Cesko.wiki Stohánek
Author
Albert FloresStohánek je horský masiv v Českém lesě v okrese Klatovy na západním Šumavsku. Nachází se mezi vrchy Nižný Stohánek a Horní Stohánek, které jsou odděleny Stoháneckým sedlem. Stohánek má nadmořskou výšku 965 metrů a je považován za jedno z nejvyšších vrcholů Českého lesa. Masiv Stohánku je tvořen převážně žulovou horninou a je pokryt smrkovými lesy. Vrchol je přístupný po turistických stezkách, které vedou přes Stohánecké sedlo z obce Němčice nebo z obce Týnec. Na vrcholu se nachází vyhlídka s výhledem do okolní krajiny. Stohánek je oblíbenou turistickou destinací, zejména díky své nadmořské výšce a nádhernému výhledu. Návštěvníci mohou využít několik tras a stezek, které vedou k vrcholu, a po cestě si užít krásy přírody. Masiv Stohánku je také významným zimním střediskem pro lyžování, kde jsou upravované sjezdové tratě a lyžařské vleky. Celý masiv Stohánku je chráněn jako přírodní rezervace a je domovem mnoha vzácných druhů flóry a fauny. Mezi významné druhy patří například výr velký, tetřev hlušec nebo bledule jarní. Stohánek také slouží jako zdroj pitné vody pro okolní oblasti. Stohánek je důležitým přírodním a rekreačním centrem v Českém lese a přímo navazuje na přírodní park Šumava. Je hojně navštěvován milovníky přírody, turisty a lyžaři z různých částí Česka i zahraničí.
Stohánek byl dřevěný a zčásti i skalní hrad a poustevna na území bývalého vojenského pásma Ralsko na východ od Mimoně v okrese Česká Lípa. Stával na vrcholu skály Stoh (396 m) v lesích. Od roku 1996 jsou skála a smíšený les kolem součástí vyhlášené přírodní památky Stohánek o rozloze 0,26 ha.
Historie
Asi kolem roku 1430 zde Vartenberkové, vlastnící okolní kraj, postavili dřevěný hrad uprostřed lesů. V podhradí stávala vesnička Neiderwald, zaniklá po třicetileté válce a směrem k Mimoni vybudovali v 20. +more století zaniklou vesničku Svébořice. Už dva roky po vybudování hrádku jej i s okolím koupil Zdeněk z Valdštejna, ale protože své zájmy přesunul k hradu Děvín o několik km severněji, ten nijak dobře nechráněný byl roku 1444 lužickými vojsky zbořen. Časem zmizely zbytky dřevěných staveb úplně a v listinách panství z 16. století zmiňován nebyl.
Později zde přebývali poustevníci, kteří si vysekali své světničky. Poustevna z konce 18. +more století je známá svým popisem z povídky Karolíny Světlé Poslední poustevnice. Skálu označila jako Strouhánek, přepisem z německého Strohanke. V povídce líčila, jak pomocník jednoho poloslepého poustevníka byla přestrojená žena, která sem utekla ve strachu z kupce, kterému sloužívala. Pak ji nahradila jiná pomocnice a poustevník Jetoným pro nemravný život musel roku 1773 odejít a poustevna osiřela. Zařízení a ani jakékoliv památky na jejich pobyt se zde nezachovaly.
Dnešní stav
Ve skále se zachoval úzký průchod s vytesaným schodištěm s kovovým zábradlím, ve stěně je řada prázdných výklenků z bývalé křížové cesty i vytesané místnosti, nahoře jsou kamenné zbytky ochozů hradu. Z vrcholu skály je pěkný rozhled po okolí. +more Pod skalou je tabule s vyznačením Přírodní památky Stohánek a rozcestníkem. Od tabule nahoru 150 metrů dlouhá cesta vyznačená není. Kopec i se skálou je zarostlý stromy.
Turistika
Schody na Stohánku Kolem skály s někdejším hradem vedou dvě cyklostezky 3050 a 3046. +more Stohánek je na okružní zeleně značené turistické cestě z Hamru na Jezeře dlouhé bez odboček 9 km. V okruhu do 5 km je celá řada dalších přírodních památek, i Sochorův pomník.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.ceskolipsko.info/dr-cs/zriceniny-hradu/machuv-kraj/zbytky-skalniho-hradu-stohanek.html]Web Českolipska[/url] * [url=http://zabrdka.wz.cz/Devin/Stohanek.htm]Stohánek podrobně[/url]
Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Česká Lípa Kategorie:Hrady v Ralské pahorkatině Kategorie:Skalní hrady Kategorie:Svébořice Kategorie:Geopark Ralsko Kategorie:Skalní obydlí v Česku Kategorie:Poustevny v Libereckém kraji