Staré Hobzí (zámek)

Zámek Staré Hobzí, kulturní památka České republiky, se nachází na historickém území jihozápadní Moravy v obci Staré Hobzí, administrativně přiřazené do okresu Jindřichův Hradec. Svým umístěním v samém centru obce tvoří jednu z nejvýraznějších obecních staveb. Jedná se o monumentální barokní zámek s prvky klasicismu. Objekt tvoří dvoupatrová trojkřídlá budova s čestným dvorem, v bezprostřední blízkosti zámku se nachází rozlehlý park a hospodářské stavení. Zámek je památkově chráněn od 3. 5. 1958.

Historie

První zmínka o vsi Hobzí se objevuje v zakládací listině louckého kláštera vydané českým knížetem Konrádem II. +more Otou a jeho matkou Marií v Praze dne 25. října 1190, ve které je zmíněna kaple sv. Ondřeje v Hobzí se vsí, krčmou a mlýnem. V roce 1353 je poprvé připomínána tvrz. Pravděpodobně kolem roku 1400 byla zničena, jelikož v roce 1415 je zmiňován „kopec“, kde původně stála. Sídlo vrchnosti je v polovině 17. století uváděno na tzv. dolním statku (Untergut), tvrz měla být již ve druhé polovině 16. století za Zahrádeckých ze Zahrádek přebudována na „čtvercový renesanční zámek s uzavřeným nádvořím a arkádami“. Při ocenění majetku Jindřicha Zahrádeckého je sídlo v roce 1627 označováno tvrzí a v urbáři Jindřicha Burkharta ze Schneidau v roce 1685 zámkem.

Nový prostorný zámek ve Starém Hobzí zahrnoval nejen obytné místnosti pro vrchnost a její úředníky, ale také pivovar se sladovnou a spilkou (kvasírnou), palírnu a hospodářský dvůr. Za pivovarem se rozkládala velká zahrada s ovocnými stromy. +more Druhá zahrada se nacházela za zámkem směrem ke kostelu. Podle průzkumu hobezského učitele Rudolfa Hruschky stával tento zámek oproti současnému o něco dále jihozápadním směrem, snad na jižní straně dnešního zámeckého parku, který pravděpodobně vznikl spojením obou zámeckých zahrad. Na zámecké sídlo v těchto místech se dá usuzovat také ze zbytků zdí o šířce 120 cm, které byly odkryty během staveb okolních usedlostí.

Zámek v 18. a 19. století

V roce 1702 nebyla tvrz ve Starém Hobzí v kupní smlouvě Maxmiliána Františka z Deblína uvedena. Historici se domnívají, že nebyla obyvatelná (tedy bezcenná) nebo již zbourána. +more Každopádně baron z Deblína přikoupil 26. června 1713 v Novém Hobzí od ovdovělé svobodné paní Marie Anny Ržikowsky von Dobrzitz (Rikovsky von Dobřic), rozené von Schneidau a její neplnoleté sestry Josefy Františky rytířské sídlo s pivovarem, sladovnou a lihovarem, čímž bylo Staré a Nové Hobzí zase sjednoceno. Nový majitel Maxmilián František z Deblína se usídlil zprvu na zámku v Novém Hobzí a v roce 1726 započal ve Starém Hobzí se stavbou nového reprezentativního zámku.

Stavební práce na barokním dvoupatrovém zámku čtvercového půdorysu s uzavřeným dvorem a arkádami dokončil pak jeho syn František Antonín z Deblína v roce 1733, což dokládá datace na fasádě hlavního traktu zámku. Ve vstupním křídle se nacházely vrchnostenské kanceláře. +more Architektonický vzhled dotvářela lipová alej vedoucí od zámku ke kostelu, zámek obklopoval velký anglický park o výměře 3,6 ha. V zámku přibyla také vrchnostenská kaple sv. Tomáše s nástropní freskou korunovace Panny Marie od Felixe Antona Schefflera. Oltářní obraz sv. Tomáše snad pocházel z kaple zámku v Novém Hobzí.

