Suchá skvrnitost listů peckovin

Napadená broskev Suchá skvrnitost listů peckovin, také odumírání pupenů a skvrnitost plodů broskvoně, je houbová choroba broskvoně způsobená houbou Stigmina carpophila (synonymum Wilsonomyces carpophila, Clasterosporium carpophilum). Choroba se projevuje nekrotizujícími skvrnami na listech a hnědými skvrnami na větévkách. Často se objevuje klejotok. Plody jsou pokryty velkým množstvím skvrn které někdy bývají drsné a zkorkovatělé a pokryté klejotokem. Deště jsou nezbytné pro šíření spor. Onemocnění se podle některých zdrojů šíří především za teplejšího (optimum 15-20 °C) a vlhkého počasí. Podle jiných zdrojů dochází k vývoji a přenosu už při teplotách nad 4 °C. další zdroje uvádí, že ve vlhkých podmínkách mohou spory klíčit i při teplotě nad 2 °C, což může znamenat vhodné podmínky pro zimní infekci pupenů.

Symptomy

Na listech tvoří okolo 5 mm velké fialovočervené až červenohnědé skvrny s tmavým okrajem. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. +more Listy vypadají jako prostřílené broky. Při silném napadení dochází k opadu listů . Na letorostech se tvoří hnědé skvrny a klejotok. Letní spory jsou na spodní straně listů napadených peckovin dobře patrné. Plody jsou pokryty velkým množstvím skvrn. Napadení na trnce.

Výskyt

Choroba napadá všechny druhy peckovin. Suchá skvrnitost se v oblastech bohatých srážkami může vyskytovat na všech peckovinách, zvláště však na třešni, švestce, broskvoni a bobkovišni (Prunus laurocerasus). +more Je rozdíl v náchylnosti odrůd. K infekci pupenů dochází především za teplých a deštivých období v průběhu podzimu a v předjaří a k napadení plodů v období po odkvětu. Patogen fruktifikuje a k infekcím dochází, pokud nastanou dešťové srážky již při teplotách nad 4 °C.

Klíčící hyfy pronikají prostřednictvím průduchů nebo přímo pokožkou do listových pletiv. Tkáň hostitelské rostliny hnědne a praská. +more Během 10-14 dnů po období infekce periderm korkovatí a na tkáni se tvoří skvrny, střed tkáně nekrotizuje. Růst hyf je omezen na okraje nemocné tkáně. Za příznivých podmínek hyfy nahrazují hostitelské epidermální buňky a tvoří sporodochia. Sporodochia sestávají z hyf, a četných konidií. V dalším roce se přezimované spory větrem přenáší na zdravé tkáně z listů a mumifikovaných plodů.

Ochrana rostlin

Prevence

Napadení pupenů je možno omezit ošetřením měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Proti chorobě zpravidla postačí aplikace fungicidů použitých k ošetření proti kadeřavosti broskvoně. +more Vhodné je shrabání a spálení napadeného listí. Snižovat vlhkost v koruně pomůže pravidelný řez. Podle ekologických pokynů lze při rašení je doporučováno provádět postřiky přesličkovým odvarem a případné postřiky česnekovým výluhem. Vyvarujte se zálivky postřikem.

Doporučované přípravky

Seznam podle sadar-amater.estranky.cz.

S platným povolením použití

Champion 50 WP (účinná látka hydroxid měďnatý)

S ukončeným povolením použití

Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC (účinná látka oxychlorid mědi, zákaz prodeje 1. 7. +more2020) * Baycor 25 WP (účinná látka Bitertanol, zákaz prodeje 30. 06. 2012) * Dithane M 45 (účinná látka Mankozeb, zákaz prodeje 04. 01. 2022) * Dithane DG Neotec (účinná látka Mankozeb, zákaz prodeje 04. 01. 2022) * Talent (účinná látka Myklobutanil, zákaz prodeje 16. 01. 2022) * Syllit 65 WP (účinná látka Dodin, zákaz prodeje 11. 05. 2016).

Ošetření při výskytu

Odstraňovat napadené plody, letorosty a listy.

Odkazy

Reference

Literatura

Adaskaveg, J. E. +more 1995. Conidial morphology, host colonization, and development of shot hole of almond caused by Wilsonomyces carpophilus. Canad. J. Bot. 73: 432-444. (29661) * Adaskaveg, J. E. , Ogawa, J. M. , and Butler, E. E. 1990. Morphology and ontogeny of conidia in Wilsonomyces carpophilus, gen. nov. and comb. nov. , causal pathogen of shot hole disease of Prunus species. Mycotaxon 37: 275-290. (25417) * Aderhold, R. 1902. Ueber Clasterosporium carpophilum (Lev. ) Aderh. und Beziehungen desselben zum Gummiflusse des Steinobstes. Arbeiten Biol. Reichsanst. Land- Forstw. 2: 515-559. (20057) * Kirk, P. M. 1999. Stigmina carpophila. I. M. I. Descr. Fungi Bact. 1393: 1-3. (36051) * Shukla, H. P. , and Bhat, G. N. 1984. Morphology and physiology of Stigmina carpophylla causing shot hole disease of almond. Indian J. Mycol. Pl. Pathol. 14: 178. (15034) * Sutton, B. C. 1997. On Stigmina, Wilsonomyces and Thyrostroma (Hyphomycetes). Arnoldia (Jamaica Plain) 14: 33-35. (32144).

Externí odkazy

[url=http://www. keywordpicture. +morecom/keyword/stigmina%20carpophila/]fotografie keywordpicture. com[/url] * [url=http://www. agromanual. cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/choroby]výskyt[/url] * [url=http://www. cabi. org/dfb/. loadmodule=review&page=4048&reviewid=10502&site=159]rozšíření celosvětově[/url] * [url=http://hostetin-p. veronica. cz/data/docs/ovoc/Hostetin_choroby. pdf]fotografie hostetin-p. veronica. cz[/url] * [url=http://weblaboratorium. hu/index. php. content=biologia_segedanyagok/mezogazdasagi_mikrobi/Fungi/stigmina_carpophila]atlas chorob[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20121031081514/http://www. forst. tu-muenchen. de/EXT/LST/BOTAN/LEHRE/PATHO/PRUNUS/stigcarp. htm]mikrosnímek spor[/url].

Kategorie:Houbové choroby rostlin