Cesko.wiki Světový názor
Author
Albert FloresSvětový názor či světonázor je označení pro souhrn jednotlivcových představ, názorů a životních hodnot, které se týkají nejzákladnějších filozofických, etických, politických, sociálních a náboženských otázek.
Termín sám je kalkem německého filozofického pojmu Weltanschauung (Welt = svět, Anschauung = nazírání), který roku 1790 poprvé použil Immanuel Kant ve své Kritice soudnosti. Významově blízkým pojmem je ideologie, která se ovšem často zužuje.
Typickým světovým názorem jsou různá náboženství a ateismus resp. . Jeho součástí jsou také pověry a jiná přesvědčení.
Podle světového názoru se dělí i lidé na příslušníky daných světonázorových společenství, jako jsou ateisté, taoisté, buddhisté, muslimové, hinduisté, křesťané, animisté, komunisté, socialisté, džinisté nebo židé). Také se na základě světonázoru sdružují do náboženských společenství resp. +more se podle světonázoru dělí jinak oblastí činnosti blízké organizace, např. politické strany na křesťanské, islámské, socialistické, komunistické atp.
Dějiny světového názoru
Po prvním použití u Kanta se pojem objevuje například v díle Wilhelma Diltheye, Martina Heideggera nebo Karla Jasperse. V 90. +more letech 20. století si belgický filozof Leo Apostel stanovil za cíl překlenout propast mezi přírodními a humanitními vědami - a to právě prostřednictvím výzkumu světonázorů. Člověk, respektive jeho pohled na svět, je totiž podle Apostela a jeho následovníků včetně současného ředitele bruselského Center Leo Apostel for Interdisciplinary Studies (CLEA) Diederika Aertse společným základem různých vědeckých disciplín; je tím, co tyto disciplíny integruje.
Světový názor v českém kontextu
V prostředí českých zemí se pojem poprvé objevuje na přelomu 19. a 20. +more století. Jedním z jeho prvních českých uživatelů byl František Václav Krejčí. V poslední době je pojem používán v oblasti literární vědy, například u olomouckého literárního historika Michala Sýkory.