Cesko.wiki Sýpka v Pernolci
Author
Albert FloresSýpka v Pernolci je barokní špýchar postavený na místě starší tvrze v Pernolci u Částkova v okrese Tachov. Tvrz jako panské sídlo sloužila od čtrnáctého do počátku sedmnáctého století. V osmnáctém století byla stržena a na jejím místě postavena sýpka. Z opevnění tvrze se dochoval vodní příkop a val. Sýpka je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.
Historie
Blíže neznámé panské sídlo stálo v Pernolci už v polovině třináctého století. V roce 1251 na něm pravděpodobně sídlil vladyka Přibyslav se syny Závišem a Radoslavem. +more Patřila jim jen část vesnice a zbývající vlastnilo město Tachov. Přibyslavovi potomci ve čtrnáctém století postavili tvrz, kterou Otík z Pernolce prodal roku 1414 spolu se dvorem a částí vsi Hanuši Pehmovi z Osova. Jeho syn Petr zemřel bez dědiců a odúmrť získal od krále Ladislava v roce 1454 Levhart z Vydžína se synem Zikmundem.
Z roku 1475 pochází zmínka o Martinu Plzeňském, ale není jasné, která část vesnice mu patřila. Nejpozději na počátku šestnáctého století získali část vsi s tvrzí Trautenbergové, z nichž Erhart a Ondřej se roku 1528 soudili u zemského soudu o majetek. +more V roce 1533 panství vlastnil Vilém Trautenberg, který je na krátkou dobu pronajal pánům z Reitzensteina. Podle Augusta Sedláčka tvrz roku 1537 držel Jan Jiří z Reitzensteina, který ji pronajal Kryštofovi z Reitzensteina. Zároveň však vesnice patřila v letech 1533-1540 Vilémovi Trautenbergovi. O dva roky později byl pánem vesnice opět Vilém Trautenberg.
Po Vilémovi Trautenbergovi statek neznámým způsobem získal Kryštof Siebenhar z Almerschwinden s manželkou Kristýnou, rozenou z Kečova, která tvrz v roce 1563 prodala svému synovi Janu Siebenharovi, jemuž už patřil statek Trnová. Od Jana panství roku 1568 koupila Kateřina Kaplířová, rozená z Hartenberka. +more Dalšími majiteli byli v letech 1584-1600 tachovský písař Ondřej Tušner, poté jeho syn Jiří Adam Tušner a od roku 1612 Jan Adam Lochnár z Paliče. Neznámo kdy se vlastníkem Pernolce stal Jan Kfelíř ze Zakšova a připojil jej k částkovskému panství. Za účast ve stavovském povstání v letech 1618-1620 přišel o majetek, který roku 1624 koupil Jan starší Říčanský z Říčan. Jeho tři dcery Pernolec roku 1657 prodaly Marku Alexandrovi z Brisigellle. Po jeho smrti statek spravovala za nezletilé syny vdova Anna Barbora, rozená z Talmberka, která zadlužené panství Pernolec a Částkov prodala v roce 1718 hraběti Janu Antonínovi Losymu. Od té doby Pernolec zůstal částí tachovského panství. Někdy v osmnáctém století byla stará tvrz stržena a na jejím místě postavena barokní sýpka. Obilí se v ní skladovalo až do druhé poloviny dvacátého století. Poté byla sýpka opuštěna a začala chátrat. Noví majitelé, kteří budovu získali v roce 2004, sýpku opravili a obnovili vodní příkop.
Stavební podoba
Podoba tvrze ze čtrnáctého století je neznámá, ale pravděpodobně ji tvořila jediná budova chráněná vodním příkopem, který se dochoval až do devatenáctého století. Zdivo sýpky je novostavbou z osmnáctého století, a neobsahuje pozůstatky dobře zachované tvrze, jak se předpokládalo až do roku 1984.
Dvoupatrová sýpka má čtvercový půdorys s hranou dlouhou patnáct metrů, valbovou střechu a v jejím zdivu je použitá řada barokních kamenických detailů. Přístup přes vodní příkop umožňuje kamenný most, po kterém se vchází do předsíně.