Po tragické smrti barona z Deblína si zámek ve Starém Hobzí v roce 1786 pronajal majitel bavlnářské manufaktury Johann Peter Flick a přestěhoval se tam se svou početnou rodinou (16 dětí). Zámek sloužil kolem roku 1810 nejen jako obydlí celé rodiny a příbuzných, které Flick zaměstnával, ale také jako sídlo správy panství s vrchnostenskými a manufakturními kancelářemi, dále zde byly umístěné sklady a pomocné provozy (mykací stroj a lisy, laboratoř pro přípravu barviv se skladem). +more V roce 1806 J. P. Flick panství Staré Hobzí zakoupil. Po jeho smrti syn Johann Max Flick majetek odprodal hraběnce Therese von Trautmannsdorf, rozené von Nadasdy (1823 - 1843). Ta přikoupila v roce 1826 od hraběte Eduarda von Stadion-Warthausen-Thannhausen ještě velkostatek Jemnici a v roce 1843 od ní panství Jemnice-Staré Hobzí zakoupil Alfons markrabě Pallavicini.

Zámek od poloviny 19. století do konce 20. století

Markrabata Pallaviciniové byla posledními vlastníky spojeného panství Jemnice-Staré Hobzí. Roku 1871 velkostatek Jemnice - Staré Hobzí začlenila do rodového fideikomisu. +more V roce 1876 Alfons markrabě Pallavicini pojal za manželku hraběnku Irmu Széchényi von Sálvár-Felsövidék (* Ödenburg 28. 6. 1855 - Jamnitz, † 7. 10. 1932). Z manželství pošly děti: Karl (1877-1900), Alfons jun. (1883-1958) a Alexander jun. (1890-1941). Zámek zdědil syn Alexander jun. Hobezský zámek prošel drobnými úpravami v klasicistním duchu a po zbourání předního křídla obdržel dnešní trojkřídlou dispozici.

Syn Alexander markrabě von Pallavicini pronajímal zámecké prostory letním hostům, v roce 1910 se v zámku nacházelo na 30 bytů s jedním až třemi pokoji a budova byla opatřena hromosvody. V roce 1912 trávil na zámku ve Starém Hobzí léto spolu s Růženou Svobodovou a Františkem Xaverem Svobodou spisovatel František Xaver Šalda, který zde započal práci na esejích pro knihu Duše a dílo a první nárysy románu Loutky i dělníci.

Na začátku první světové války poskytl Alexander Pallavicini zámecké prostory Maltézskému řádu / Malteserritterorden. Konec první světové války, porážka Rakouska-Uherska a vznik národních států na území bývalé monarchie představoval pro rodinu Pallavicini závažný zlom v jejich majetkové situaci. +more V roce 1920 činila rozloha panství Jemnice-Staré Hobzí 3 516,81 ha, po pozemkové reformě rodině zůstalo 617,33 ha. Po léta táhnoucích se soudních procesech, kdy došlo až na mezinárodní soud v Haagu (Cour arbitrale mixte hongroise-chechoslovaque), obdržela rodina Pallavicini v lednu roku 1934 od Československa odškodnění ve výši 4. 400. 000 Kč, podle rodinných zápisů bylo odškodnění hluboce pod skutečnou cenou.

Od roku 1919 do konce roku 1920 se česká obecná škola dělila o prostory zámku s vojenskou posádkou čsl. armády, která zde byla umístěna v roce 1918 po obsazení provincie Německá jižní Morava. +more V roce 1922 byla obecná škola přeměněna na českou školu menšinovou a při škole začal pracovat divadelní ochotnický soubor místního okrsku Národní jednoty pro jihozápadní jednotu. V roce 1923 přestěhovala hraběnka Irma von Pallavicini všechny cenné umělecké předměty ze zámku ve Starém Hobzí do jemnického zámku, zrovna tak tři kamenné sochy z ozdobného štítu.  Od roku 1926 v zámku přibyla smíšená čtyřtřídní měšťanská škola, v roce 1927 česká mateřská škola a opatrovna, mimo toho zde sídlila četnická stanice, kancelář starosty a zbytek byl využíván k ubikacím. Hobezský zámek se tak stal jakýmsi českým centrem a nacionální klání Národní jednoty a Sokola se Svazem Němců a turnery vyústilo v roce 1937 v odkoupení zámecké budovy osmi místními Němci. Ze zámecké budovy měl být následně vybudován Deutsches Haus (Německý dům), ve kterém by sídlily spolkové místnosti SdP, tělocvična turnerů, taneční sál a další německé spolky, postupně sjednocované za účelem vzniku jednotné sudetoněmecké organizace.

