Cesko.wiki Súlovce
Author
Albert FloresSúlovce jsou obec na Slovensku, v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. V roce 2011 zde žilo 487 obyvatel. Od druhé poloviny 19. století se k území obce Súlovce počítá i osada Podlužany, na jejímž území byl vybudován dodnes existující mlýn.
Poloha a geologie
Obec Súlovce leží na styku Nitranské sprašových pahorkatiny a severozápadního úpatí pohoří Tribeč u vyústění krátkého levostranného přítoku řeky Nitra do pahorkatiny. Chotár je převážně na odlesněné pahorkatině s Náplavová kužely, část na severozápadních svazích pohoří porostlého dubohrabovými lesy, místy s akátu a břízou.
Nad obcí se táhne Tribečské pohoří s nejvyšším vrchem Veľký Tribeč s nadmořskou výškou 829 metrů nad mořem.
Nadmořská výška ve středu obce Súlovce je 290 metrů nad mořem av katastru 153-499 metrů nad mořem. Rozloha katastrálního území obce Súlovce je 1264 ha. +more Středem obce Súlovce protéká potok, který se vlévá do řeky Nitry. Od okresního města Topoľčany je obec Súlovce vzdálena devatenáct kilometrů. Počet obyvatel obce Súlovce byl v r. 1869 - 459, r. 1970 - 691.
Historie
V katastru obce se nacházejí lokality z mladší doby kamenné zařazeny do kultury s mladší lineární keramikou (5700 př. - 5000 před Kr.) A Želiezovská skupina (5000 - 4700 před Kr).
Názvy v historii
Obec Súlovce se vyskytovala pod těmito jmény:
* Dubniche (1244) * Dubnicze (1261) * Dobnicha (1326) * Dwbnycza (1406) * Zwlocz (1406, 1467) * Szulocz, Sulowitz, Sulowcze (1773) * Sulocz, Sulowce (1786) * Szúlócz, Sůlowce (1808) * Szulócz (1863-1913) * Súlovce (1920)
Osada Podlužany se vyskytovala pod těmito jmény: * Podlusan (1244, 1256) * Podluzsan (1773) * Podluschán (1786) * Poduzsán (1863)
Historické pečeti obecního rychtáře
Jedinečným důkazem suverénního postavení rychtáře obce Súlovce jsou dvě historické pečeti, které obec používala v 18. století. +more První pečeť rychtáře obce Súlovce s kruhopisu Rihtar Súľovských má průměr 20 mm. V pečetním poli heraldicky vpravo stojí na větvi (keři) vyrůstající z trávníku korunovaný pták (možná holubice nebo havran), otočený vlevo, který v zobáku drží hrozen vína. Tuto figuru doprovází osmiramenná hvězda. Vlevo je zakořeněn listnatý strom s košatou korunou (jabloň), který má uprostřed kmene dvě vyrůstající větvičky. Jednotlivé figury v pečetním poli (havran, hrozny, strom) mají velkou vypovídající hodnotu a spolu by mohly být atributy svatého Bonifáce, biskupa a mučedníka z 8. století. Patrocínium tohoto anglického světce a apoštola Německa se však v obci Súlovce nevyskytuje. Hrozen vína připomíná vinařskou tradici obce, která je v pramenech doložena již v roce 1574, dále v letech 1715 a 1720. Proporčně se zdá být figura ptáka se střapcem hroznů dominantou. V starokřesťanského umění bývají ptáci symbolem napravené lidské duše a stromy, ve kterých tito ptáci přebývají, připomínají nebeský ráj. Lidská duše opouští tělo v podobě ptáka, nejčastěji holubice, která je i znamením nevinnosti a Ducha. Korunovaný pták na originálu otisku spíše připomíná havrana (latinsky corvus), používaného v heraldice již od středověku. Měl ho ve svém erbu i uherský král Matyáš Korvín (Matej I. Huňady, 1440-1490), o kterém se šířily různé pověsti, poukazující na jeho pozitivní vztah k poddaným. Strom v levé části pečetního pole je symbolem lidského bytí. Připomíná strom poznání dobra a zla, který společně se stromem života se nejčastěji zobrazuje jako palma nebo hroznový keř (pták na něm sedí), strom poznání má většinou podobu jabloně s jablky.
Druhá pečeť obce Súlovce má průměr 25 mm. V pečetním obraze je na trávníku kůň ve skoku s jezdcem, který tasí meč. +more Obě figury jsou otočené vpravo. Před hlavou koně je písmeno „Z“. Na nezřetelné pečeti je nečitelný kruhopis. Koně, který symbolizuje vítězství, radost a sílu ovládanou rozumem, využívají čtyři světci: svatý Martin - jako voják římských jezdců přetíná mečem plášť, jehož polovinu nechává žebrákovi, svatý Jiří - bojovník, který na koni zabíjí draka, svatý Hubert a svatý Eustach. Ani jeden z těchto světců nemá v obci své patrocínium. Pochopit význam této pečeti a s určitostí ji přisoudit obci Súlovce pomůže identifikace kruhopisu na zřetelnějšího otisku, ale i objevení pečeti osady Podlužany, která samostatně existovala až do roku 1871. Dnes je součástí obce Súlovce.