Světový pohár ve sportovním lezení

Světový pohár ve sportovním lezení (anglicky: IFSC Climbing Worldcup, IFSC Boulder Worldcup, slovinsky: Svetovni pokal v športnem plezanju) je série lezeckých závodů, které vyhlašuje a organizuje Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC).

Lezci soutěží v následujících třech disciplínách: obtížnost, rychlost a bouldering. Od roku 1993 a 1998 přibyla rychlost, od roku 1999 bouldering. +more Od roku 1993 a 1998 se také vyhlašuje pořadí v kombinaci všech dvou a od roku 1999 tří disciplín - body získávají závodníci, kteří se ve stejném roce zúčastnili závodu alespoň ve dvou disciplínách. Počet závodů v jednotlivých disciplínách se každoročně liší podle dispozic pořadatelských zemí.

První Světový pohár se konal pod hlavičkou Mezinárodní horolezecké federace (UIAA) v roce 1989 a od roku 2007 dále pod Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC) - (původně UIAA Climbing World Cup, poté IFSC Climbing World Cup). Pod UIAA nadále zůstala organizace závodů v ledolezení - světový pohár v ledolezení i jednotlivá světová a kontinentální mistrovství v ledolezení na obtížnost a rychlost, které se konají v zimních měsících. +more V České republice zastřešuje (letní i zimní) závody v lezení Český horolezecký svaz (ČHS).

Systém závodů

Nominační kritéria

Pro každou disciplínu zpravidla nejvíce čtyři závodníci z každé země a předchozí medailisté, pořadatelé nasazují více závodníků. Předběžná registrace je dle termínů stanovených v kalendáři IFSC přes národní svazy a jejich nominační kriteria pro reprezentaci. +more On-line veřejné startovní listiny jsou doplňované průběžně.

Pravidla

Obtížnost: Všichni závodníci nastupují dle vylosovaného pořadí do dvou kvalifikačních cest. Leze se s lanem zdola stylem RP (respektive flash - s prohlídkou cest před závodem). +more Číslem se hodnotí nejvýše dosažený (držený) chyt a plusem pohyb z něj, až po závěrečný Top. Do semifinále postupuje 26 závodníků, pokud se jich závodu tolik účastní, nebo více, pokud je shoda na posledních výsledcích do 26. místa. Závodníci dále nastupují od nejhoršího k nejlepšímu. Obdobně do finále postupuje 8 nejlepších.

Rychlost: Leze se s jistícím lanem shora, na tzv. standardní 15m trati, na jejímž konci je stopovací tlačítko. +more Měřící zařízení kontroluje předčasný (ulitý) start, závodník nesmí spadnout. V kvalifikaci mají závodníci měřené pokusy a 16 či 8 nejlepších postupuje do vyřazovacího pavouka, systémem nejlepší s nejhorším. Vítězní 4 finalisté ještě dále závodí v malém a velkém finále o 1. a 3. místo. Nejrychlejší závodníci již dosahují časy kolem 6 s (muži) a 8 s (ženy).

Bouldering: Závodníci lezou kvalifikaci (5 bouldrů) zvlášť ve dvou losovaných skupinách, z každé postupuje 10 nejlepších do společného semifinále (4 bouldry), které určí 6 finalistů (4 bouldry). Leze se na nízkých až 6 m vysokých profilech (bouldrech) nad speciální 25 cm žíněnkou (dopadištěm). +more Hodnotí se počet (oběma rukama) držených Topů a jako vedlejší kritérium (označených) zón (bonusů) a počty pokusů k jejich dosažení. Závodníci mají stanovený čas několik minut na své pokusy. V každém kole lezou popořadě postupně na všech profilech, mezi každým bouldrem je přestávka (odpočinek), kdy zde leze střídavě další závodník.

Kombinace: Pouze součet bodů za 2-3 disciplíny, pokud se závodník účastnil alespoň dvou z nich. V roce 2017 se do žebříčku kombinace započítávali všichni závodníci, kteří dostali body alespoň v jednom závodu, bez ohledu na to, jestli se účastnili více disciplín.

Ve 'finále' lezou nejprve ženy a potom muži, nebo (divácky atraktivněji) lezou ženy a muži střídavě či současně.

Bodování světového poháru

Závodníci dostávají body za umístění v jednotlivých závodech dle následujícího klíče. V případě většího počtu závodů je předem oznámeno, kolik nejhorších výsledků (1-2) se škrtá. +more Na několika prvních závodech byl jiný bodovací systém, od roku 2007 se ustálil tento:.

* V roce 2002 se v boulderingu počítal jen jeden nejlepší závod ze tří

Do roku 2006 ukazuje výsledkový servis IFSC odlišné počítání bodů za dosažené umístění:

Češi na SP

Česká reprezentace se pravidelně objevuje na závodech světových pohárů ve sportovním lezení již od počátku, Jindřich Hudeček získal v letech 1989 a 1990 stříbrnou a bronzovou medaili. Jako první se však na stupních vítězů v celkovém hodnocení SP objevil až Tomáš Mrázek v roce 2001, na jeho úspěchy navázal pak v obtížnosti Adam Ondra, který získal medaile také v boulderingu. +more Oba také několikrát vyhráli celý světový pohár, Adam v obou disciplínách. Třetím českým medailistou v celkovém hodnocení je Libor Hroza (v lezení na rychlost). Z českých žen nezískala medaili za celý seriál dosud žádná lezkyně (kromě zimního ledolezení, kde byla Lucie Hrozová 2. v roce 2011). V letech 2010 a 2015 se Čechům Adamovi a Liborovi podařilo získat medaile ve všech třech disciplínách a navíc i v kombinaci. V roce 2015 zároveň získali všechny kovy.

Z jednotlivých závodů Světového poháru ve sportovním lezení získali medaile pouze Jindřich Hudeček, Tomáš Mrázek, Věra Kotasová-Kostruhová, Silvie Rajfová, Adam Ondra, Libor Hroza a Martin Stráník postupně v tomto pořadí.

Na konci roku 2016 měli z jednotlivých závodů následující počet medailí Tomáš Mrázek 32 (11/11/10), Libor Hroza 24 (5/12/7), Adam Ondra 20 (11/5/4), Martin Stráník 2 (stříbrné), Jindřich Hudeček stříbro a bronz, Věra Kotasová-Kostruhová 2 (bronzové) a Silvie Rajfová 1 (bronzovou).

Zde jsou uvedeni pouze medailisté ze světového poháru, jiné závody a ostatní závodníky najdete souhrnně v článku Závody ve sportovním lezení.

Světovém poháru 2009 v Imstu (lezení na obtížnost) +moreJPG|náhled|Adam_Ondra_na_Světový_pohár_ve_sportovním_lezení_2015'>SP 2015 v boulderingu, Mnichov SP 2012 v boulderingu, Mnichov.

Výsledky mužů

Výsledky žen

Obtížnost (ženy)

Rychlost (ženy)

Bouldering (ženy)

Kombinace (O, R, B) (ženy)

Nejúspěšnější medailisté

Muži (v celkovém hodnocení SP)

Ženy (v celkovém hodnocení SP)

Čeští vítězové a medailisté (v celkovém hodnocení SP)

Čeští vítězové a medailisté (v jednotlivých závodech SP)