Cesko.wiki Stodola
Author
Albert FloresStodola je typ tradičního českého venkovského stavení, které sloužilo k uskladnění a zpracování zemědělských plodin. Jedná se o samostatnou budovu, obvykle zděnou, která bývá umístěna na zemědělském dvorci nebo v blízkosti roubeného stavení. Stodoly mají typický charakteristický vzhled s pultovou střechou a velkými dveřmi, které slouží k manipulaci s plodinami. Stodoly byly v minulosti nezbytnou součástí každé usedlosti, protože jejich hlavní funkcí byla ochrana zemědělských plodin před nepříznivými povětrnostními podmínkami, škůdci a zvířaty. V nich se sušilo obilí, seno, ovoce nebo různé druhy zeleniny. Kromě toho měly stodoly také skladovací prostory pro nářadí a zemědělské nástroje. Typickým materiálem pro výstavbu stodol bylo dřevo, kamenná zídka nebo cihly. Stodoly byly často přizpůsobovány místním podmínkám, a proto se jejich vzhled a uspořádání liší od regionu k regionu. Existují rozličné typy stodol, například sestoje, proboštovna nebo špýchar. V současnosti je provozování stodol jako hospodářských objektů méně časté, ale některé z nich jsou stále využívány k tradičním zemědělským účelům. Mnoho stodol je také přestavěno na rekreační objekty, jako jsou chaty nebo penziony. Stodoly jsou důležitou součástí českého venkovského kulturního dědictví a často jsou chráněny jako kulturní památky.
.jpg|thumb|Stodola_v_Libouchec|Libouchci_v_Okres_Ústí_nad_Labem|okrese_Ústí_nad_Labem_na_severu_Čech){kind=link}
.jpg)
Popis
Stodola je velká jednoduchá stavba, často největší budova zemědělské usedlosti. Nejčastěji má obdélníkový půdorys s dvojicí velkých vrat uprostřed protilehlých delších stran. +more Bývá jednopodlažní, výška obvykle dosahuje několika metrů.
Prostor mezi vraty býval užíván jako mlat - místo k ručnímu mlácení obilí. Průvan mezi otevřenými vraty byl využíván k odlučování plev od zrna. +more S rozvojem strojního mlácení ztratil mlat svůj původní význam a stala se z něj chodba, případně prostora pro složení obilí.
Další prostory stodoly (tzv. perny - přístodůlky a patra nad nimi) pak sloužily jako sklad sena a slámy, nářadí, zemědělských strojů. +more Perny byly od mlatu odděleny nízkou přepážkou, tzv. oplotní.
Historie
Archeologické výzkumy nenalezly u západních Slovanů do konce 12. století stodoly a další prvky selských dvorů. +more Ty byly prokázány až při výzkumu zaniklých středověkých vesnic (Pfaffenschlag, Mstěnice), datovaných do konce 13. století. Typ stodol užívaný v Česku vznikl ve středověku ve středním Německu, v Pomohaní.
Nejstarší česká písemná zmínka o stodole je v Milíčově kázání z doby okolo roku 1365, ve kterém kazatel přirovnává církev ke stodole, kam se neukládá koukol, ale pšenice.
Dalším dokladem existence stodol již ve středověku jsou názvy obcí, jako Stodůlky (dnes součást Prahy) či Stodoły-Wieś (vesnice v Polsku).
Polygonální stodoly
Specifickou formou v době pozdního středověku a raného novověku byly tzv. polygonální stodoly s vícebokými pernami a vysokými střechami, v minulosti běžné např. +more na Voticku, Podblanicku, Českomoravské Vysočině, v okolí Poličky a na Opavsku. Nejstarší zobrazení polygonální stodoly v Česku je z roku 1547, v heraldické výzdobě klenby chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Dnes se zachovaly poslední z nich např. v Širokém Dole a Telecí u Poličky, Martinicích u Votic a ve Veletíně na Voticku, Borku u Kozojed na Plzeňsku nebo v Těchobuzi u Pacova. Další jsou přenesené do muzeí v přírodě. V jihozápadních Čechách se stavěly stodoly pravoúhlé, avšak s archaickým krovem "na osla". Jejich znakem byly nízké perny a vysoká střecha. Mladší stodoly mají obvykle vyšší stěny. Stavěly se často z druhotně použitého dřeva jako roubené, hrázděné, nebo i zděné z kamene či cihel. Typickým znakem jsou větrací otvory a štěrbiny ve stěnách peren, někdy provedené jako mřížovina z cihel v dekorativní vazbě. Mladší stodoly dosud v mnoha vesnicích ohraničují z vnější strany v souvislých řadách „humna“ a jsou přístupné ze záhumenní cesty. Specifickou formou jsou podélně průjezdné, tzv. špaletové stodoly na Hané (Příkazy u Olomouce) a podélně průjezdné stodůlky orientované kolmo k záhumenní cestě na Slovácku (Hrubá Vrbka).
Galerie (stodoly ve světě)
Soubor:Wooden barn in Bartoszówka, Poland. jpg|Stodola v obci Bartoszówka v Mazovském vojvodství v Polsku Soubor:Aignerhaus Scheune. +morejpg|Stodola ve skanzenu Aignerhaus (Rakousko) Soubor:Leaning barn 793889485. jpg|Historická stodola v Arkansasu Soubor:Almacén 02. jpg|Zděná stodola, Španělsko Soubor:Овин в Витославлицах. jpg|Historická stodola ve skanzenu Velký Novgorod (Rusko) Soubor:LightningVolt Barn. jpg|Stodola ve Wisconsinu (USA) Soubor:Bergi Ethnografisches Museum Bergi Vidzeme 08. JPG|Skanzen Bergi (Lotyšsko).
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Oboroh * Polygonální stodola * Sýpka, špýchar
Externí odkazy
Kategorie:Zemědělské budovy Kategorie:Vesnice Kategorie:Skladování