Tacitus (císař)

Marcus Claudius Tacitus (kolem 200 - červenec 276 Tyana) byl římský císař vládnoucí v letech 275-276. Byl posledním panovníkem ve 3. století, při jehož volbě hrál jistou roli senát. Jeho řazení k vojenským císařům platí proto jen zčásti.

Původ a kariéra

Tacitův původ a kariéru před nástupem na trůn lze jen velmi obtížně zrekonstruovat. Podle dnešních názorů se zdá, že měl kořeny v Podunají, byl spíše vojenským činitelem než civilistou a že ho do senátu přijali teprve v pokročilém věku. +more Jisté je, že někdy před rokem 275 zastával funkci dodatečně zvoleného konzula (consul suffectus) a v rámci senátu si získal významné postavení (snad dokonce pozici prvního muže senátu, princeps senatus). Jeho ztotožňování s Aulem Caecinou Tacitem, řádným konzulem z roku 273, se dnes obecně nepřijímá.

O Tacitově manželství hovoří pouze jeden vysoce problematický pramen, aniž by ovšem uváděl manželčino jméno. Spolu s údajem o vícero synech, které prý císař měl, je tato informace považována za fikci. +more Z příbuzných je jednoznačně doložen pouze Tacitův nevlastní bratr Florianus.

Proklamace za císaře

Po násilné smrti císaře Aureliana, který po sobě nezanechal žádné dědice, nebyl nikdo z armádních představitelů v pozici, aby mohl usilovat o následnictví. Vliv senátu natolik upadl, že bez souhlasu vojska nemohli nástupce ustanovit ani v Římě, a tak nastala kuriózní situace: špičky armády se obrátily na senátory, aby jmenovali nového císaře, ti to odmítli a delegovali právo volby zpět na armádu. +more Mezitím v říši fakticky vládla vdova po Aurelianovi, Ulpia Severina, pro niž se ve všech provinciích razily mince.

Mezi vojskem a senátem došlo nakonec ke kompromisu a za císaře byl prohlášen bývalý konzul Tacitus, od něhož se dalo očekávat, že bude vůči senátu příznivě nakloněn. V době své volby se nový císař nacházel v Kampánii, odkud se ihned odebral do Říma. +more Zprávy antických spisovatelů, že mezi Aurelianovou smrtí a proklamací Tacitovou uběhlo půl roku, jsou nesprávné - ve skutečnosti šlo maximálně o dva měsíce (září / říjen - listopad / prosinec 275).

Vláda

Jedním z prvních kroků císaře Tacita bylo jmenování bratra Floriana prefektem pretoriánů a potrestání vrahů předchozího vladaře Aureliana - ten byl zároveň prohlášen za boha. Podle očekávání se Tacitus choval s respektem vůči senátu, na reálné mocenské poměry ve +more_století'>3. století to však žádný vliv nemělo. Tvrzení Historie Augusty, že senát vystupoval za Tacita opět samostatně a že odmítal některé císařovy návrhy, je moderními historiky pokládáno za fikci.

Císař, který 1. +more ledna 276 nastoupil svůj řádný konzulát, musel brzy poté vytáhnout do boje. Gótové spolu s Heruly pustošili od podzimu maloasijské provincie, především Pontus, Kappadokii a Kilikii, a Tacitus byl nucen proti nim zasáhnout. Podle Historie Augusty se ozbrojenci obou etnik měli původně zúčastnit Aurelianovy výpravy proti Peršanům a k loupení se odhodlali až pod dojmem následného bezvládí. Zonaras a Synkellos naopak hovoří o tom, že Aurelianus chystal válku proti Gótům, nikoli proti Peršanům, což by znamenalo, že Tacitus jen realizoval záměry svého předchůdce.

V pramenech se neuvádí, kde došlo k bitvě mezi Římany a Germány, znám je pouze výsledek - vítězství císařských vojsk. Na zpáteční cestě do Říma pak Tacita v kappadocké Tyaně nečekaně zavraždili. +more Motivem pachatelů byl údajně strach, že se Tacitus bude mstít za nedávnou vraždu svého příbuzného Maximina, místodržitele Sýrie.

Poznámky a reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://rim.me.cz/cisarove/tacitus/tacitus.php]Tacitus (Římské císařství)[/url] * [url=http://www.roman-emperors.org/tacitus.htm]Tacitova biografie[/url]

Kategorie:Vojenští císařové Kategorie:Zavraždění panovníci Kategorie:Úmrtí 276 Kategorie:Muži