Stenografie

Stenografie je zkracený zápis řeči, který je používán zejména na rozsahlejších schůzích a soudních jednáních. Cílem stenografie je zapisovat mluvené slovo rychle a přesně tak, aby bylo možné jej později přečíst či přehrát. Stenografové používají stenografické systémy, tedy speciálně navržené způsoby zápisu, které se obvykle skládají z různých symbolů a zkraték. Tyto symboly a zkratky jsou často vybírány tak, aby byl výsledný zápis co nejkratší a nejefektivnější. Historie stenografie sahá až do starověku, kdy se používaly různé metody zápisu zvuku, jako například tzv. tachygrafie. Moderní stenografie se objevila až v 19. století, kdy byly vytvořeny první stenografické systémy, které se postupně vyvíjely a zdokonalovaly. V Česku došlo k rozvoji stenografie zejména ve 20. století, kdy byly vytvořeny české stenografické systémy, jako například „česká diktovací stenografie“. Dnes se stenografie používá především ve státní správě, parlamentech, rozhlase a televizi. Existuje také mnoho organizací a spolků, které se zabývají stenografií a pořádají soutěže v rychlosti a přesnosti zápisu. S rozvojem moderních technologií však význam stenografie postupně klesá, protože je možné zvukový záznam přímo převést do textu pomocí počítačových programů. Stenografie má však stále své využití a je ceněna pro svou rychlost a přesnost, zejména v situacích, kdy je potřeba zápis mluveného slova provést okamžitě. Z tohoto důvodu je stenografie stále studována a vyučována na některých školách a univerzitách.