Cesko.wiki Svatý Egbert
Author
Albert FloresSvatý Egbert byl anglický benediktinský mnich a misionář, který žil v 7. století. Narodil se kolem roku 639 v Northumbrii a vstoupil do kláštera ve městě Rathmelsige ve věku 24 let. Poté strávil nějaký čas ve svatém Kolumbově klášteře v Iona na Skotském ostrově, kde se setkal se sv. Vilgilemem, který ho inspiroval k misijní činnosti. Egbert se stal opatem kláštera v Iona a pak se vydal na misijní cestu do Fríska, které leží na dnešním území Nizozemska. Tam se snažil šířit křesťanství a prosazoval jednotný liturgický systém v rámci církve. V roce 689 byl vysvěcen na biskupa a stal se prvním arcibiskupem z Yorku. Egbert byl také známý jako učitel a kazatel. Jedním z jeho žáků byl svatý Willibrord, kterého následně poslal na další misijní cesty do Fríska. Dalším významným Egbertovým přínosem bylo založení kláštera v ruském městě Ochrida, který sloužil jako centrum šíření křesťanství na Balkáně. Svatý Egbert zemřel 24. dubna 729 v obci Minden ve Fríska. Jeho svátek se slaví 24. dubna. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských misionářů a světců raného středověku.
Svatý Egbert, rovněž Ecgberht (snad 639 - 24. dubna 729 na ostrově Iona) byl benediktin anglosaského původu, působící v Irsku a Skotsku, uznaný za svatého katolickou církví.
Egbert pocházel z Northumbrie v severní Anglii. Stal se benediktinským mnichem a knězem. +more Zpočátku přebýval v klášteře Lindisfarne, potom se vydal do Irska, kde pobýval dlouho v klášteře Rathmelsigi. Roku 664 se zaslíbil (v důsledku vážné nemoci) zasvětit zbytek života šíření křesťanské víry mezi pohanskými germánskými kmeny, což ale nenaplnil; vyslal však s tím cílem své učedníky (mezi jinými sv. Willibrorda). Kolem roku 716 přesídlil do proslulého skotského kláštera na ostrově Iona, kde v intencích ustanovení synodu ve Whitby (664) přesvědčoval mnichy o přechodu od irské podoby ritu k ritu římskému (rozdíly mimo jiné spočívaly v jiném způsobu stanovení data Velikonoc či v jiné podobě tonzury) - Iona byla jedním z posledních a současně i hlavním střediskem odporu iroskotských mnichů proti ustanovením whitbyského synodu. V historických pramenech bývá nazýván rovněž biskupem, třebaže není známo jeho eventuální sídlo.
Základním pramenem k Egbertově biografii je Historia ecclesiastica gentis Anglorum středověkého učence Bedy Ctihodného (672-735).
Egbertův svátek se připomíná 24. dubna, v jeho úmrtní den.