Třída Cressy
Author
Albert FloresTřída Cressy byl první postavenou třídou pancéřových křižníků Britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1902-1921. Účastnily se první světové války. Tři jednotky byly ve válce potopeny.
Stavba
Stavba šesti pancéřových křižníků této třídy byla objednána v rámci stavebního programu pro roky 1897/1898. Křižníky konstrukčně vycházely z chráněných křižníků třídy Diadem, měly však jinak řešené pancéřování, silnější pohonný systém a silnější výzbroj odpovídající třídě Powerful. +more Šest jednotek této třídy bylo postaveno v letech 1898-1904.
Jednotky třídy Cressy:
wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|
Aboukir | Fairfield, Govan | 9. listopadu 1898 | 16. +more května 1900 | 3. dubna 1902 | Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9. | |
Bacchante | John Brown, Clydebank | 15. února 1899 | 21. února 1901 | 25. listopadu 1902 | Prodán do šrotu 1920. | |
Cressy | Fairfield, Govan | 12. října 1898 | 4. prosince 1899 | 28. května 1901 | Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9. | |
Euryalus | Vickers, Barrow | 18. července 1899 | 20. května 1901 | 5. ledna 1904 | Prodán do šrotu 1920. | |
Hogue | Vickers, Barrow | 14. července 1898 | 13. srpna 1900 | 19. listopadu 1902 | Dne 22. září 1914 potopen německou ponorkou SM U 9. | |
Sutlej | John Brown, Clydebank | 15. srpna 1898 | 18. listopadu 1899 | 6. května 1902 | Prodán do šrotu 1921. |
Konstrukce
Ilustrace dobře ukazuje rozmístění výzbroje a pancéřování
Pancéřování tvořila 76mm pancéřová paluba a 152mm boční pancéřový pás o výšce 4,5 metru, končící 36 metrů před zádí lodě. Stejnou sílu mělo i pancéřování velitelské věže a kasemat 152mm děl. +more Základem výzbroje byly dva 234mm kanóny v jednohlavňových věžích na přídi a zádi, které doplňovalo dvanáct 152mm kanónů v bočních kasematách. Dále lodě nesly dvanáct 76mm kanónů, tří 47mm kanóny a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 30 kotlů Belleville a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí, o výkonu 21 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů.
Osudy
Spuštění křižníku HMS Euryalus +morejpg|thumb'>Pohlednice zobrazující úspěšný útok ponorky U 9.
Všech šest lodí bylo nasazeno v první světové válce, ovšem tři z nich byly ztraceny na jejím samém počátku. Cressy, Aboukir, Bacchante, Hogue a Euryalus tvořily vzdálené krytí britských lodí v první bitvě u Helgolandské zátoky, která se stala jednoznačným britským úspěchem. +more Krátce poté však nastalo vystřízlivění.
Aboukir, Cressy a Hogue byly 22. září 1914 potopeny torpédy německé ponorky SM U 9, které velel kapitán-poručík Otto Eduard Weddigen. +more Weddigen potřeboval k potopení tří pancéřových křižníků pouhých pět torpéd, přičemž mu nahrála nedbalost britského velitele, který se domníval, že jeho svaz narazil na miny a začal na místě potopení se záchrannými pracemi. Tím se i z ostatních lodí staly snadné cíle německého ponorkáře. Potopení lodí bylo šokem pro britskou veřejnost.
O tři dny později Weddinen potopil ještě britský chráněný křižník Hawke a obdržel za jeho potopení nejvyšší německé vyznamenání Pour le Mérite. Byl to již čtvrtý pancéřový křižník, který dokázal potopit v krátké době.
Bacchante a Euryalus operovaly v letech 1915-1916 u Dardanel. Zbylé tři křižníky válku přečkaly a byly v letech 1920-1921 sešrotovány.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.worldwar1.co.uk/cressy.htm]Článek o potopení křižníků Aboukir, Cressy a Hogue[/url]