T.50
Author
Albert FloresT.50 je doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (nyní CCITT), které definuje Mezinárodní referenční abecedu , před verzí z roku 1992 nazývanou Mezinárodní abeceda č. 5, . Jedná se o sedmibitové kódování znaků odvozené z kódu ASCII s možností vytvářet národní varianty.
Kódování má Mezinárodní referenční verzi , která je v poslední verzi T.50 z roku 1992 identická s kódováním ASCII z roku 1967.
Prakticky stejné kódování jako T.50 definují normy Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO/IEC 646 a Ecma International ECMA-6.
Historie
Pětibitová Mezinárodní telegrafní abeceda č. +more 2 (MTA-2) podle doporučení CCITT S. 1 přestávala okolo roku 1960 stačit vývoji telekomunikačních potřeb a počítačů. Pro aplikace, pro které MTA-2 nevyhovovala, byl navržen nový standard používající sedmibitové kódy vycházející z kódu ASCII. Standard umožňoval vytváření národních a aplikačních variant kódování, zároveň však stanovil, které znaky musí být v kódování nezměněné. Na základě doporučení V. 3, T. 50, standardu ECMA-6, případně ISO/IEC 646 byly vytvořeny asi dvě desítky národních standardů sedmibitových kódování. V 80. let dvacátého století začalo převažovat použití osmibitových kódování, která zpravidla měla kódy 0-127 identické s ASCII. Od roku 1987 je vyvíjeno univerzální kódování Unicode/ISO/IEC 10646, které používalo zpočátku 16 příp. 31bitové, po sjednocení 21bitové kódy, a jehož prvních 128 znaků je opět identických s kódem ASCII. Původní mezinárodní referenční verze (IRV) definovaná v doporučení T. 50 (resp. V. 3) se lišila od kódování ASCII v kódech 36 a 126; na místě znaku dolar byl znak měny a na místě znaku vlnovka (tilda) znak nadtržítko. V poslední verzi T. 50 z roku 1992 a ISO/IEC 646 z roku 1991 byla mezinárodní referenční verze změněna, aby byla také identická s ASCII.
Platí následující korespondence mezi standardy:
Starší verze | Nová verze |
---|---|
T. 50 1988 | T. +more50 1992 |
ISO/IEC 646:1988 | ISO/IEC 646:1991 |
ECMA-6 1983 | ECMA-6 1991 |
Verze standardu
Standardy definující Mezinárodní referenční abecedu (IRA), resp. Mezinárodní abecedu č. 5 (IA5):
* CCITT V. 3 (10/1976), nahrazený novější verzí * CCITT V. +more3 (11/1980), nahrazený novější verzí * CCITT T. 50 (10/1984), nahrazený novější verzí * CCITT T. 50 (11/1988), nahrazený novější verzí, definuje kódování identické s ISO/IEC 646:1988. * ITU-T T. 50 (09/1992), aktuálně platný, definuje kódování identické s ISO/IEC 646:1991.
Terminologie a značení
Doporučení T. 50 používá pro jednotlivé bity kódů označení b7 (nejvýznamnější bit s váhou 64) až b1 (nejméně významný bit s váhou 1) a pro kódy znaků zápis x/y, kde x je hodnota bitů b7 až b5 a y hodnota bitů b4 až b1; při obvyklém číslování má tedy znak označovaný x/y kód 16 . +more x + y.
Znaková sada je rozdělena na:
* Oblast řídicích znaků C0 s kódy 0-31, resp. 0/0 až 1/15 * Znak mezera s kódem 32, resp. +more 2/0 * Oblast tisknutelných znaků G0 s kódy 33-126, resp. 2/1 až 7/14 * Znak delete s kódem 127, resp. 7/15.
Prostor G0 je dále rozdělen takto:
* Znaky s kódy 33, 34, 37-63, 90, 105 a 97-122 (podle standardu 2/1, 2/2, 2/5 až 3/15, 4/1 až 5/10, 5/15 a 6/1 až 7/10) jsou neměnné . * Znaku s kódem 35, resp. +more 2/3 může být přiřazen symbol libry nebo čísla , znaku s kódem 36, resp. 2/4 symbol dolar nebo znak měny - jedná se o alternativní znaky . * Zbývajících 10 kódů nemá přiřazeny konkrétní grafické znaky a jsou určeny pro národní nebo aplikační použití.
Standard připouští vytváření složených znaků pomocí přetisku, kterého se dosáhne použitím BACKSPACE nebo CARRIAGE RETURN a uvádí příklady vytvoření symbolu „není rovno“ přetiskem lomítka a znaku rovná se a vytváření akcentovaných znaků pomocí posloupnosti znak, BACKSPACE a jeden ze symbolů " ' a ,.
