Svatý Gothard

Svatý Gothard z Hildesheimu (někdy také psán Gothahardus, Gotardus, Godehardus, Gotthard či Godehard) (960 Reichersdorf u Niederalteichu, 5. května 1038 Hildesheim), byl bavorský benediktin, misionář, postupně opat čtyř klášterů, a dále biskup z Hildesheimu, patron řádu benediktinů a světec.

Život

+morejpg|náhled|vlevo'>Sv. Gothard na fresce ze 14. století, Dervio Lombardie Románská relikviářová skříň s ostatky sv. Gotharda v kryptě dómu v Hildesheimu Podle životopisce Wolfherra měl Gothard otce Ratmunda a kněžské svěcení přijal v 31. roce svého věku, jméno matky ani místo narození není dobovými prameny doloženo, podle pozdější tradice to měl být dvůr nedaleko vsi Niederalteichu. V devatenácti letech se spolu s arcibiskupem Frederikem Salcburským dostal do Říma a stal se tam knězem - děkanem. Roku 990 se stal mnichem benediktinského řádu v Niederalteichu, roku 996 byl zvolen tamějším opatem, úřadu se ujal roku 997. Roku 999 organizačně zajišťoval vyslání mnichů k založení Ostrovského kláštera. V letech 1001 a 1002 byl opatem kláštera v Tegernsee, v letech 1005-1012 kláštera v Hersfeldu a v letech 1007-1013 kláštera v Kremsmünsteru.

V letech 1022-1038 byl hildesheimským biskupem. Roku 1134 byl papežem svatořečen jako první bavorský biskup. +more Další podrobné informace viz Životopisy svatých: Světci k nám hovoří (v rubrice "výběr světce podle měsíců" je uvedený 5. května).

Patrocinium

Je patronem měst Gotha, Ferrara, knížectví Modena, benediktinského opatství v Niederaltaichu, spolupatronem města Hildesheimu, maďarského kláštera cisterciáků a města Szentgotthárd, mnoha benediktinských klášterů a jejich správních území ve střední Evropě a severní Itálii, Gotthardského masivu, jím procházejících tunelů a přilehlého kostela ve švýcarských Alpách.

V Čechách mu benediktini z kláštera na Ostrově u Davle již ve 12. století zasvětili kostel svatého Gotharda ve Slaném; v Čechách i jinde je kostelů zasvěcených svatému Gothardovi více.

Je také patronem zedníků.

Ikonografie

Bývá vyobrazen - zejména ve vrcholném a pozdním středověku - jako stojící opat či prelát v pontifikáliích s berlou a mitrou, někdy ve dvojici nebo ve skupině s dalšími biskupy nebo řádovými patrony benediktinů. U nohou může mít draka, v ruce model kostela. +more Sedící bývá vyobrazen u pultu, jak píše a je obklopen knihami. Ve scénách se objevuje, jak křísí mrtvého nebo zakládá kostel.

V dómském pokladu v Hildesheimu je uložena jeho berla ze slonoviny s rytou jmenovkou majitele na kovovém prstenci.

Odkazy

Reference

Literatura

Prameny

Vita Godehardi episcopi Hildenesheimensis auctore Wolfheri. In: Georg Heinrich Pertz u. +more a. (Hrsg. ): Scriptores (in Folio) 11: Historiae aevi Salici. Hannover 1854, s. 162-221 (Monumenta Germaniae Historica) * Translatio Godehardi episcopi Hildesheimensis. In: Georg Heinrich Pertz u. a. (Hrsg. ): Scriptores (in Folio) 12: Historiae aevi Salici. Hannover 1856, S. 639-652 (Monumenta Germaniae Historica).

Bibliografie

Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, díl 6, Freiburg-Basel-Rom-Wien 1993, s. 415

Externí odkazy

[url=https://www.libellus.cz/public/osobnosti/show/270]Libellus.cz: Godehard z Hildesheimu[/url]

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Němečtí svatí Kategorie:Němečtí benediktini Kategorie:Hildesheimští biskupové Kategorie:Pohřbení v katedrále v Hildesheimu Kategorie:Narození 960 Kategorie:Úmrtí 1038 Kategorie:Muži