Cesko.wiki Svatý Petr ze Slivice
Author
Albert FloresSvatý Petr ze Slivice je domnělý středověký český světec, který je znám především díky legendám a pověstem spojeným s jeho životem a zázraky. Podle těchto pověstí se Petr narodil ve vesnici Slivice na Kladensku v 13. století a stal se mnichem v klášteře v Oseku nad Bečvou. Byl znám svou skromností, pokorou a zbožností, a také schopností vykonávat zázraky. Podle jedné z legend ho andělé zachránili před smrtí a vznesli ho do nebe. Další legendy vyprávějí o jeho schopnosti léčit nemocné, o jeho boju s démony a o jeho čistotě. Svatý Petr je dnes poměrně známý v oblasti Kladenska, kde se nachází několik kostelů a kaplí zasvěcených jeho památce. Setkáme se s ním také v hudbě a v poezii. Osoby se jménem Petr a Petra si ho často vybírají jako svého patrona a slaví jeho svátek 29. června.
Socha sv. Petra pochází z kostela sv. Petra ve Slivici, založeného roku 1362 pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Patří k raným dílům Mistra Krumlovské madony a je vystavena jako zápůjčka ve stálé expozici Národní galerie v Praze.
.jpg)
Popis a zařazení
Socha z doby kolem roku 1395 je vysoká 91,5 cm. Je zhotovena ze pražské zlaté opuky, se stopami polychromie a zlacení. +more Postavě chybí obvyklé atributy (např. klíče), ale o identitě sv. Petra svědčí typika tváře i původní umístění sochy v kostele sv. Petra. Figura je znázorněna v kontrapostu, s bohatou drapérií, která tvoří hluboké příčné záhyby a vertikální řasení a stírá tělesné proporce. Naturalistická stařecká tvář a detaily rukou kontrastují s vlasy a vousy, stylizovanými do šnekovitých záhybů. Individualizace výrazu tváře navazuje na starší náhrobky parléřovské huti, ale v souladu s tendencemi krásného slohu je její výraz idealizovanější a v postoji figury se projevuje odevzdanost. Typově i např. tvarem límce má socha blízko k postavě sv. Bartoloměje na deskovém obraze následovníka Mistra Třeboňského oltáře, Madona mezi sv. Bartolomějem a sv. Markétou (kolem 1400). ,.
Socha sv. Petra reprezentovala české gotické umění na světových výstavách v Paříži a Montrealu. +more Jde o typickou ukázku krásného slohu, který se vyznačuje napětím mezi idealismem a naturalismem a forma v něm postupně nabývá stejného významu jako obsah. Za východisko slohu je považována svatovítská parléřovská huť, kde lze shodné znaky nalézt v náhrobcích českých králů, u bust v triforiu katedrály nebo v případě sochy sv. Václava, jejímž autorem je pravděpodobně Jindřich IV. Parléř.
Pro pražskou produkci na přelomu 14. a 15. +more století je charakteristickým materiálem opuka, těžená v lomech na Bílé Hoře a v Přední Kopanině . Tento kámen si krátce po vylomení uchovává vlhkost a měkkost a umožňuje velmi detailní zpracování řezbářskými nástroji. Na základě rozboru materiálu tak lze určit pražskou provenienci četných sochařských děl exportovaných z Čech do Slezska, Rakouska či Porýní. V době slabé vlády Václava IV. se stal hlavním objednavatelem těchto náročných výtvarných děl pražský arcibiskup a také přední šlechtické rody. Sochy krásného slohu byly pro jejich stylizovanou krásu předmětem vzrůstající kritiky reformátorů církve v době před vypuknutím husitských bouří a velká část se stala obětí obrazoborectví.
Příbuzná díla
Madona plzeňská * Madona Krumlovská * Madona z Halstattu * Sv. +more Kateřina z Jihlavy * Šternberská madona * Konzola Mojžíše, Toruň * Parléřovské náhrobky v chrámu sv. Víta * Klanění tří králů ve sv. Štěpánu ve Vídni.
File:Plzeňská madona (1380-1384). jpg|Plzeňská madona (1380-1384) File:Krumlovska madona KHM. +moreJPG|Krumlovska madona File:Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc. jpg|Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc File:Sv. Kateřina (kolem 1400), Mistr Krumlovské madony, kostel sv. Jakuba, Jihlava. jpg|Sv. Kateřina z Jihlavy (kopie).
Reference
Literatura
Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen. Herkunft, Entfaltung, Umkreis. +more Berlin, New York 1974, s. 116, 234, 235 * Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk a Artia, Praha 1972 * Jaromír Homolka, K problematice české plastiky 1350-1450, Umění 11, 1963, s. 429 * Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, SNKLU Praha, 1962, s. 88 * Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950.
Externí odkazy
[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10000000039-narodni-galerie-v-praze-nikdy-nezavira/212251000340087-socha-sv-petra-ze-slivice/]ČT, Národní galerie nikdy nezavírá: Socha sv. Petra ze Slivice (2012)[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10000000039-narodni-galerie-v-praze-nikdy-nezavira/212251000340082-neznamy-autor-madona-z-halstattu/] ČT, Národní galerie nikdy nezavírá: Neznámý autor, Madona z Halstattu (2012)[/url] * [url=http://depositum. cz/knihovny/pamatky/tiskclanek. php. id=c_5102] Slivice - Farní chrám sv. Petra, Soupis památek, 13. Politický okres příbramský (1901), str. 146-148[/url].
Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Sochy v okrese Příbram Kategorie:Opukové sochy v Česku Kategorie:Krásný sloh Kategorie:Sbírka Národní galerie v Praze Kategorie:Movité národní kulturní památky České republiky Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Příbram Kategorie:Milín