Svatá Helena a svatý Konstantin (Schweigl)

Sochy svaté Heleny a svatého Konstantina od brněnského řezbáře Ondřeje Schweigla z oltáře poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže v části města Pod Cvilínem města Krnov, jsou významnou památkou barokního řezbářství ve Slezsku.

Historie

Sochy svaté Heleny a svatého Konstantina pocházejí původně z poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže vystavěného v letech 1722-1728 na vrchu Cvilín u Krnova. +more Toto poutní místo je spojováno s krnovskými minority a jeho historie sahá až do 80. let 17. století, kdy tu nechali vybudovat dřevěnou kapli pro dva obrazy Sedmibolestné Panny Marie Cvilínské, které namaloval krnovský měšťan a malíř Heinrich Täuber (1652-1738). Kaple byla zbořena roku 1728 a nahrazena novým opět minoritským poutním kostelem. Staviteli nového kostela byli v letech 1722-1728 Andreas a Georg Friedrich Gansové a vnitřní výzdobu provedli brněnští umělci, konkrétně freskař František Řehoř Ignác Eckstein a sochař Ondřej Schweigl.

Kostel byl vysvěcen roku 1731. Rozměrné zlacené dřevořezby původně tvořily sochařský doprovod hlavního oltáře, který nahradil dosavadní retabulum. +more Jedním z důvodů budování nového oltáře bylo uplatnění uctívaného obrazu, tedy Sedmibolestné Panny Marie Cvilínské od Heinricha Täubera na nejviditelnějším místě kostela, tedy na hlavním oltáři, a zajistit mu doprovodnými umělecký i díly a výzdobou důstojnou prezentaci. Smlouva mezi Ondřejem Schweiglem a krnovskými minority byla uzavřena 3. září 1764 a Schweigl měl zhotovit hlavní oltář s veškerou sochařskou a řezbářskou výzdobou včetně tabernáklu podle kresebného návrhu. Návrh se nedochoval a oltář na konci 18. století přišel o svoji sochařskou výzdobu, jeho původní podobu známe z grafického listu, který vznikl v augsburské dílně Josepha Sebastiana a Johanna Baptisty Klauberových podle Schweiglova návrhu, pravděpodobně v letech 1765-1770. Z něj vyplývá, že cvilínský hlavní oltář byl koncipován jako přízední sloupové retabulum, vztyčené na konkávním půdorysu, které vyrůstalo z vysoké podnože a rámovalo okno presbytáře poutního kostela. Na sloupové retabulum pak nasedal rokajový oltářní nástavec, který plasticky rámoval horní část okenního otvoru, v jehož průhledu se objevovala postava letícího anděla s křížem, obklopeného andílky. Před architekturu oltáře Schweigl předsunul tabernákl ve formě chrámku s bočními volutovými křídly, který osadil postavami andělů adorujících centrální milostný obraz Sedmibolestné Panny Marie Cvilínské. Sochařskou výzdobu oltáře dotvořily boční sochy svatého Konstantina a svaté Heleny vyvýšené na diagonálně natočených soklech. Hlavní oltář byl dokončen v roce 1766 zasazením milostného obrazu do nového rámu. Po zrušení kostela na konci 18. století, byly párové sochy společně s dalším mobiliářem prodány a později se staly součástí sbírek Slezského zemského muzea. Tabernákl a socha letícího anděla našly místo v bývalém minoritském kostele Narození Panny Marie v Krnově. Po znovuotevření cvilínského kostela došlo k částečné rehabilitaci podoby oltáře ale již bez původních Schweiglových soch.

Popis

Sochy svaté Heleny a svatého Konstantina byly vyřezány z lipového dřeva a pokryty zlacením na křídovém podkladu. V roce 1974 je restauroval Raimund Ondráček (1913-2011). +more Poté byly dlouhodobě vystaveny v expozici Slezského zemského muzea a naposledy byly prezentovány na výstavě Znamení vertikál v letech 2013-2014 a jsou ve sbírce výtvarného umění Slezského zemského muzea evidovány pod inventárními čísly U 36 B, U 37 B.

Odkazy

Reference

Literatura

BRAUN, Edmund Wilhelm (1931): Ein Beitrag zu dem künstlerischen Schaffen Andreas Schweigels, in: Jahrbuch des Verbandes der deutschen Museen in der Tschechoslowakei Republik 1, Augsburg, s. 126-139. +more (133-139). * INDRA, Bohumír (1957): Stavba poutního kostela na Cvilíně u Krnova 1721-1728 a jeho vnitřní výzdoba do roku 1786, Časopis Slezského muzea, řada B, č. 6, s. 72-84 (78-79). * * * SAMEK, Bohumil (1999): Umělecké památky Moravy a Slezska 2. [J-N], Praha, s. 217. * STEHLÍK, Miloš (1989): Sochařství pozdního baroka na Moravě, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha, s. 741-750 (742). * STEHLÍK, Miloš (1996): Sochařství, in: Krsek, Ivo -Kudělka, Zdeněk -Stehlík, Miloš -Válka, Josef, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha, s. 77-111. (106, 427). * STEHLÍK, Miloš (2003): Ondřej Schweigl (1735-1812): sochař a „učený umělec“, in: Kroupa, Jiří (ed. ) [kat. ], V zrcadle stínů 1670-1790. Morava v době baroka, Somogy éditions d‘art, s. 325-335. (328-329). *.

Kategorie:Ondřej Schweigl Kategorie:Sochy svatých v Česku Kategorie:Exponáty Slezského zemského muzea Kategorie:Dřevěné sochy v Moravskoslezském kraji Kategorie:Barokní sochy v Česku Kategorie:Sochy mužů v okrese Bruntál Kategorie:Sochy žen v okrese Bruntál Kategorie:Sochy v Krnově