Synodalium canonicale

Technology

12 hours ago

Author

František v papežské klerice s expositoriem a synodaliem, které je na loktech opatřeno knoflíčky. Synodalium canonicale ( synodálie či synodálky) jsou druhé, mírně pootevřené rukávy sahající od zápěstí k loktům na klerice - oděvu římskokatolického duchovního. Jedná se o určitý typ kněžského vyznamenání.

Původ

Právo nosit synodálie ( ius synodalium) odkazuje jednak na synodální původ nařízení, zejména však na právo a povinnost každého faráře zúčastňovat se diecézní synody, která je tradičním poradním orgánem diecézního biskupa zejména v otázkách pastoračních. Diecézní synoda (latinské ekvivalenty: synodus dioecesana, synodus episcopalis, concilium episcopale, congregatio synodalis, capitulum, presbyterium) vznikla jako nástroj církevní správy zárodku budoucí diecéze stále se rozšiřující biskupského sídla do okolí. +more Počátek diecézních synod se objevuje ve východořímské říši již koncem 3. století, do latinské církve přichází pak v 5. století. Různé využívání institutu diecézní synody se pokoušel IV. lateránský koncil, zvláště sjednotit diecézní synody na úroveň pravidelných ročních setkání a posléze i Tridentský koncil. V průběhu 17. a 18. století však význam i konání diecézních synod výrazně upadal. K oživení jejich častější svolávání došlo pak ve druhé polovině 19. století. Papež Benedikt XIV. (pontifikát v letech 1740-1758) je autorem třináctisvazkového spisu De synodo dioecesana z roku 1748, kde uvádí témata, jimiž se má diecézní synoda zabývat.

Aplikace

Pokud bylo některému knězi uděleno expositorium canonicale, pojilo se toto vyznamenání vždy s právem synodálií, zatímco synodálie mohly být uděleny samostatně. Synodálie používali kněží ustanovení za faráře, respektive obecněji duchovní správci. +more Na základě historické významnosti určitého místa v případě duchovního správce se může jednat o děkana či probošta, kteří sice užívají vyššího titulu právě jen na základě jeho spojení s daným místem (děkanství, proboštství), ale de facto zůstávají faráři. Synodálie dále užívali i vikaristé kapitul. Jako vyznamenání mohly však být uděleny kterémukoliv klerikovi.

Nařízení odlišující řádně ustanovené faráře od ostatních nižších kleriků přinesla v českých zemích synoda pražské arcidiecéze v roce 1605, kde se praví: Všichni faráři nosí neustále venkovní oblečení sahající ke kotníkům (tj. kleriku), které má také (druhé) otevřené rukávy.