Cesko.wiki Strkovice
Author
Albert FloresStrkovice je malá obec v okrese Písek, která se nachází v Jihočeském kraji. Leží asi 4 km severozápadně od města Písek. V obci žije přibližně 80 obyvatel. První písemná zmínka o Strkovicích pochází z roku 1352. Strkovice jsou turisticky atraktivní oblastí díky své poloze u řeky Otavy. Poblíž obce se nacházejí rozsáhlé louky a lesy, které nabízejí možnosti k procházkám, cyklistickým výletům nebo rybaření. V obci se nachází také fotbalové hřiště a dětské hřiště. Historicky zajímavým objektem je také kostel svatého Václava, který byl postaven v roce 1697. Kostel je pozoruhodný svým barokním stylem a také unikátním umístěním uprostřed hřbitova. V blízkosti kostela se nachází také kaple a pomník obětem první světové války. Strkovice jsou také spojeny s regionálními legendami a tradicemi. Mezi nejznámější patří například legenda o zlatém pokladu ukrytém někde v okolí obce. Strkovičtí obyvatelé se také podílí na různých místních folklórních akcích a festivalech. V obci je k dispozici základní infrastruktura včetně obchodu a školy. Strkovice jsou příkladem malebného jihočeského venkova s bohatou historií a přírodou, která láká turisty i příznivce venkovského života.
Strkovice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Postoloprt. V roce 2009 zde bylo evidováno 69 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 103 obyvatel.
Strkovice je také název katastrálního území o rozloze 3,53 km².
Historie
Jako jedna z mála vesnic poblíž Postoloprt nepatřily Strkovice nikdy tamnímu klášteru Porta Apostolorum. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy patřily Mikuláši z Kolovrat, synovi Albrechta z Kolovrat. +more Později se vesnice stala majetkem nejvyššího zemského písaře Mikuláše z Egerberka, který ji roku 1411 daroval kapitule u sv. Víta v Praze. Po dobu dalších 160 let zatím žádné písemné zprávy o Strkovicích nejsou k dispozici. V neznámé době se vesnice stala součástí panství Nový Hrad. V roce 1573 je totiž včetně Strkovic prodal Volf Novohradský z Kolovrat Janovi st. z Lobkovic. Roku 1580 ale nový majitel Nového Hradu, Václav Franěk z Liběchova, Strkovice spolu s Hradištěm prodal majiteli Líčkova, Bohuslavu Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic. Jeho syn Jan Valdemar ale nebyl dobrý hospodář, skončil v exekuci a pro tento účel bylo líčkovské panství včetně všech vesnic v roce 1588 podrobně popsáno a ohodnoceno. Ve Strkovicích stálo v té době čtrnáct statků. Jejich držitelé mají všichni česká jmnéna. Nejbohatší sedlák se jmenoval Jakub Krejčí, rychtářem byl Jan Martinů. Novému majiteli Líčkova, Jiřímu Popelovi z Lobkovic, byl ale už za šest let kvůli piklům proti císaři Rudolfovi II. majetek konfiskován a rozprodán.
Strkovice si v roce 1596 koupil žatecký měšťan Václav Jindra zvaný Sládek. Patřil mezi nejvlivnější obyvatele města. +more V letech 1589-1598 zasedal v městské radě a poté se stal královským rychtářem. Kupní smlouva podrobně popisuje zemědělské podnikání ve vsi koncem 17. století. Především to byl vrchnostenský hospodářský dvůr, ke kterému patřila pole, louky, pastviny, ovocné sady a chmelnice. Jindra získal také dva rybníky a výsadní krčmu. Znamenalo to, že patřila vrchnosti, která ji pronajímala a krčmář byl povinen šenkovat jen pivo, které mu vrchnost prodala. Rybníky zanikly v 18. a v 19. století.
Jindrův potomek Karel Jindra však po vydání obnoveného zřízení zemského v roce 1626 z náboženských důvodů emigroval a jeho díl Strkovic (ve vsi měli podíly další dva jeho sourozenci) byl na prodej. Zakoupil ho císařský plukovník nizozemsko-španělského původu Martin de Hoeff-Huerta. +more Kraj znal, protože v letech 1625 a 1626 prováděl v Žatci a Lounech nevybíravými prostředky rekatolizaci.
