Světlo (katolický týdeník)
Author
Albert FloresSvětlo je konzervativní katolický týdeník Matice cyrilometodějské vydávaný od podzimu roku 1993. V roce 1998 bylo časopisu olomouckým arcibiskupstvím uděleno církevní schválení a je běžně distribuován v kostelích. Kolem roku 2001 měl podle ČBK náklad průměrně 13 tisíc výtisků., v roce 2010 činil přibližně 10 000 výtisků.
Charakteristika časopisu
Časopis vychází na méně kvalitním novinovém papíře formátu A4, má stálý rozsah 16 stran. Jeho šéfredaktorem byl v letech 1993-2015 Josef Vlček, předseda Matice cyrilometodějské, spolu s ním tvořil v průběhu let redakci PhDr. +more Radomír Malý a PhDr. Lubomír Štula. V současnosti tvoří redakci Daniel Dehner a Mag. Theol. Tomáš Kiml. Světlo pravidelně zveřejňuje například promluvy papeže z generální audience, pojednání a výroky některých katolických teologů, svatých nebo jiných významných osobností katolické církve (odborné články jsou vybaveny poznámkovým aparátem), poselství Panny Marie Královny míru z Medžugorje, nedělní liturgické čtení s navazující úvahou a liturgický kalendář, editorial a dříve i komentář nazvaný Na slovíčko. Časopis přináší také církevní zpravodajství a aktuality, zveřejňuje překlady ze zahraničních zpravodajských agentur (Kathnet, Zenit, Radio Vaticana), od roku 2007 je součástí obsahu program TV Noe na nadcházející týden a později přibyly také programové typy TV Lux, nechybí pozvánky na křesťanské akce a inzerce (avšak nikoliv čtenářská řádková).
Většinu obsahu tvoří překlady zahraničních textů (například z časopisů 30giorni, Christ von Morgen, Miłujcie się, Der Fels, Maria heute, Die Tagespost, Die Glaube), mezi hlavní česky píšící autory patří například Karel Komárek, Lubomír Štula, Radomír Malý, P. +more Filip M. Stajner, Stanislav Vejvar, P. Štěpán Martin Filip OP. Od roku 2014 do časopisu také pravidelně přispívají (ať už v překladech nebo přímo) také kněží z Kněžského bratrstva svatého Petra (Bernward Deneke, Jakub Zentner). Podle vydavatele se časopis „snaží o formaci čtenářů v linii učitelského úřadu církve a směřuje k prohloubení mariánské úcty“. Časopis je úzce spojen s Mariánským kněžským hnutím. V roce 1998 bylo časopisu olomouckým arcibiskupstvím uděleno církevní schválení a je běžně k distribuován v kostelích.
Kritika
Podle diplomové práce Milana Tesaře je publicistika konzervativně laděná, časopis je řazen do krajně konzervativní části spektra katolické publicistiky a zaujímá (ve srovnání s Katolickým týdeníkem) izolacionistickou strategii, jako by se redakce a čtenáři nacházeli v hermeticky uzavřeném ghettu. Podle Tesaře jsou hlavní cílovou skupinou krajně konzervativní až fundamentalisticky zaměření čtenáři a pro méně vzdělané příjemce může Světlo častým používáním odborných výrazů a poznámkovým aparátem hrát roli pseudointelektuálního věstníku a budit dojem serióznosti textů. +more V časopise shledává Tesař obavu ze západní společnosti (a obzvláště protestantismu) a oproti jiným katolickým médiím zvýšenou orientaci na východ včetně pravoslaví. Situaci ve světě popisuje časopis jako zápas mezi liberálním zlem a římskokatolickým dobrem, a to útočným stylem ukazujícím na „nepřítele“, nikoliv dialogem. Podle Tesaře toto direktivní pojetí církve je v rozporu s církevním dokumentem Aetatis novae a forma některých článků odporuje Předběžnému návrhu pravidel pro práci katolických novinářů, vydanému Komisí České biskupské konference pro sdělovací prostředky, podle něhož se od katolického novináře očekává, že „má v úctě víru, názory a politické přesvědčení druhého, neposmívá se mu a nepíše o jinak smýšlejících s povýšeností či dokonce s opovržením“ a „šíří atmosféru snášenlivosti a podporuje rozvoj svobodného veřejného mínění. “ Po formální stránce charakterizuje Tesař časopis jako poněkud chaotický, vytýká mu neúplnost informací o autorech a zdrojích jednotlivých materiálů.
Milan Šumpík v kritice článku obviňuje Tesaře ze zaujatosti vůči vlastní církvi a za hlavní argument pro Světlo považuje jeho trvající církevní schválení olomouckým arcibiskupem, na rozdíl od liberálnějšího časopisu AD, který před svým zánikem o církevní schválení přišel. Údajnou útočnost a netoleranci Světla vůči liberalismu a jiným názorům srovnává s netolerancí Tesaře vůči Světlu a jím zastupovanému názoru.
Externí odkazy
[url=http://www. maticecm. +morecz/index. php. act=periodika&per=1&id=1]Světlo[/url] na internetu * Milan Tesař: [url=http://www. christnet. eu/magazin/clanek. asp. clanek=941]Čtyři “katolické” časopisy deset let po pádu komunistického režimu[/url], ChristNet. cz, 15. 10. 2001. Články autora z let 2001-2002 jsou výňatky z jeho diplomové práce Katolická církev a masová média v ČR, obhájené na Fakultě sociálních studií MU (přehled článků [url=http://www. christnet. eu/magazin/autor. asp. autor=mt]zde[/url]).