Struktura půdy

Struktura půdy je fyzikální vlastnost půdy vyjadřující způsob uspořádání tuhých pevných částic, tzv. agregátů v půdě.

Půdní struktura je uspořádání jednotlivých půdních částic např. písek, prach, jíl do přírodních agregátů, které se nazývají pedy. +more Pokud považujeme půdní agregáty za základ půdní struktury, potom se dá struktura zhruba definovat jako: * uspořádání primárních částic do pedů; * velikost, tvar a uspořádání pedů a volných míst nebo pórů mezi nimi, které oddělují částice a jednotlivé pedy.

Strukturotvorní činitelé

Struktura je velmi výrazným znakem, důležitou roli při její tvorbě hrají také stmelující látky, jako např. jílové substance, organické látky, sloučeniny železa aj. +more Půdní horizonty mají svou vlastní jedinečnou strukturu, která závisí na množství organického materiálu a biotické aktivitě, textuře a množství cyklů mrznutí → tání a vlhko → sucho. Díky těmto a jiným stavům, se při tvorbě půdy uplatňují nejrůznější pochody. Kupříkladu smršťování a bobtnání jsou společné jevy pro určité typy jílů, které podléhají střídavému vysychání a provlhčení. K měření tohoto jevu se běžně využívá koeficient lineární extenzibility (COLE - coefficient of linear extensibility).

U lesních půd, zejména u jejich humusových horizontů je významným strukturotvorným činitelem zvláště zooedafon (hlavně jeho exkrementy). Pevnost stmelení strukturních agregátů nazýváme stabilitou struktury; ta se nejvýrazněji projevuje ve vztahu k ovlhčení. +more Půdní struktura nás v mnohých případech může upozornit na procesy probíhající v půdě.

Rozdělení půdní struktury

Půdní struktura je popisována pomocí stupně vývoje, velikosti a typu agregátů. Pokud půdní horizont obsahuje agregáty z více než jednoho stupně, velikosti nebo typu, doporučuje se popsat jednotlivé agregáty zvlášť a určit pak vazby mezi nimi. +more Kritérium pro rozlišení půdních agregátů spočívá hlavně v silné vnitřní kohezi, která zabraňuje rozpadnutí agregátů působením vnějších sil, které se pravidelně vyskytují v půdě.

stupeň

Určení stupně vývoje půdní struktury závisí na výskytu pedů v půdě. Pokud se pedy nevyskytují, jedná se o půdy bezstrukturní, pokud se vyskytují, rozlišujeme podle jejich výskytu stupně na „slabé - WE“ (minimální množství agregátů v půdě, spíše spojovací materiál - weak), „střední - MO“ (moderate) a „silné - ST“ (agregáty jsou jasně viditelné - strong).

typ

Hlavní přírodní typy struktury jsou rozděleny podle druhů pedů na: kvádrovitý, hrubozrnný, plochý, prizmatický (hranolovitý), skalní struktury, klínovitý a drobtovitý, vločkovitý a hrudkovitý. Podle typu vzniku se mohou dělit na biotické a abiotické a různé další (viz obrázek). +more Rozhodovací schéma k určení typu půdní struktury podle druhů pedů. .

velikost

Třídy velikosti se různí s typem struktury. Pro prizmatické, kuželové a ploché struktury se velikostní třídy definují měřením nejmenšího rozměru agregátu (viz tabulka). +more Struktury se také mohou prolínat (například prizmatická struktura se rozpadá do úhlové kvádrové struktury), tedy primární struktura se vlivem času a dalších faktorů přeměňuje na sekundární.

Bezstrukturní stavy půdy

Vedle strukturního stavu půdy rozeznáváme i bezstrukturní stavy, kdy půdní částice strukturu netvoří: * elementární stav půdní hmoty, kdy jednotlivé půdní částice netvoří agregáty (typický pro extrémně lehké půdy), * slitý stav půdní hmoty, kdy jednotlivé půdní částice jsou stmeleny v souvislou masu (typický pro extrémně těžké půdy).

Popis půdní struktury

Půdní struktura by se měla popisovat pouze na čerstvě odkrytém profilu nebo neporušeném jádru z půdního vrtu. Pokud ale půda není suchá, nebo jen jemně vlhká, doporučuje se počkat, až vyschne. +more Viz obrázek.

obrazy půdních profilů A (neporušená půda pod eukalyptovým lesem) a B (stejný půdní typ, který 90 let podléhal kultivaci). +more Černá barva zobrazuje póry; bílá pevné půdní částice (McBratney et al. , 1992). .

Odkazy

Reference

Související články

Půdní zrnitost

Externí odkazy

Kategorie:Pedologie