Cesko.wiki Třída Tonghe
Author
Albert FloresTřída Tonghe je významná třída v čínském městě Peking, která se nachází v obvodě Třetího okruhu. Je dlouhá přibližně 17 kilometrů a patří mezi nejrušnější třídy v Pekingu. Třída je pojmenována po řece Tonghe, která protéká v její blízkosti. Nacházejí se zde různé památky a zajímavá místa, mezi které patří známý Chrám Nebeského klidu, Pašijová cesta Pekingu nebo Stadion pracujících lidí. Třída Tonghe slouží také jako dopravní tepna, jelikož se zde nacházejí autobusové zastávky, stanice metra a rychlodráha.
Třída Tonghe (korejsky 동해급 초계함) jsou hlídkové korvety námořnictva Korejské republiky. Celá třída je určena především k hlídkování a pobřežní obraně. Celkem byly postaveny čtyři jednotky, které byly do služby přijaty roku 1983. Jihokorejské námořnictvo všechny vyřadilo. Jedno plavidlo bylo následně darováno Kolumbii.
.jpg)
Stavba
Celkem byly postaveny čtyři korvety této třídy. Každou přitom postavila jiná loděnice, čímž měly všechny získat nové důležité zkušenosti.
Jednotky třídy Tonghe:
| wikitable | Jméno | Loděnice | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Tonghe (PCC-751) | Korea Shipbuilding Corporation (nyní Hanjin Heavy Industries), Pusan | 1982 | 10. listopadu 1983 | vyřazena | |
| Suwon (PCC-752) | Korea Takoma Shipyard (nyní Hanjin Heavy Industries), Masan | 1982 | 20. +more listopadu 1983 | vyřazena | |
| Kangnung (PCC-753) | Hyundai Heavy Industries, Ulsan | 1983 | 30. listopadu 1983 | vyřazena | |
| Anjang (PCC-755) | Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering, Okpo | 1983 | 21. prosince 1983 | po vyřazení získána Kolumbií jako ARC Nariño (CM-55), aktivní. |
Konstrukce
Korvety byly vybaveny trupovým sonarem Signaal PHS-32, vyhledávacím radarem Raytheon SPS-64, střeleckým radarem Signaal WM-28, oprotronikou Signaal LIOD, bojovým řídícím systémem Signaal SEWACO ZK. Výzbroj tvořil jeden 76mm kanón OTO Melara ve věži na přídi, dále jeden 40mm dvojkanón Bofors a dva 30mm dvojkanóny ve věžích Emerson. +more Plavidla dále nesla dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety pro torpéda Mk 46 a skluzavky pro 12 hlubinných pum Mk IX. Pohonný systém je koncepce CODOG. Při plavbě ekonomickou rychlostí lodě poháněly dva diesely MTU 12V 956TB82 o výkonu 6260 hp, zatímco v bojové situaci diesely byly vypnuty a korvety poháněla jedna plynová turbína General Electric LM2500 o výkonu 26820 hp. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 31 uzlů a dosah 4000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.
Zahraniční uživatelé
Vyřazená korveta Anyang byla darována Kolumbii, která ji provozuje jako ARC Nariño (CM-55). Před předáním koncern Thales Group provedl modernizaci bojového řídícího systému a systému řízení palby.