Středoslovenský kraj
Author
Albert FloresMapa Středoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy Středoslovenský kraj byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960-1969 a 1971-1990. Rozkládal se zhruba na území dosavadního Žilinského, Banskobystrického a malé části Nitranského kraje. Tvořil střední část pozdější Slovenské socialistické republiky a zabíral asi 35 % její plochy, přičemž byl nejrozsáhlejším krajem v rámci celé ČSSR. Hraničil na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a vnitrostátní hranice měl na severozápadě se Severomoravským krajem, na západě krátce s Jihomoravským krajem, na jihozápadě se Západoslovenským krajem a na východě s Východoslovenským krajem. Krajským městem byla určena Banská Bystrica, umístěná v rámci kraje výhodněji (více uprostřed) než tehdy větší Žilina. Velikost obou měst se posléze přibližně vyrovnala. Třetím největším městem kraje byl Martin a v jižní části kraje byly největšími centry Zvolen a Lučenec. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971.
Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. +more Na území někdejšího Středoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Žilinský, Banskobystrický a částečně Trenčínský.
Geografie
Středoslovenský kraj byl nejvíce vertikálně členitým krajem Československa. Jeho západní a severní hranici tvořila pásma Vnějších Západních Karpat. +more Hranici se západním Slovenskem tvořila úbočí Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů, jižní hranici řeka Ipeľ a Cerová vrchovina, a hranice s východním Slovenskem vedla zhruba po okraji povodí Váhu a Hronu a územím Gemeru. Nejvyšší horou kraje byla Bystrá (2 248 m n. m. ) v Západních Tatrách. Nejníže položenou oblastí kraje byla Jihoslovenská kotlina na hranicích s Maďarskem (kolem 150 m). Územím kraje se táhla pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Roháče, Nízké Tatry a západní konec Slovenského rudohoří, mezi nimiž se rozkládaly velké kotliny. Severní oblasti kraje odvodňovala řeka Váh s přítoky Orava, Kysuca a Turiec. Střední částí kraje protékal v několikrát zalomeném údolí Hron s přítokem Slatinou, jižní okraj náležel povodí Iplu a jihovýchodní část kraje k povodí Slané, zejména pak jejího přítoku Rimava.
Z historicko-kulturního hlediska zahrnoval Středoslovenský kraj Horní Pováží s Kysucemi, Oravu, Turiec, Liptov, Zvolensko, Horní Ponitří, část Tekova, slovenskou část Novohradu, část Hontu, Malohont a část Gemeru. Nacházela se zde také středověká hornická města Banská Štiavnica a Kremnica
Kraj měl 13 okresů, rozlohu necelých 18 000 km² a okolo 1,5 milionu obyvatel. Průměrná hustota zalidnění kraje činila 80-85 obyv./km².
Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 9 (jižní část kraje) respektive 0 (severní část kraje), čísla dopravních závodů ČSAD ve Středoslovenském kraji začínala číslicí 9.
Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. +more prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Stredoslovenského kraje vznikl Žilinský kraj a Banskobystrický kraj. Bývalé okresy Považská Bystrica a Prievidza připadly Trenčínskému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala sídly okresů. * Okres Banská Bystrica: Okres Banská Bystrica, Okres Brezno * Okres Čadca: Okres Čadca, Okres Kysucké Nové Mesto * Okres Dolný Kubín: Okres Dolný Kubín, Okres Námestovo,Okres Tvrdošín * Okres Liptovský Mikuláš: Okres Liptovský Mikuláš, Okres Ružomberok * Okres Lučenec: Okres Lučenec, Okres Poltár * Okres Martin: Okres Martin, Okres Turčianske Teplice * Okres Považská Bystrica: Okres Ilava, Okres Považská Bystrica, Okres Púchov * Okres Prievidza: beze změny * Okres Rimavská Sobota: změny pouze v počtu obcí * Okres Veľký Krtíš: beze změny * Okres Zvolen: Okres Detva, Okres Krupina, Okres Zvolen * Okres Žiar nad Hronom: Okres Banská Štiavnica, Okres Žarnovica, Okres Žiar nad Hronom * Okres Žilina: Okres Bytča, Okres Žilina.
Lidová architektura v osadě Vlkolínec u Ružomberoku. +more
Č. | Okres | Býv. SPZ | Rozloha (km²) | Poč. obyv. (1. 1. 1978) | Hust. zal. |
---|---|---|---|---|---|
1 | Banská Bystrica | BB,BC | right|2. 076 | right|157. 315 | right|76 |
2 | Čadca | CA | right|. 936 | right|118. 747 | right|127 |
3 | Dolný Kubín | DK | right|1. 661 | right|102. 901 | right|62 |
4 | Liptovský Mikuláš | LM | right|1. 966 | right|124. 193 | right|63 |
5 | Lučenec | LC | right|1. 312 | right|95. 757 | right|73 |
6 | Martin | MT | right|1. 127 | right|102. 163 | right|91 |
7 | Považská Bystrica | PX | right|1. 194 | right|149. 435 | right|125 |
8 | Prievidza | PD | right|. 959 | right|124. 820 | right|130 |
9 | Rimavská Sobota | RS | right|1. 815 | right|98. 251 | right|54 |
10 | Vel'ký Krtíš | VK | right|. 874 | right|45. 062 | right|52 |
11 | Zvolen | ZV | right|1. 697 | right|114. 067 | right|67 |
12 | Žiar nad Hronom | ZH | right|1. 264 | right|93. 619 | right|74 |
13 | Žilina | ZI,ZA | right|1. 095 | right|166. 414 | right|152 |
Odkazy
Reference
Související články
SK-NUTS * Československá socialistická republika
Literatura
Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981
Externí odkazy
Kategorie:Kraje na Slovensku (1960-1990) Kategorie:Zaniklé části Slovenska