Staří Maďaři
Author
Albert FloresStaří Maďaři neboli Uhři, nebo také Pramaďaři, jsou historická označení kočovného kmenového svazu s původní vlastí pravděpodobně v oblasti západních svahů Uralu. Kmenový svaz se nazýval „Sedm Maďarů“ (Hétmagyar) čili byl tvořen sedmi kmeny, z nichž každý měl vlastního náčelníka, ale o vedení a moc nad svazem se dělili jen dva vládci v tzv. diarchii, prvním byl knížetem spíše sakrální funkce (zvaný kende či kündü), druhým byl „vojvodou“ (gyula) neboli vojevůdcem. V 9. století opustil kmenový svaz Chazarskou říši a putoval dál na západ do Evropy. Po usídlení Maďarů v panónské kotlině se konfederace kmenů ustálila do pevnější podoby velkoknížectví.
Původ
+more7|vlevo'>Migrace Maďarů do Evropy: 1. původní domovina 2. „Magna Hungaria“ 3. Levédia 4. Etelköz 5. Karpatská kotlina Náčelník Almoš, Chronicon Pictum, 1360 Nejbližšími příbuznými Maďarů jsou malé národy Mansi a Chanty, žijící na východ od Uralu na západní Sibiři u řeky Ob, kde mají vlastní autonomní oblast s centrem ve městě Chanty-Mansijsk.
Prestiží motivované spekulace o údajné souvislosti Maďarů se Sumery a Huny většina vědců odmítá. Ve středověku si však často lidé omylem mysleli, že Maďaři jsou potomci Hunů nebo Avarů, protože měli stejný kočovnický a kořistnický způsob života.
Po příchodu do Karpatské kotliny v počtu asi 100 000-250 000 osob se podle jednoho z jejich kmenů - Megyer/Meďer - začali nazývat Maďaři.
Jméno
+more8|vlevo'>Mapa starých kmenových názvů v Maďarsku Krvavá přísaha starých Maďarů Jméno Uhři pochází přes slovanskou zkomoleninu og(ъ)r- (bulharo-turkické Ogɘr/Ugɘr) z názvu bulharsko-avarského kmenového svazu Onogurů, což znamená "deset šípů ", přeneseně deset spojených kmenů. Počáteční H-na začátku slova v některých jazycích (lat. Hungarus, angl. Hungary, něm. (H)ungarn) vzniklo z uvedené záměny s Huny.