Cesko.wiki Subtatranské příkrovy
Author
Albert FloresSubtatranské příkrovy jsou příkrovové jednotky Západních Karpat, které leží v pásmu jádrových pohoří nad tatrikem. Tvoří je dva příkrovy: * spodní - fatrikum (též „krížňanský příkrov“) * vrchní - hronikum („chočský příkrov“)
Oba příkrovy jsou tenkokůrové příkrovy, které obsahují zejména druhohorní sedimenty, převážně velké mocnosti triasových vápenců a dolomitů. Svojí stavbou se však od seba liší. +more Hronikum ztratilo spojení se svou původní domovskou oblastí (je bezkořenným příkrovem), zatímco fatrikum leží svou severní, největší částí na cizím ale menší jižní částí i na vlastním podkladu. Na více místech se tyto příkrovy dělí na částková tělesa, například v Belianských Tatrách se fatrikum člení na částkové příkrovy - jednotka Havrana a jednotka Bujačieho vrchu. Doposud nebyly nalezeny kontakty, kde by leželo hronikum (vyšší příkrov) přímo na tatriku, i když lokálně může k takovému jevu docházet.
V minulosti bylo vyčleněno vícero vyšších příkrovů ležících na hroniku. Patřil mezi ně hlavně strážovský příkrov, který je dnes chápán jako nejvyšší částková struktura hronika, duplexového charakteru oddělená z mojtínsko-harmanecké karbonátové plošiny. +more Vyčleňován byl zejména pro svůj zvláštní vývoj s převahou masivních rifových wettersteinských vápenců (tzv. „wettersteinská facie“), kvůli čemuž byl někdy spojován se silicikem. Takto byly vyčleňovány i havranický, jablonický, nedzovský a tematínský příkrov. Tato tělesa jsou dnes vlastně příkrovovými troskami jednoho mohutného tělesa, označovaného jako považský příkrov, který byl z velké části zničen erozí.
Termín subtatranský byl odvozen od názvu subtatranské série v oblasti polských Tater. To mělo vyjadřovat jejich geomorfologické postavení, ne tektonické postavení pod tatrikem. +more Dnes se termín používá spíše ojediněle a je nahrazován pojmenováními pro jednotlivé příkrovové jednotky (hronikum a fatrikum).
Vznik a vývoj
Vrstevní sled subtatranských příkrovů většinou začíná na bázi střednětriasových karbonátů a končí v střední křídě. Starší horniny obvykle nejsou zachovány, protože k odtržení příkrovů došlo na souvrstvích spodnětriasových verfénských břidlic a karpatského keupru. +more Podložní krystalinikum se zachovalo jen výjimečně, ve fatriku je ho možno sledovat v tektonických oknech v Rázdielské jednotce a v oblasti Starých Hor. V hroniku se zachovala část předdruhohorního podloží ve formě silných souvrství bazaltových vulkanoklastik mladopaleozoického (karbonského a permského) stáří, označované jako ipoltická skupina.
Přesun subtatranských příkrovů nastal ve svrchní křídě (cenoman až střední turon), přičemž jako první bylo přesunuto fatrikum a na něj se nasunulo hronikum. Směr přesunu byl generálně z jihu na sever.