Syndrom skupinového myšlení

Technology

12 hours ago

Author

Syndrom skupinového myšlení (angl. groupthink) je způsob myšlení jednotlivců, úmyslně odpovídající zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuře. Soudržnost a solidarita ve skupině se stává důležitější než reálné zvažování faktů. Groupthink může způsobit, že skupina (typicky výbor nebo velká organizace) učiní špatná nebo nerozumná rozhodnutí, o kterých by každý člen mohl individuálně usoudit, že nejsou moudrá.

Syndrom skupinového myšlení podle Irvinga Janise

Irving Janis analyzoval řadu rozhodnutí americké zahraniční politiky z let 1940 až 1970 a dospěl k závěru, že v mnoha případech se objevilo skupinové myšlení. Groupthink ovlivnil hlavně neúspěšný pokus o invazi amerických jednotek na Kubu v Zátoce sviní, dále také bombardování v Pearl Harbor, vietnamskou válku.

Groupthink skupiny souhlasí se sledováním cílů, s nimiž jednotliví členové nesouhlasí. To fascinuje výzkumníky na poli sociálních věd, protože se zdá, že tyto teorie by mohly vysvětlit chování jednotlivců a skupin v mnoha společenských kontextech. +more Například invaze v Zátoce sviní se jeví jako archetyp groupthink jevu. Výzkumníci poznamenávají, že rozhodnutí vykonat tuto katastrofální vojenskou kampaň předcházela téměř jednomyslná dohoda prezidenta J. F. Kennedyho a jeho poradců. Tito poradci byli téměř bez výjimky velmi podobní prezidentovi: bohatí, bílí muži z privilegovaných rodin a mající univerzitní vzdělání. Generál David M. Shoup, tehdejší velitel námořní pěchoty, předpovídal neúspěch a obrovský počet obětí při invazi a žádal prezidenta, aby se do ní nepouštěl. Shoupova odborná rada byla poradci ignorována a skupinové rozhodnutí zahájit invazi skončilo s katastrofálními výsledky.

Všechny skupiny by měly vyžadovat taková opatření, díky nimž by se tomuto syndromu vyhnuly. Napomáhá tomu zahrnutí jednotlivců s různorodými zázemími do rozhodovacího procesu a ostře sebekritický pohled jednotlivců. +more Různorodější skupiny jsou tak schopny činit lepší rozhodnutí než skupiny homogennější.

Příčiny

Tento fenomén se však netýká jenom politických rozhodnutí, ale může se vyskytnout v mnoha různých situacích. Podle Janise může nastat vždy, když jsou splněné podmínky, které pravděpodobně groupthink povzbudí:

* Vysoký stres, vnější hrozby a nízká naděje na lepší řešení než nabídl vůdce * Vysoká skupinová soudržnost * Přesvědčivá síla vůdce skupiny * Izolace skupiny od informací zvnějšku * Skupina je pod tlakem, protože k rozhodnutí je třeba dojít rychle

Sociální psycholog Clark Mccauley definoval tři příčiny vzniku skupinového myšlení:

* Direktivní vůdce * Stejnorodost členského sociálního zázemí a ideologie * Izolace skupiny od vnějších zdrojů informací a analýzy

Symptomy

Jeho osm symptomů svědčících o syndromu skupinového myšlení:

# Iluze nezranitelnosti # Nepochybná víra ve vlastní morálku skupiny # Racionalizace, kolektivní odůvodnění rozhodnutí skupiny # Sdílené stereotypy a pohledy zvláště na oponenty, vnímání oponenta jako slabého, neschopného # autocenzura; členové odepřou kritiky, nikdo se neozve na protest, všichni se tváří, že souhlasí # Iluze jednomyslnosti (falešná shoda) # Tlak na disidenty, aby se přizpůsobili # Samozvaní členové chrání skupinu před negativními informacemi

Jeho sedm příznaků rozhodnutí ovlivněného skupinovým myšlením:

# Neúplný přehled alternativ # Neúplný přehled cílů # Opomenutí prozkoumat rizika přednostního výběru # Opomenutí znovu hodnotit zpočátku zamítnuté alternativy # Slabé vyhledávání informací # Výběrová zaujatost ve zpracování dostupných informací # Absence náhradních plánů

Předcházení syndromu skupinového myšlení

Nestranný vůdce * Přítomnost pozorovatelů * Práce ve skupinách * Heterogenní složení skupiny * K finálnímu rozhodnutí dospět až na dalším setkání

Mechanismus, kteří konzultanti managementu doporučují jako prevenci syndromu skupinového myšlení, má umisťovat zodpovědnost a autoritu pro rozhodnutí do rukou jediné osoby, která učiní rozhodnutí soukromě s možností obrátit se na jiné pro radu. Jiní radí, že jednotlivec, který vzal roli odporování s některými návrhy, tzv. +more ďáblův advokát, způsobuje, že je více pravděpodobné, že jiní jednotlivci předloží své vlastní myšlenky, poukáže na chyby v jiných a redukuje stigma spojené s tím, který na sebe vzal negativní postoje.

Anonymní odezva přes krabici návrhů nebo online rozhovor byla přijatá jako užitečný lék na syndrom skupinového myšlení. Zápor nebo nesouhlasné názory v návrzích mohou být představovány bez nějaké identifikace jedince jinými. +more Tak je chráněn sociální kapitál skupiny.

Další možností je, že každý účastník ve skupině si vylosuje kartičku. Na dvou je napsáno, že mají “nesouhlasit”, ostatní jsou prázdné. +more Osoby musí nesouhlasit, jestliže to kartička určí (jako ďáblův advokát), nikdo nemůže vědět, jestli jiná osoba vysloví nesouhlas, protože také přijala kartičku s označením “nesouhlasit” nebo proto, že vyslovuje pravdivě svůj názor. Také, stejně jako v případě ďáblova advokáta, existuje možnost, že osobní převzetí této role podporuje způsob pohledu na problém, který by daný člověk neměl, kdyby nebyl v této roli, což podporuje tvořivé a kritické myšlení.

Alternativou syndromu skupinového myšlení je formální shoda rozhodovacího procesu, který pracuje nejlépe ve skupině, jejíž cíle jsou spíše kooperativní než soutěživé, kde je možné vybudování důvěry a kde účastníci jsou ochotní se učit a používat pomocné znalosti.