Stanislav Rákos

Technology

12 hours ago

Author

Zoo Praha Rákosova pavilonu se nachází pamětní deska věnovaná Stanislavu Rákosovi Emauzský klášter, pohled od Vltavy

Stanislav Rákos (18. +more května 1931 - 18. září 2012) byl aktivní chovatel exotického ptactva, který krátce před svým skonem v roce 2012 odkázal (se souhlasem své manželky Ludmily Rákosové) velkou část svého movitého i nemovitého majetku (v hodnotě přes 50 milionů korun) ve prospěch Zoo Praha. Z části těchto prostředků (10 milionů korun) byla v dolní partii zoologické zahrady vybudována (a 28. září 2019 veřejnosti zpřístupněna) rozsáhlá expozice exotického ptactva (vzácných papoušků) - tzv. Rákosův pavilon.

Život

Vojenská služba a studium

Byl to Rákosův (pro komunistický režim nevhodný) velkostatkářský třídní původ, díky němuž mu totalitní režim nepovolil v mladém věku studium. Před nástupem na vojnu hrával Stanislav Rákos hokej. +more Původně chtěl Stanislav Rákos studovat biologii, ale večerní studium mu bylo dovoleno díky nějakému důstojníkovi až během vojenské prezenční služby. Tu strávil (jako politicky nespolehlivá osoba) u technických praporů (což byla následnická organizace tzv. pomocných technických praporů (PTP)). Stavební průmyslovku vystudoval Stanislav Rákos večerně až při zaměstnání.

Zaměstnání a koníčky

Stanislav Rákos byl zaměstnán v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky (ÚTAM) Akademie věd ČR. Tady se podílel na přípravě a vyhodnocování zkoušek (experimentů), které byly prováděny na konstrukčních prvcích (jednalo se např. +more o testy stability tenkostěnných konstrukcí). Svojí práce v Akademii věd ČR si vážil (pracoval jak organizačně, tak i v dílnách a později i jako správce budov); pečlivost, pořádek, preciznost a perfektní příprava a plnění pracovních povinností byly u něj na prvním místě jak v „profesní“ tak i v „chovatelské“ rovině života. Kromě chovu exotických opeřenců (malých pěvců - astrildů) se věnoval i chovu psů - boxerů.

Klub přátel exotického ptactva

Stanislav Rákos se stal členem „Klubu přátel exotického ptactva“ (KPEP) v roce 1945. Svým aktivním členstvím propojil zakládající členy klubu s jejich následníky a svým dlouholetým členstvím byl „živoucí kronikou“ klubu a později i dlouholetým předsedou výboru klubu. +more Stanislav Rákos nebyl jen aktivním chovatelem, ale i funkcionářem, organizátorem společenské činnosti jakož i sponzorem klubu. Ve styku se zahraničními chovateli výrazně reprezentoval Československou (a později i Českou) republiku a nemalou úlohu sehrál i při navazování zahraničních kontaktů. Byl držitelem zlatého odznaku a čestným členem klubu. Za svoji práci pro KPEP získal v roce 1980 putovní pohár Svatopluka Vlasáka. Po Sametové revoluci se Stanislav Rákos zásadním způsobem zasloužil o znovuobnovení samostatnosti KPEP. Nezpochybnitelné jsou Rákosovy zásluhy při zakládání „Klubu chovatelů andulek“. V roce 1979 vyhrál Stanislav Vlasák (spolu s Jaroslavem Pláničkou) dokonce celostátní výstavu andulek. Aktivním členem KPEP byl Stanislav Rákos i ve svém pokročilém věku, zajímal se vždy o dění v klubu a pomáhal organizačně (i finančně) zajišťovat akce, které klub pořádal.

Stanislav Rákos byl nikoliv jen chovatelem a činovníkem KPEP, ale také zdatným organizátorem výstav a mezinárodních setkání. A byl to právě Stanislav Rákos, kdo stál u zrodu výstavy exotů (= exotického ptactva) v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Na Slupi.

Mecenášství

Jmění movitého a nemovitého charakteru, které Stanislav Rákos věnoval Zoo Praha, pocházelo z polistopadových restitucí pozemků a domů, které dříve patřily jeho rodině. Investoval rovněž do pozemků, které později prodal. +more Pražské zoo (kromě obnosu v hotovosti) odkázal pozemky, půlku domu ve Strašnicích a čtvrtinu domu na Smíchově (u Anděla). Dne 5. července 2012 zemřel jeho jediný syn - Richard Rákos a Stanislav Rákos jiné příbuzné neměl. Tato událost a dobré vztahy s některými zaměstnanci Zoo Praha byly klíčovými momenty, které ve svém důsledku rozhodly o jeho velkorysém daru ve prospěch pražské zoologické zahrady v Troji.