IRV je v posledním vydání z roku 1992 shodná s ASCII, ve vydání z roku 1988 je kódu 2/4 přiřazen znak měny (místo znaku dolar) a kód 7/14 má popis s obrázkem znaku nadtržítko (místo znaku vlnovka - ).
Základní tabulka
{{chset-cell3|002D|[[Znaménka plus a minus|- |
---|
Národní varianty
Následující tabulka shrnuje rozdíly mezi IRV z roku 1992 a staršími verzemi IRV, ASCII a dalšími národními variantami IRA:
Kód desítkově | 35 | 36 | 64 | 91 | 92 | 93 | 94 | 96 | 123 | 124 | 125 | 126 | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kód šestnáctkově | 0x23 | 0x24 | 0x40 | 0x5B | 0x5C | 0x5D | 0x5E | 0x60 | 0x7B | 0x7C | 0x7D | 0x7E | ||
Země | Norma | . la | 2/3 | 2/4 | 4/0 | 5/11 | 5/12 | 5/13 | 5/14 | 6/0 | 7/11 | 7/12 | 7/13 | 7/14 |
mezinárodní | ISO 646:1991 IRV | ISO | # | $ | @ | [ | \ | ] | ˆ | ` | { | ¦ | } | ˜ |
mezinárodní | ISO 646:1988 IRV | ISO | # | ¤ | @ | [ | \ | ] | ˆ | ` | { | ¦ | } | ¯ |
USA | X3. +more4-1968 | US | # | $ | @ | [ | \ | ] | ˆ | ` | { | ¦ | } | ˜ |
Británie | BS 4730 | GB | £ | $ | @ | [ | \ | ] | ˆ | ` | { | ¦ | } | ¯ |
Japonsko | JIS C 6229 | JP | # | $ | @ | [ | ¥ | ] | ˆ | ` | { | ¦ | } | ¯ |
Čína | GB 1988-80 | CN | # | ¥ | @ | [ | \ | ] | ˆ | ` | { | ¦ | } | ¯ |
Dánsko | DS 2089 | DK | # | $ | @ | Æ | Ø | Å | ˆ | ` | æ | ø | å | ˜ |
Norsko | NS 4551-1 | NO | # | $ | @ | Æ | Ø | Å | ˆ | ` | æ | ø | å | ¯ |
Norsko | NS 4551-2 | NO2 | § | $ | @ | Æ | Ø | Å | ˆ | ` | æ | ø | å | ¦ |
Finsko | FI | # | $ | @ | Ä | Ö | Å | ˆ | ` | ä | ö | å | ˜ | |
Švédsko | SEN 850200 B | SE | # | ¤ | @ | Ä | Ö | Å | Ü | ` | ä | ö | å | ¯ |
Švédsko | SEN 850200 C | SE2 | # | ¤ | É | Ä | Ö | Å | Ü | é | ä | ö | å | ü |
Německo | DIN 66 003 | DE | # | $ | § | Ä | Ö | Ü | ˆ | ` | ä | ö | ü | ß |
Maďarsko | MSZ 7795/3 | HU | # | ¤ | Á | É | Ö | Ü | ˆ | á | é | ö | ü | ˝ |
Francie | NF Z 62-010 | FR | £ | $ | à | ° | ç | § | ˆ | µ | é | ù | è | ¨ |
Itálie | IT | £ | $ | § | ° | ç | é | ˆ | ù | à | ò | è | ì | |
Španělsko | ES | £ | $ | § | ¡ | Ñ | ¿ | ˆ | ` | ° | ñ | ç | ˜ | |
Španělsko | ES2 | # | $ | • | ¡ | Ñ | Ç | ¿ | ` | ´ | ñ | ç | ¨ | |
Portugalsko | PT | # | $ | § | Ã | Ç | Õ | ˆ | ` | ã | ç | õ | ° | |
Portugalsko | PT2 | # | $ | ´ | Ã | Ç | Õ | ˆ | ` | ã | ç | õ | ˜ |
Použití
Označení IRA/IA5 se používá v telekomunikacích pro 7bitové národní abecedy odvozené z kódu ASCII, případně pouze jako synonymum kódu ASCII; na IRA/IA5 se odkazují jiné standardy jako například RFC3966 a RFC 3939. Kódování také používají některé analogové modemy například firmy Cisco.
Odkazy
Reference
Související články
ASCII * Mezinárodní telegrafní abeceda č. 2
Externí odkazy
[url=http://www.itu.int/rec/T-REC-T.50/en]Oficiální stránka ITU-T T.50[/url] * [url=http://www.zytrax.com/tech/ia5.html]Tech Info - znakové kódy (IA5 a ISO 646)[/url]