Cesko.wiki Státní sekretariát
Author
Albert FloresStátní sekretariát je odbor římské kurie, který je k dispozici papeži při řízení katolické církve. V jeho čele stojí kardinál státní sekretář. Poslání státního sekretariátu definuje konstituce Pastor Bonus z roku 1988 v článcích 39 až 47.
Historie
Počátky státního sekretariátu sahají k Tajné komoře (Camera secreta) z doby papeže Martina V. +more a k Apoštolskému sekretariátu (Secretaria Apostolica) Inocence VIII. (1487), který ho zřídil pro úřední korespondenci v latinském jazyku. Jeho členy bylo 24 sekretářů, jeden z nich měl titul Secretarius domesticus a předsedal ostatním. Papež Lev X. pověřil sekretariát některými politickými úkoly, mj. řízením papežského státu. Vytvořil také úřad Secretarius intimus, který měl pomáhat kardinálovi sekretáři při řízení papežského státu a vést korespondenci v jiných jazycích než v latině a také korespondenci s nunciaturami.
Význam sekretariátu vzrostl zejména po tridentském koncilu, kdy začal přebírat prvořadou pozici v římské kurii od Apoštolské kanceláře. Inocenc X. +more byl prvním papežem, který dal státnímu sekretariátu současný charakter úřadu. Po zániku papežského státu v roce 1870 byl státní sekretariát změněn apoštolskou konstitucí Sapienti Consilio papeže Pia X. z 29. června 1908. Další reforma sekretariátu se uskutečnila po Druhém vatikánském koncilu apoštolskou konstitucí Regimini Ecclesiae Universae z 15. srpna 1967. Papež Pavel VI. v motu proprio Quo aptius z 27. února 1973 ukončil činnost Apoštolské kanceláře a zrušil úřad kardinála-kancléře. Současnou strukturu státního sekretariátu ustanovil Jan Pavel II. apoštolskou konstitucí Pastor Bonus z 28. června 1988. Poslední změny v jeho struktuře provedl papež František v listopadu 2017, kdy vzniklo rozdělení na tři sekce. Na sklonku roku 2020 papež František přenesl správu finančních investic a nemovitostí vlastněných Státním sekretariátem na úřad Správy majetku Apoštolského stolce, podléhající kontrole Ekonomického sekretariátu.
Struktura úřadu
V čele státního sekretariátu stojí kardinál státní sekretář. Ten je hlavním spolupracovníkem papeže při řízení katolické církve, nejvyšším představitele Apoštolského stolce na mezinárodní scéně a ve výjimečných případech reprezentuje osobu samotného papeže.
Státní sekretariát se dělí na tři sekce:
I. sekce: obecné záležitosti
Tato sekce se stará o vyřizování každodenní papežovy agendy. Zkoumá záležitosti, které je třeba řešit mimo řádnou kompetenci dalších odborů římské kurie. +more Podporuje vztahy se zmíněnými odbory a koordinuje jejich práci. Usměrňuje funkci papežských zástupců a jejich činnost, zvláště pokud jde o jednotlivé církve. Plní všechny povinnosti spojené se zastoupením jednotlivých států u Apoštolského stolce. Po dohodě s ostatními odpovědnými odbory se zabývá zastoupením a činnosti Apoštolského stolce u mezinárodních katolických i nekatolických organizací. Kromě toho sepisuje a vydává apoštolské konstituce, vyhlášky, apoštolské listy a další dokumenty, které mu papež svěří. Vyřizuje veškeré záležitosti týkající se jmenování do římské kurie a do dalších orgánů Apoštolského stolce, jejichž provedení a schválení přísluší papeži. Střeží olověnou pečeť a rybářský prsten. Stará se o vydávání bulletinu - Acta Apostolicae Sedis, šíří prostřednictvím Tiskového úřadu zprávy o činnosti papeže a o aktivitách církve. Ve spolupráci s druhou sekcí dohlíží na L'Osservatore Romano, vatikánský rozhlas a vatikánské televizní studio. Přes statistickou kancelář sbírá a zveřejňuje údaje vztahující se k životu celé církve. Pečuje o vydávání Papežské ročenky.
II. sekce: vztahy se státy
Sekce má za úkol starat se o vztahy s vládami států. Do činnosti tohoto oddělení spadá: * podporovat diplomatické vztahy se zeměmi a s dalšími subjekty mezinárodního práva, projednávat společné záležitosti na prosazování prospěchu církve a občanského společenství, a to prostřednictvím konkordátů a jiných dohod, s přihlédnutím k postojům zainteresovaných biskupských konferencí, * zastupovat Apoštolský stolec u mezinárodních organizací a na kongresech v otázkách veřejné povahy, po konzultaci s příslušnými odbory římské kurie,
III. sekce: diplomatický personál Svatého Stolce
III. sekce podléhá kardinálu státnímu sekretáři a vede ji Sekretář pro papežská diplomatická zastoupení (Secretario per le Rappresentanze Pontificie), který by měl pravidelně navštěvovat diplomatické mise Svatého Stolce. +more Tato sekce se věnuje výhradně záležitostem, které se týkají osob pracujících v diplomatických službách Svatého Stolce (permanentní formace, životní podmínky, zařizování různých povolení a víz. ).
III. sekce úzce spolupracuje s I. +more i II. sekcí. Proto se Delegát pro diplomatická zastoupení spolu se Substitutem pro všeobecné záležitosti (vedoucí I. sekce) a se Sekretářem pro vztahy se státy (vedoucí II. sekce) účastní pravidelných týdenních koordinačních setkání vedených Státním Sekretářem. Sekretář pro papežská diplomatická zastoupení navíc svolává a předsedá schůzím, během nichž se rozhoduje o nominacích papežských diplomatů. Má také zodpovědnost, spolu s prezidentem Papežské církevní akademie, za výběr a formaci kandidátů pro diplomatickou službu.