Stehlík z Čenkova a Treustättu

Stehlíkové z Čenkova a Treustättu, (také z Čeňkova, německy Stieglitz von Tschenkau und Treustätt), je původem český a německý říšský rod, česko-rakousko-saské buržoazní rodiny z Plzně a z Lipska, který od 16. století náležel k městskému patriciátu. Nesouvisí s německým židovským rodem Stieglitzů z Arolsenu, z něhož pocházel Ludwig Stieglitz, povýšený na ruského šlechtice, a jeho rodina žijící v Petrohradu.

Historie a osobnosti

Česká rodová linie

* Bartoloměj Stehlík z Čenkova starší (1542-1619), radní a primátor města Plzně. Roku 1598 obdržel údajně od císaře +more'>Rudolfa II. povýšení do šlechtického stavu a predikát z Čenkova. Měl tři syny:.

* Kašpar Ladislav Stehlík z Čeňkova (1571-1613), matematik a astronom, stýkal se s Tychonem de Brahe, * Jan Ladislav, přísedící soudu nejvyššího purkrabství v Praze * Bartoloměj Stehlík z Čeňkova mladší (1574-1653), purkmistr Plzně v letech 1635-1637, politik, a tři jeho synové Jan, Daniel a Šimon Petr byli povýšeni do rytířského stavu s predikátem z Treustättu.

* Bohumil Bartoloměj Stehlík z Čenkova (1693-1743), římskokatolický duchovní, děkan v Rožmitále, autor teologických prací. * Jan Václav Stehlík z Čenkova, politik, purkmistr Plzně v letech 1724-1744 * František Stehlík z Čenkova - politik, purkmistr Plzně v letech 1801-1808

Německá rodová linie * Christian Ludwig Stieglitz II. (1724-1772), právník a člen městské rady v Lipsku * Wilhelm Ludwig Stieglitz (17. +more-17. ), Christianův bratr Bratři v roce 1765 hledali u císařské dvorské komory ve Vídni potvrzení svého šlechtického původu. Odvolávali se na nobilitační listinu z roku 1583, kterou byl plzeňský primátor Bartholomaeus Stieglitz, alias Bartoloměj Stehlík, povýšen císařem do šlechtického stavu jako Stieglitz von Tschenkau, alias Stehlík z Čenkova. Jeho vnuk Melchior Stieglitz (1599-1659) údajně jako protestant během Třicetileté války uprchl do Saska kde založil rodinu a jeho potomci tam dosud žijí. Tato legenda o původu byla bratrům uznána a potvrzena šlechtickým diplomem z roku 1765. Rozhodujícím faktorem pro nobilitaci však bylo tehdejší politické postavení a moc obou bratrů, protože byli syny dlouholetého lipského starosty a právníka Christiana Ludwiga Stieglitze I. (1677-1758), patřili v Lipsku po dvě generace k patricijům. Ve šlechtickém diplomu se jejich titul nazývá „Privilegio de non usu“. Teprve zástupce další generace, právník Christian Ludwig Stieglitz III. (1803-1854), který žil na královském dvoře v Drážďanech, dosáhl v roce 1846 saského uznání šlechtického titulu. Rodina vlastnila na lipském tržišti Stieglitzův dvůr (Stieglitzens Hof) s renesanční fasádou, jiná sídla však neměla.

Dánská rodová linie baronů Stieglitzů Jiní Stieglitzové * Frederick Lewis von Stieglitz, Austrálie

Erb

Stehlíkové z Čenkova mají erbovní štít polcený, v heraldicky pravém žlutém poli je ratolest červeně kvetoucího bodláku, z níž heraldicky vpravo vzlétá z profilu vyobrazený stehlík. V levém poli na zelené půdě je červený rozkřídlený říšský orel se zlatou korunkou. +more V klenotu je helm, z něhož vyrůstá obrněná ruka.

Kontroverze

JUDr. Emanuel Stehlík z Čenkova, alias Emanuel Čenkov (1868-1940) byl český právník, magistrátní rada a básník

Výnosem rakouského ministerstva vnitra č. 536 z 9. +more dubna 1908 bylo magistrátnímu radovi JUDr. Emanuelu Stehlíkovi a jeho příbuzným okresnímu hejtmanovi Václavu Stehlíkovi v Praze a setníku Karlu Stehlíkovi zakázáno užívat šlechtický titul z Čenkova a Treustättu, protože v plzeňské a švihovské matrice byly prokázány padělané přípisy novodobým inkoustem. Bylo publikováno, že jmenovaní nejsou přímými potomky Bartoloměje Stehlíka z Čenkova a Treustättu, kterého císař Ferdinand III. nobilitoval roku 1640. Emanuel Stehlík na to zareagoval úpravou svého příjmení, ze kterého škrtl Stehlík a ponechal si Čenkov, jímž podepisoval své básně.

* Bratři Stieglitzové z Lipska se pravděpodobně dopustili podobného podvodu, který založili na překladu jména Stehlík=Stieglitz, vytvořeného německy hovořícími obyvateli Plzně pro purkmistra a jeho přímé potomky. Domnělého purkmistrova vnuka Melchiora, uprchlého do Saska, se jim písemnými prameny nepodařilo doložit.

Odkazy

Reference

Literatura

Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. II. +more díl (N-Ž). Argo Praha 2010, s. 304-305 * Ernst Heinrich Kneschke: Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon, svazek 9, vydal Friedrich Voigt, Leipzig, 1870, s. 38. ([url=http://books. google. com/books. id=M1cBAAAAQAAJ&pg=PA38]books. google. com[/url]). * Sir Bernard Burke: A genealogical and heraldic history of the colonial gentry. Svazek 1. Harrison, London, 1891, s. 38-39. * Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Briefadeligen Häuser. Alter Adel und Briefadel, editor Justus Perthes, Gotha, vydání 1925, 1940 * Genealogisches Handbuch des Adels. B (Briefadel), svazek XXIV. (129 celé ediční řady). C. A. Starke], Limburg an der Lahn, 2002, s. 380-431. ISBN 978-3-7980-0829-8.

Externí odkazy

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:Stehlíkové z Čeňkova