Svahový pohyb

Kalifornii Svahové pohyby, někdy též svahové pochody, představují soubor pohybů a pochodů působících na svahu. Dělí se do několika skupin v závislosti na rychlosti, typu a vedoucím procesu.

Skupiny svahových pohybů

Gravitační svahové pohyby

Skupina svahových pohybů, u nichž je původcem gravitace. Napětí ve svahu ovlivňuje vývoj svahu (změna výšky či sklonu), jeho odlehčení a režim podpovrchových vod. +more Gravitační síly následně u svahů působí smykové napětí, čímž dochází k deformaci horniny nebo zeminy. V závislosti na rychlosti se gravitační svahové pohyby dělí (od nejpomalejšího k nejrychlejšímu): # ploužení - velmi pomalý a dlouhodobý pohyb, při němž dochází k tečení zeminové nebo horninové hmoty. Dochází k deformaci, která ale nepřekračuje mez pevnosti hmoty. Podle hloubky se ploužení dále dělí na povrchové a podpovrchové (někdy taky hlubinné). # Sesouvání (též sesuv) - pokud gravitační napětí překročí mez pevnosti horniny či zeminy, dojde k náhlé deformaci svahu - sesouvání. Jde o rychlý, krátkodobý a klouzavý pohyb hmoty po svahu podél smykové plochy. Ta může být jedna, ale může jich být i víc. V závislosti na typu smykové plochy se sesuvy dále dělí. Na území bývalého Československa patří mezi největší případ tohoto typu svahového pohybu sesuv v Handlové z přelomu let 1960/61. # Řícení - náhlý a krátkodobý pohyb horninové hmoty na strmých svazích, která se zpravidla volným pádem přesouvá do nižších poloh. Ke skalnímu řícení došlo v České republice například v Hřensku. Filipínách.

Fluviální svahové pohyby

Skupina svahových pohybů podmíněných vodou. V případě působení povrchového odtoku vody, ať již srážkové či tavné (tj. +more způsobené táním), se hovoří o ronu. Při něm dochází k nesoustředěnému stékání vody po povrchu terénu, která sebou odnáší jemné částice půdy nebo zvětralinového pláště. Srážková či tavná voda, která se vsákne (infiltruje) do půdy, na svah dále působí mechanicky a chemicky. Podpovrchová voda pak může způsobit následující svahové pohyby: # Sufoze - mechanický odnos drobných půdních či horninových částic podzemní vodou, který vede k sesedání povrchu, vzniku výdutí a sníženin. # Soliflukce (též půdotok) - při nasycení půdy svahu může dojít k plastickému pohybu materiálu. Na základě míry nasycení se rozlišuje (od nejpomalejšího): pomalá soliflukce, rychlá soliflukce, bahenní proudy a blokovobahenní proudy. # Tečení - za určitých podmínek může dojít ke ztekucení jílového podloží. Svahový pohyb nejprve začíná jako sesuv, ale záhy se mění v tečení rozbředlých jílů. # Plíživý pohyb zvětralin - velmi pomalý pohyb hmoty po svahu v důsledku různých příčin. Dále se dělí na plíživý pohyb půd a plíživý pohyb sutí.

Rychlost svahových pohybů

Na základě rychlosti se svahové pohyby dělí do tří skupin: * pomalé dlouhodobé svahové pohyby (mm/rok až mm/den) * rychlé svahové pohyby (mm/h až m/h) * katastroficky rychlé svahové pohyby (m/h, km/h až 100 km/h)

Odkazy

Reference

Související články

Fluviální svahové pochody * Quiraing * Turbiditní proud

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20170829202036/http://geotech. fce. vutbr. cz/studium/mech_hornin/mhig_8. pdf]Vysokého učení technické v Brně - Svahové pohyby, sesuvy[/url] * [url=http://www. sci. muni. cz/~herber/slide. htm]Masarykova univerzita - Svahové pohyby[/url] ** [url=http://www. sci. muni. cz/~herber/slidetypes. htm]Charakteristika jednotlivých svahových pohybů[/url].

  Kategorie:Geomorfologie