Po Huertově smrti se po určitých majetkových peripetiích ve 2. polovině 17. +more století dostaly Strkovice do rukou žatecké rodiny Fleissnerů, která později získala přídomek "z Ostrovic". V majetku této rodiny zůstala vesnice až do roku 1805. Berní rula z roku 1654 zde uvádí celkem patnáct usedlostí, šest z nich však bylo opuštěných. Z předbělohorských rodin zůstala ve vsi už jen jediná, a to Václava Martina.
Tereziánský katastr z roku 1757 uvádí ve vsi malý vrchnostenský dům, zřejmě předchůdce dnešního zámku. Přiléhal k němu hospodářský dvůr, ve vsi byla také kovárna. +more Fleissnerové zde také zřídili malý pivovar s výstavem přibližně 160 hektolitrů ročně. Poblíž vsi byl rovněž ovčín.
Roku 1830 získal Strkovice pomolog, žatecký měšťan Clemens Rodt († 1887). V roce 1832 založil na místě bývalých rybníků na ploše téměř sedmi hektarů rozsáhlou školku. +more Rouby dovážel z renomovaných školek v Belgii, Francii a Anglii. Vypěstoval údajně 3408 odrůd ovoce. Po jeho smrti byl sad zrušen a nahradily ho chmelnice. Jeho teoretické práce jsou vydávány i v současnosti. V Rodtově době také měly Strkovice nejvíce obyvatel ve své historii. V roce 1828 zde v 38 domech bydlelo 323 obyvatel, z toho 177 žen.
Za prusko-rakouské války byla ve vsi na čas umístěna pruská jezdecká jednotka, která tam zavlekla choleru. Během týdne na ni zemřelo 36 obyvatel. +more Sbor dobrovolných hasičů byl ve Strkovicích založen roku 1898.
V roce 1921 se k české národnosti hlásilo 26 % obyvatel. Češi se tak dostali do obecního zastupitelstva. +more V komunálních volbách v letech 1927 a 1931 získali pokaždé tři mandáty z dvanácti. Roku 1931 zde byla zřízena česká mateřská škola, do základní školy ale musely děti chodit do Drahomyšle.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 291 | 286 | 291 | 268 | 242 | 261 | 248 | 112 | 105 | 93 | 103 | 75 | 90 | 103 |
| Domy | 41 | 43 | 40 | 45 | 47 | 46 | 50 | 44 | 49 | 30 | 33 | 35 | 38 | 39 |
Pamětihodnosti a zajímavosti
Strkovický zámek vznikl pravděpodobně v průběhu 17. +more století. Dochovaná klasicistní podoba však pochází až z roku 1848, kdy nechal Klement Rott přistavět druhé patro. * Kaple svaté Anny z osmnáctého století. * Sochy svatého Germana a svatého Jana Nepomuckého před vchodem do kaple. Obě plastiky zřejmě vznikly zároveň s kaplí v době, kdy Strkovice patřily rodině Fleissnerů z Vostrovic. Dokládá to erb Fleissnerů, umístěný na soklu sochy svatého Germana. Pokud je atribuce sochy správná, jedná se zřejmě o jedinou plastiku v Čechách, zasvěcenou tomuto pařížskému biskupovi ze 6. století, patronovi hudby, zajatců a vězňů. * Při polní cestě jihozápadně od vsi stojí kamenný krucifix, na jeho soklu plastika Panny Marie s holubicí. * Výklenková kaplička při silnici do Hradiště. * Torzo kříže (sokl s plastikou) u silnice do Mradic. * Asi kilometr jižně od vsi se v malém zaniklém lomu těžíval sádrovec. Zdejší odrůda patřila do kategorie Mariánské sklo.
Galerie
File:Strkovice krucifix.jpg|Kříž s Pannou Marií na soklu File:Strkovice 2021-05-09 Řopík.jpg|Řopík u vsi File:Strkovice náves.JPG|Náves