Suity pro sólové violoncello
Author
Albert FloresZačátek první suity v rukopise Anny Magdaleny Bachové Suity pro sólové violoncello německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha je cyklus šesti skladeb pro sólový smyčcový nástroj, jenž byl vytvořen pravděpodobně kolem roku 1720 v Köthenu. První suita (BWV 1007) je psána v tónině G dur, druhá (BWV 1008) v d moll, třetí (BWV 1009) v C dur, čtvrtá (BWV 1010) v Es dur, pátá (BWV 1011) v c moll a šestá (BWV 1012) v D dur. Pátá suita existuje i ve verzi pro loutnu (BWV 995).
Bach standardní formu suity (allemanda - courante - sarabanda - gigue) v tomto díle rozšířil o úvodní předehru (preludium) a navíc mezi sarabandu a gigue vkládal ještě takzvanou galanterii, taneční větu v uspořádání A B A. V prvních dvou suitách jsou galanteriemi menuety, v dalších dvou autor použil bourrée a v posledních dvou suitách tvoří galanterii gavoty. +more Struktura Bachových violoncellových suit tedy vypadá takto:.
* Prélude * Allemande * Courante * Sarabande * Galanterie I - Galanterie II - Galanterie I da capo * Gigue
Provedení každé následující suity zabere víc času než předchozí. Například na nahrávce, kterou pořídil Heinrich Schiff, je trvání suit následující: I. +more 14:49, II. 18:17, III. 20:46, IV. 21:05, V. 21:55, VI. 26:24; celkem tedy více než 123 minut hudby.
Suity se dochovaly ve třech dobových rukopisech, jeden pochází z pera Anny Magdaleny Bachové, další dva od Bachových žáků. Dlouho byly považovány spíše za technicky náročnou instruktivní literaturu, než za díla vhodná ke koncertnímu provedení. +more Tento pohled změnil až na počátku 20. století Pablo Casals, který suity veřejně hrál a později pořídil i jejich nahrávku. Od té doby jsou běžnou součástí koncertního repertoáru violoncellistů.
Ukázka hudby
První suita pro sólové violoncello (BWV 1007) v provedení Johna Michela - - - - -