Po odstoupení pohraničního území a odchodu veškerých československých státních zaměstnanců sloužila budova zámku potřebám Třetí říše a ideologii NSDAP. V 1. +more poschodí sídlil obecní úřad, matriční úřad, úřadovna říšského četnictva, místní skupina NSDAP a později přibyla uprostřed 1. poschodí chemická laboratoř vídeňské firmy Drägerwerke. Druhé poschodí jižního křídla sloužilo výcvikovému středisku místní skupiny Hitlerjugend. Prostorná zámecká půda a sál ve druhém poschodí posloužily ke skladování ovsa pro erární koně. Od února 1944 zde nalezlo útočiště před bombardováním civilní obyvatelstvo z Vídně, na konci války ženy a dívky z Východního Pruska a od poloviny dubna 1945 také německý vojenský lazaret.

S Rudou armádou dorazily 12. května 1945 maďarští a němečtí váleční zajatci, pro které byl v lesích u Starého Hobzí zřízen zajatecký tábor (12. +more 5. - 6. 7. 1945). Po vypuknutí epidemie tyfu a dalších chorob zřídila RA v budově zámku zajateckou nemocnici. Po odchodu Rudé armády byla část 1. a 2. poschodí obsazena místní školou, část zámku využívala stanice SNB a v dalších místnostech úřadoval místní národní výbor. V roce 1946 zbudovala obec v přízemní družstevní prádelnu, do školního traktu zavedla vodovod a dobudovala splachovací toalety. V levém křídle byly v obou poschodích zřízeny dva byty pro učitele. V roce 1947 a 1948 následovaly stavební úpravy pro poradnu pro matky a kojence a posléze pro lékařskou ordinaci. Poslední poschodí obec vyhradila kinosálu, pořádání schůzí a tanečním zábavám. V říjnu 1949 byl při MNV zřízen matriční úřad a vedení obce se rozhodlo stavebně upravit další zámeckou místnost, tentokrát pro oddací síň. V průběhu trvání ČSSR následovala celá řada dalších necitlivých stavebních zásahů a úprav, které korespondovaly s tehdejším socialistickým způsobem života na venkově.

Zámek ve 21. století

Po sametové revoluci získala zámek obec, která ho obratem prodala investorovi z Rakouska. Za peníze z prodeje postavila v obci novou budovu školy, která původně sídlila v zámku. +more V prosinci roku 2008 se zámek ve Starém Hobzí objevil v pořadu „Památky na prodej”, kde majitel zámku nabídl zámecký areál s hospodářskou budovou a parkem o rozloze kolem 3 ha k prodeji za 37 mil. korun. Zámek propadl bance a měla následovat dražba, ke které nakonec nedošlo a zámek zůstal v držení původního majitele. V době, kdy o něj projevili zájem zástupci francouzské firmy „Christian Dromard a Pierre Metge”, byl již v držení nového rakouského majitele, což potvrdil i místostarosta Starého Hobzí Kamil Rod, který podle internetového magazínu „e15. cz” dodal, že „obec chtěla zámek v dražbě koupit zpět, ale současný majitel jej získal ještě před dražbou“ (r. 2010).

