Synagoga v Třeboni

Bývalá synagoga v Třeboni se nachází v Třeboni I v Krčínově ulici čp. 50 vpravo na cestě od zámecké brány v Hamiltonově paláci. Ve druhé polovině 40. let 20. století byla přestavěna na dům.

Historie a popis

Synagoga byla přestavěna ze staršího domu ve druhé polovině 19. +more století, pravděpodobně kolem roku 1880. Její architektura byla ovlivněna „geniem loci“ (třeboňská renesance). Rozkvět modlitebny vrcholil ve dvacátých letech 20. století za předsedy židovské obce v Třeboni Ludvíka Metzla, kdy bylo umělecky upraveno místo pro kázání i čtení (a uložení) tory, opraven zděný almemor s kovanou mříží i tribuna. Tehdy měla synagoga i stálého správce, který obýval domek přímo na dvoře areálu. Ludvík Metzel se setkal v červnu v roce 1925 i s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem při jeho návštěvě Třeboně. Metzelovi synové, Karel, Viktor a Felix, zahynuli v průběhu druhé světové války, každý v jiném koncentračním táboře, jak dokládají kameny zmizelých na třeboňském Masarykově náměstí (seřazené v dlažbě kolmo k ose podloubí Masarykova náměstí před domem čp. 96/I. který jim tehdy patřil). Ludvík Metzel odpočívá na Třeboňském židovském hřbitově poblíž 60 m vysoké věže třeboňské Kotěrovy vodárny, přibližně uprostřed pietního místa. Karel byl otcem Hany Bradyové a Jiřího Bradyho.

Na dvoře se nalézá přístavek spojený s tribunou, který sloužil jako příbytek správce synagogy ještě za První Československé republiky.

K bohoslužbám se využívala asi do 2. světové války, potom začala po další přestavbě sloužit k obytným účelům. +more V horním patře se dochoval strop s originální dekorativní výmalbou a štuky.

Aron ha-kodeš, almemor (bima), ani další vybavení synagogy se nedochovalo. Opona, zdobený parochet symbolickou torou s korunou (keter Tora), kaporet a další textilie i dekorace, šulchan, amud (čtecí stolky), rovněž i menora a věčné světlo se ztratily či byly zničeny v průběhu druhé světové války. +more Osudy několika svitků tory (Sefer Tora, Chamiša chumšej Tora) a knih (14 knih Mišne Tory, spis Sefer chasidim), které byly ve vlastnictví třeboňské náboženské židovské obce až do 2. světové války, nejsou známy.

Minimálně část liturgických předmětů synagogy v Třeboni se jako „válečný svoz Třeboň“ dostala do sbírek dnešního Židovského muzea v Praze. Díky fotografii interiéru Třeboňské synagogy publikované v knize Huga Golda, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart I. +more (1934), s. 698 bylo možné v sbírce textilu ŽMP dohledat synagogální oponu inv. č. 000. 248 z roku 1868, prokazatelně užívanou v Třeboňské synagoze, zdobící na fotografii aron ha-kodeš.

Na jižní straně v přízemí byly ještě v roce 1968 zachovány stopy hechalu, dvou sloupů a závěsu věčného světla v zazděném výklenku. Ve vedlejším třípodlažním domě (vlevo) čp. +more 49/I sídlila židovská škola (ješiva).

Stavba byla v roce 2012 nově opravena, avšak není zde k dispozici žádná informace upozorňující na původní účel budovy, ani na osudy židovské obce v Třeboni. Obytné domy jsou ve vlastnictví Pražské židovské náboženské obce, která se stará o jejich údržbu.

Odkazy

Reference

Související články

Židovský hřbitov v Třeboni * Seznam židovských památek v Jihočeském kraji * Seznam synagog v Česku * Masarykovo náměstí (Třeboň) * Třeboň I * Zámek Třeboň

Externí odkazy

Třeboň Kategorie:Židé v Třeboni Kategorie:Stavby v Třeboni