Třída Chamois
Author
Albert FloresTřída Chamois byla třída minolovných avíz francouzského námořnictva z období druhé světové války. Celkem byla plánována stavba 24 jednotek této třídy. Dokončeno jich bylo jedenáct. Pět ještě pro francouzské námořnictvo, tři v průběhu války pro německou Kriegsmarine a konečně tři po skončení války opět pro francouzské námořnictvo. Za války dále tři sloužily v silách Svobodné Francie. Po jednom plavidle v letech 1959 a 1961 získali Tunis a Maroko.
Stavba
Třída konstrukčně navazovala na předcházející třídu Élan. Celkem byla plánována stavba 24 jednotek této třídy. +more Do stavby se zapojily loděnice Ateliers et Chantiers de La Loire v Nantes, Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne, Ateliers et Chantiers de Provence v Port-de-Bouc, Arsenal de Lorient v Lorientu a Forges et Chantiers de la Gironde v Bordeaux. Stavba patnácti jednotek byla zrušena. Několik bylo dokončeno ještě pro francouzské námořnictvo a část jich získalo Německo jako rychlé eskortní lodě. Čtyři jednotky byly dokončeny po válce.
Jednotky třídy Chamois:
wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|---|
Commandant de Pimodan (A 06, F 739, ex Alfred de Courcy) | Ateliers et Chantiers de La Loire | 1939 | 1941 | 1949 | Do šrotu 1966. | |
Amiral Duperré | Ateliers et Chantiers de La Loire | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. +more | |
Amiral Gourdon | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
Amiral Sénès | Ateliers et Chantiers de Provence | 1939 | 1942 | březen 1944 | Ukořistěno Němci a přejmenováno na SG21 Bernd von Arnim (Conway uvádí SG16). Dne 15. srpna 1944 poblíž Saint-Tropez potopeno americkým torpédoborcem USS Somers (DD-381). | |
Annamite (ex Chamois) | Arsenal de Lorient | 1938 | 17. června 1939 | únor 1940 | V letech 1940-1942 podřízeno vládě ve Vichy. Od listopadu 1942 v silách Svobodné Francie. Od roku 1961 marocký El Lahiq. Vrácen 1967. První velká válečná loď marockého námořnictva. | |
Chamois | Arsenal de Lorient | 1936 | 29. dubna 1938 | 1939 | Dne 27. listopadu 1942 potopeno vlastní posádkou v Toulonu. Vyzvednuto Němci a zařazeno jako SG21. Dne 15. srpna 1944 potopeno poblíž Toulonu. | |
Chevreuil | Arsenal de Lorient | 1937 | 17. června 1939 | 1939 | Dne 3. července 1940 ukořistěno Brity a předáno silám Svobodné Francie. Od 13. října 1959 tuniský Destour. Od roku 1972 hulk. | |
Enseigne Ballande | Ateliers et Chantiers de Provence | 1939 | 25. května 1942 | - | Němci přejmenováno na SG22 (SG17). Nedokončené potopeno vlastní posádkou 20. srpna 1944. | |
Enseigne Bisson | Ateliers et Chantiers de La Loire | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
Gazelle | Arsenal de Lorient | 1937 | 17. června 1939 | říjen 1939 | Od listopadu 1942 v silách Svobodné Francie. Do šrotu 1961. | |
Bisson (A 05, F 737, ex L`Ambitieuse) | Arsenal de Lorient | 1939 | 5. března 1946 | 1947 | Do šrotu 1964. | |
La Furieuse | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
La Généreuse | Arsenal de Lorient | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
L`Heureuse | Arsenal de Lorient | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
La Joyeuse | Ateliers et Chantiers de Provence | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
La Maliceuse | Arsenal de Lorient | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
Commandant Ducuing (ex La Preneuse) | Forges et Chantiers de la Gironde | 1939 | 8. června 1948 | - | Stavba zrušena 1948. | |
La Rieuse | Forges et Chantiers de la Gironde | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
La Sérieuse | Forges et Chantiers de la Gironde | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
La Surprise (ex Bamobora) | Arsenal de Lorient | 1938 | 17. června 1939 | březen 1940 | Dne 8. listopadu 1942 potopena. | |
La Trompeuse | Ateliers et Chantiers de Provence | 1939 | - | - | Stavba zrušena 1940. | |
Commandant Amyot d`Inville (A 07, F 738, ex La Victorieuse) | Ateliers et Chantiers de La Loire | 1939 | 1941 | 1947 | Do šrotu 1965. | |
Matelot Leblanc | Ateliers et Chantiers de Provence | 1939 | 10. července 1942 | květen 1943 | Němci přejmenováno na SG41, zařazeno do služby jako SG14. Dne 24. srpna 1944 jižně od Capri potopeno spojeneckým letectvem. | |
Rageot de la Touche | Ateliers et Chantiers de Provence | 1939 | 2. září 1942 | říjen 1943 | Němci přejmenováno na SG15 a SG42 a od května 1944 na UJ2229. Dne 25. května 1944 poblíž Janova potopeno torpédem. |
Konstrukce
Plánovanou výzbroj představovaly dva 100mm kanóny, osm 13,2mm kulometů a minolovné vybavení. Finální složení výzbroje ale více odpovídalo eskortnímu plavidlu. +more Jako minolovka nakonec nebyla vybavena žádná. Skutečnou výzbroj tvořil jeden 100mm kanón (nebo dva 90mm kanony), osm 13,2mm kulometů, dále dva vrhače a jeden spouštěč hlubinných pum, kterých bylo neseno čtyřicet kusů. Pohonný systém tvořily dva diesely Sulzer o výkonu 4000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala dvacet uzlů. Dosah byl 10 000 námořních mil při rychlosti devět uzlů.
Modifikace
Po válce dokončená plavidla nesla dva 105/45 kanóny, jeden 40mm/60 kanón Mk. 3, čtyři 20mm/70 kanóny Mk. +more4, čtyři vrhače a dva spouštěče hlubinných pum se zásobou 120 kusů. Podobně byla po válce upravena rovněž výzbroj plavidel Annamite, Chevreul a Gazelle.