Svařování třením

Svařování třením je moderní svařovací metoda, která se vyznačuje tím, že kovové díly jsou spojeny třením a způsobují intenzivním místním zahříváním. Tato metoda se používá hlavně pro svařování hliníku a jeho slitin, ale také pro svařování oceli a jiných materiálů. Princip svařování třením spočívá v tom, že se mezi dva díly přitlačí a začnou mezi nimi rychle rotovat vůči sobě. Tření mezi díly způsobuje intenzivní pohyb atomů a zvýšení teploty. Při dostatečně vysokých teplotách dochází k místnímu roztavení a plastifikaci materiálu, čímž vzniká hřejivá součástka. Po skončení třecího procesu a následném ochlazení se materiály spojí, čímž vzniká pevné svařování. Výhody svařování třením jsou mimo jiné minimalizace zplynování, žádná tvorba tavidla a minimální deformace materiálu. Tato metoda je také rychlá, ekonomicky efektivní a umožňuje svařování složitých tvarů. Další výhodou je, že svařování třením lze provádět bez použití ochranných plynů či plamenů. Svařování třením se využívá v různých oblastech průmyslu, například v automobilovém, leteckém nebo lodním průmyslu. Je to vysoce specializovaná technika, která vyžaduje kvalifikované operátory a speciální vybavení.