Cesko.wiki Sítkovice
Author
Albert Florescévním svazkem, šipka ukazuje na místo, kde je floém, tedy vodivé pletivo tvořené převážně sitkovicemi Podélný pohled na floém; vlevo je živá mladá sítkovice, vpravo od ní jsou dvě odumřelé sítkovice Sítkovice jsou složky vodivého pletiva krytosemenných rostlin, které umožňují vedení cukernatých roztoků (asimilátů) lýkem, a to převážně z listů do místa spotřeby nebo do zásobních orgánů. U nahosemenných a kapraďorostů je nahrazují tzv. sítkové buňky.
Stavba
Sítkovice jsou tvořeny živými buňkami prosenchymatického typu, které jsou uspořádány nad sebou a tvoří souvislý provazec. Jednotlivé buňky (články) jsou asi 20-40 mikrometrů široké a na délku měří 100-600 mikrometrů. +more Uvnitř sice normálně obsahují cytoplazmu (na rozdíl od cév a cévic), ale jádro postupně degeneruje.
V příčných (a někdy i v podélných) stranách sítkovic jsou tzv. sítka (sítko, lat. +more cribrum) , která obsahují řadu otvorů, jimiž mohou procházet asimiláty. Tyto asimiláty obsahují převážně sacharózu, jakožto hlavní transportní formu cukrů. Otvory mají zpravidla velikost několik mikrometrů, ale velmi velké bývají u tykvovitých rostlin.
Kolem sítkovic se zpravidla vyskytují tzv. průvodní buňky, které pomáhají vyživovat degenerované sítkové články. +more Také proto zřejmě mají velká polyploidní jádra, která usnadňují rychlou výrobu proteinů.
Vznik a zánik
Sítkovice vznikají obvykle na jaře rozdělením mateřských meristematických buněk a pracují jen jedno vegetační období. Na podzim se ucpávají polysacharidem kalózou. +more Někdy se na jaře kalóza rozpustí, ale obvykle se staré sítkovice prostě stlačí a vytvoří se nové.