V dubnu roku 2013 byl zámek vykraden. Zloděj odcizil majetek v hodnotě 259 tisíc korun. +more Zámek se nacházel v lehce zanedbaném stavebně technickém stavu, fasáda do nádvoří byla obnovena, ostatní fasády před rekonstrukcí. Z interiérů byl opraven průjezd, hlavní schodiště a první patro levého (jižního) křídla. Ostatní prostory zámku se nacházely ve stavu, v jakém byly před rokem 1990. Provozovatelem zámku se stala v roce 2014 „Royal Estate & Event Management s. r. o. ”, založená 14. února 2014, jejímž statutárním orgánem je rakouský občan Jürgen Schuster (majitel zámku) a jeho manželka Klaudia Schuster. Architektonickou studii pro revitalizaci zámeckého objektu vypracovala projekční kancelář „Brůha a Krampera, architekti, spol. s r. o. ”, z Českých Budějovic. , kterou Ing. arch. Jiří Brůha a Jürgen Schuster představili společně se současným stavem rekonstrukce zámku 9. března 2015 na 3. zasedání Zastupitelstva obce Staré Hobzí:.

Generálním dodavatelem stavebních prací se stala firma Auböck, s. r. +more o. , z Boršova nad Vltavou. Stavební práce v roce 2015 byly soustředěny na opravu fasády a přízemí zámku, kde majitel zámku nechal vybudovat zázemí pro společenské akce - svatby, koncerty, besedy, konference apod. Reprezentativní podobu barokní stavby s klasicistními prvky podtrhly zejména v přízemí mramorové podlahy (italský mramor Botticino) o ploše 1500 m², opatřené teplovodním podlahovým vytápěním.

Popis

Zámek Staré Hobzí po rekonstrukci (prosinec 2016) +morejpg|náhled'>Zámek Staré Hobzí po rekonstrukci (prosinec 2016) Areál barokního zámku (dvoupatrový trojkřídlý barokní zámek, nádvoří, zámecký park, hospodářský objekt a dvůr) je situován na západní straně obce. Objekt stodoly a stájí, oddělený od zámku malým dvorem, je přístupný bránou v ohradní zdi. Zámecký park, který je situován na západní straně za budovou zámku, obíhá zčásti zahradní zeď, zčásti je nahrazena zdmi sousedících objektů. V západní části zdi se nachází pilířová brána.

Exteriér

Zámek je pravidelného trojkřídlého půdorysu, obklopující čestný dvůr. Fasády v přízemí zdobí pásová rustika jež od vysokého pilastrového řádu fasády prvního a druhého patra odděluje zdobená kordonová římsa, v přízemí se také nalézají kašny zabudované ve výklencích. +more Reprezentativní portál vjezdu se sloupovým portikem se nachází ve středu spojovacího západního křídla. Křídlo je nad vstupem převýšeno nástavbou s trojosým štítem. Okna jsou po obvodu plasticky orámována. V okolí zámku se rozprostírá původně anglický park. Z památkového hlediska je cenné dochované uspořádání budov v areálu, jejich dispoziční řešení a zachovalé historické konstrukce a prvky.

Interiér

Uvnitř objektu se nachází mnoho zajímavých prvků: klenby v přízemí a prvním patře, zastropení prvního patra s fabiony a zdobenými zrcadly, zachovaná dveřní křídla včetně kování, obslužné otvory u komínů ve střední zdi či ruční výmalba interiérů. Velkou hodnotu má výzdoba kaple sv. +more Tomáše s nástropní freskou od pražského malíře Felixe Antonína Schefflera. Kaple je umístěna v jižním křídle zámku a klene se přes dvě patra. Do kaple lze z chodby nahlédnout původním dřevěným oknem s originálními skleněnými výplněmi. V hospodářských objektech jsou pak cenné plackové klenby do půlelipsových pasů ve stájích.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Památky na prodej: [url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ivysilani/10169911673-pamatky-na-prodej/308295350530016-zamek-stare-hobzi]Zámek Staré Hobzí[/url], premiéra pořadu na ČT 21. 12. 2008 * [url=https://web. archive. org/web/20170228100843/http://mdanner65. wixsite. com/zamek-stare-hobzi/blank-1]Barokní zámek Staré Hobzí[/url] * [url=http://www. info4you. co. at/forstinger_read. php. id=13728]Schlossherr hinter Gittern[/url] (česky Zámecký pán za mřížemi) * [url=http://www. castles. cz/zamek-stare-hobzi/]Staré Hobzí na www. castles. cz[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=1900]Staré Hobzí na www. hrady. cz[/url].

Kategorie:Barokní zámky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Jemnické panství Kategorie:Staré Hobzí