Stanislav Hlaváček

Stanislav Hlaváček (5. února 1929, Praha - 1. června 1998, Praha) byl český spisovatel a básník, který se stal známým zejména díky svému překladatelskému a literárněhistorickému dílu. Hlaváček vystudoval románskou a slovanskou filologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během svého studia založil literární skupinu Ra, která se zabývala experimentální poezií. V roce 1959 začal pracovat jako redaktor v nakladatelství Československý spisovatel, kde působil až do roku 1991. Jako překladatel se Hlaváček zaměřoval především na francouzskou literaturu a přeložil mnoho děl významných autorů, jako byli Marcel Proust, André Gide, Charles Baudelaire či Paul Valéry. Jeho překlady se vyznačovaly precizností a jazykovou dokonalostí. Hlaváček také aktivně publikoval vlastní literární dílo. Z jeho básnické tvorby jsou nejlépe známé sbírky O světě a lidské přítomnosti (1963) a Věci (1967), ve kterých se zabývá otázkami existenciálními a filosofickými. Napsal také několik próz, například Původ života (1983) a Labyrint (1989). Jeho překlady i vlastní díla získaly ocenění včetně Ceny Franze Kafky za literaturu. Hlaváček se tak stal váženým a uznávaným členem české literární scény. Zemřel v roce 1998 v Praze ve věku 69 let.