Středověké městské opevnění (Hradec Králové)
Author
Albert FloresStředověké městské opevnění v Hradci Králové bylo důležitým obranným prvkem města v období středověku. Toto opevnění bylo postaveno kolem 13. století a sloužilo k ochraně města před vnějšími nepřáteli. Opevnění města se skládalo z městského opevnění a opevnění dominantního hradu. Hradec Králové se nachází na strategickém místě mezi řekami Labe a Orlicí, což umožnilo výstavbu pevného opevnění. Opevnění se skládalo z hradeb, bašt, bran a příkopů, které město chránily před útoky nepřátel. Byly zde také postaveny věže, odkud mohli strážci sledovat okolí a varovat před nebezpečím. Na začátku 15. století bylo opevnění rozšířeno a posíleno kvůli hrozbám husitských válek. Během těchto válek bylo město několikrát obléháno a opevnění sehrálo klíčovou roli při jeho obraně. Z této doby se dochovaly trosky hradebních zdí, které jsou dnes památkou národního významu. V průběhu let bylo středověké opevnění postupně oslabováno a měnilo svou podobu. Po skončení středověku již neplnilo svou původní funkci a hrady na místě hradebních věží byly přestavěny na renesanční zámky. V 19. století bylo městské opevnění z velké části zbouráno, aby uvolnilo místo pro rozšíření města. Zbytek středověkého opevnění v Hradci Králové je dnes památkou, která připomíná historii města a jeho obranné strategie. Tato památka je významnou turistickou atrakcí a zároveň svědectvím o bohaté historii města.
Středověké městské opevnění Hradce Králové je část fortifikace města Hradec Králové, která vznikla ve 13. století.
Historie
V roce 1225 bylo Přemyslem Otakarem I. +more na návrší nad soutokem Labe a Orlice založeno město Hradec Králové. Městské opevnění bylo tvořeno cihlovou zdí s hranolovými věžemi. Za vlády Václava II. na konci 13. století byla před tuto zeď postavena ještě parkánová zeď s půlválcovými baštami. V období husitských válek v 15. století pak bylo městské opevnění posíleno ještě další hradbou, která byla zbudována na úpatí návrší. Středověké opevnění umožňovalo vstup do města dvěma branami (pro povozy) a dvěma fortnami (pro pěší). Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, Slezská (později Mýtská) brána v Mýtské ulici, Rybářská fortna v prostoru dnešního schodiště Bono publico a Kozí (též Soukenická) fortna v prostoru dnešního schodiště v Soukenické ulici, vedle pivovaru.
V letech 1639-1640 bylo město v rukou Švédů. Ti zesílili vnější městskou hradbu osmi zemními bastiony, jedním předsunutým ravelinem a přidali dvě hvězdicové pevnůstky v předpolí.
Ve druhé polovině 19. století začaly být městské hradby ubourávány, aby uvolnily prostor nově vznikajícím budovám (např. +more Klicperovo divadlo, bývalá sokolovna na Kavčím plácku, obytné domy na Komenského ulici a ulici Československé armády), napojení nově vzniklých čtvrtí, a mohlo tak dojít celkovému k rozvoji města, zejména během působení starosty Františka Ulricha. V roce 1873 bylo zbořeno renesanční průčelí vnější Pražské brány a pozdně gotická Slezská brána v Mýtské ulici, ze které dnes zůstalo pouze torzo. V roce 1875 pak následovala i gotická Pražská vnitřní brána s hranolovou věží. Souvislé bourání hradeb bylo zahájeno 4. října 1884, a to na východní straně opevnění, přibližně v místech, kde dnes stojí pomník Ladislava Jana Pospíšila.
Dochované části
Do současnosti se ze systému středověkých hradeb dochovaly jen fragmenty. Často se jedná o pouhé zbytky zdiva ve zdivu jiných domů nebo pod terénem.
Hlavní hradba
Hlavní hradba středověkého opevnění je zachována na parcelách domů čp. 45, 47, 48, 49, 50. +more Jedná se o zeď silnou cca 120 cm, která se směrem vzhůru zužuje. Fragmenty hradby jsou pak zachovány ve zdech domů čp. 2 (torzo Mýtské, dříve Slezské brány), 6, 10-20. Za domem čp. 13 je zachován zbytek hranolové bašty.
Parkánová hradba
Za domem čp. 46 je zbytek půlválcové bašty, za domem čp. +more 50 zbytek hranolové bašty a za domy čp. 51 a 52 ucelený pás parkánové hradby. Zatímco téměř celý středověký systém opevnění byl cihlový, pasáž za domem čp. 52 je z opuky. Zajímavá je gotická křížová vazba cihel.
Hradba u paty svahu
Tato hradba je z celého středověkého systému opevnění nejmladší a byla z velké části později přezděna, i když s použitím původního materiálu. Vlevo od domu čp. +more 273 (Komenského 1) jsou ve zdi vsazeny pískovcové kvádry, které mohou být zbytkem původní bašty. Vpravo od domu čp. 266 (Komenského 3) a vlevo od vchodu na schodiště Bono publico je ve výšce asi 5 metrů zachována cihelná hranolová bašta s rohy armovanými pískovcovými kvádry - i ta je ale pravděpodobně přezdívaná.