Stíčany
Author
Albert FloresStíčany je vesnice, část města Hrochův Týnec v okrese Chrudim. Nachází se 8 km východně od okresního města Chrudim, 10 km jihovýchodně od krajského města Pardubice a asi 110 km východně od hlavního města České republiky Prahy.
Historie obce
Stíčany prý existovaly již v polovině 13. století, jak zaznamenává Riegrův slovník naučný z roku 1872. +more V knize Chrudimsko a Nasavrcko se o Stíčanech píše:.
Ves tato byla odedávna příslušenstvím kláštera Podlažického. I když klášter byl roku 1421 rozbořen, zůstala převážná část jeho statků pohromadě, jež králové čeští nejednou zastavovali nebo jinak v držbu propůjčovali. +more Tak se roku 1436 dostalo zboží kláštera Podlažického Janu Pardusovi z Vratkova a roku 1460 propůjčil je zastavou král Jiří rodině Kostků z Postupic, v jejíž držbě zboží Podlažické a tedy i Stíčany zůstalo do roku 1539 rodině Slavatů. Před rokem 1599 držel poplužní dvůr ve Stíčanech Cyprián Svitkovský ze Škudel, jenž jej toho roku vyměnil za Hrušovský dvůr v Medlešicích s panem Albrechtem Krupým z Probluze. Albrecht Krupý se zúčastnil českého odboje proti Ferdinandovi II. , ale byl přijat na milost, měl zaplatit pokutu za pardon mu udělený. Když dlouho neplatil, byl obeslán 5. února 1629 před komisi k zaplacení pokuty. Nezaplatil, neboť jak víme, zemřel před svým obesláním. Po roce 1630 držel Sučanský dvorec Petr Hubryk, majitel Medlešic. Roku 1644 prodal dvůr za 1700 kop grošů Hynkovi Talackovi z Ještětic, držiteli zboží Přeskavlckého.
Roku 1660 i ves Stíčany byla na čas spojena s Přestavlckým panstvím. Po válce třicetileté v roce 1654 byli ve Stíčanech, mimo dvůr, 4 chalupníci: Jan Sedlák, Jan Horáček, Jan Honzů a Matěj Krčmařík. +more V 18. století byl oddělen dvůr od vesnice. Ves byla připojena k statku Vejvanovickému, dvůr zůstal u Přestavlk. Majitelé Přestavlk a tím i Stíčan byli: 1644 Hynek Talacko, 1664 Adam Jindřich Talacko, 1668 Leopold Talacko, 1699 Barbora Ludmila Zárubová z Hustiřan, 1704 Norbert Leopold Liebstein z Kolovrat, 1747 Kateřina Auspergová ze Šenfeldu, 1829 František Ausperg, 1860 Josef Keller, 1904 Anna a Karolina Kellerovy, 1915 dr. Karel Regensdorfer.
Od Stíčan ke Hrochovu Týnci po levé straně (dnes před železničním přejezdem) byla samota Zásadí č. p. +more 1 a č. p. 2. První zpráva existuje z roku 1542. Známá jména držitelů Zásadí: Michal Mladata ze Solopisk, Viktor Puchard z Voděrad, Adam a Ján Vorelští ze Sám, Petr Hroch z Mezilesic, Václav Berka z Dubé, Markéta Talamberková Trčková, Františka Rosálie Beatrice Kinská, Václav Albrecht, 1718 Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský. Tím se Zásadí dostalo pod správu Rosic u Chrasti. Roku 1864 č. p. 2 vyhořel a opět bylo vystavěn. Roku 1869 č. p. 1 vyhořel a byl srovnán se zemí. Roku 1871 bylo Zásadí připojeno ke Stíčanům.
Ve 20. století Stíčany tvořily spolu s Dvakačovicemi jednu politickou obec, veškeré obecní úřadování se dělo ve Dvakačovicích. +more Ovšem už roku 1909 se obce rozdělily a obec Stíčany tak získala vlastní obecní úřad. Starostové: 1910-1918 Antonín Velínský, 1919-1920 Josef Hájek, 1921-1930 Josef Dvořák, 1931-1948 František Mejtský, Adolf Voříšek, p. Třisko. Stíčany jako obec náležely k vejvanovické farnosti, do Vejvanovic se také do roku 1951 chodilo do obecné (1. -5. ročník) školy. Místodržitelským výnosem z 17. dubna 1866 byla ve Dvakačovicích zřízena Evangelická refermovaná škola pro děti helvetského vyznání. Do měšťanské školy (6. - 9. ročník) se chodilo do Hrochova Týnce.
Po vzniku samostatné obce se rozběhlo společenské dění v obci. Vznikla Hospodářská beseda (1909), zřízení obecní knihovny (1910), postavena obecní váha (1910), založen hasičský sbor (1922), postupně zakoupeny hospodářské stroje.
V letech 1869-1900 byla vesnice součástí obce Dvakačovice, v letech 1910-1950 samostatnou obcí a od roku 1961 se vesnice stala součástí města Hrochův Týnec.
Další fotografie
Hrochův Týnec, Stíčany, house No 2.jpg| Historický dům č. 2 Hrochův Týnec, Stíčany, restaurant.jpg| Hospoda Hrochův Týnec, Stíčany, chapel.jpg| Kaplička