Cesko.wiki Tadeusz Gajcy
Author
Albert Flores
Život
Jeho předkové do Polska kdysi přišli z Maďarska. Narodil se 8. +more února 1922 v domě č. 43/45 v Dziké ulici ve Varšavě. Pocházel z chudé dělnické rodiny - jeho otec byl svářečem a matka porodní bábou.
Studoval na gymnáziu v Bielanech, kde chodil do třídy s Wojciechem Jaruzelským. Učil se hrát na mandolínu a byl ministrantem. +more Sloužil při ranních mších v kostele sv. Jana z Boha (Bonifraterska 14). V roce 1941 odmaturoval a posléze začal studovat polonistiku na tajných kurzech vyučovaných Varšavskou univerzitou (která byla za války oficiálně zavřená). Ještě během studií se setkal se Zdzisławem Stroińským, básníkem a studentem práv, který ho přivedl do konspirační organizace Národní konfederace založené z iniciativy představitelů Národně-radikálního tábora „Falanga“.
Během druhé světové války byl spoluautorem (a od listopadu 1943 posledním redaktorem) ilegálně vydávaného literárního měsíčníku Sztuka i Naród, v němž publikoval své básně, prozaické úryvky, články a recenze anonymně nebo pod pseudonymy Karol Topornicki či Roman Oścień. V článcích polemizoval se svými literárními předchůdci: skupině Skamander vyčítal absenci ideového zakotvení a konjunkturalismus, krakovským avantgardistům „intelektuální ekvilibristiku“. +more Zdůrazňoval dějinnou roli Polska a prohlašoval, že je potřeba tvořit bojovnou národní poezii.
Gajcyho knižní debut, sbírka Widma, vyšel v tajném odbojovém nakladatelství v květnu 1943. Na podzim téhož roku básník opustil zaměstnání skladníka, aby se mohl zcela věnovat psaní. +more V květnu 1944 vznikla další sbírka nazvaná Grom powszedni.
Během nacistické okupace se Gajcy účastnil kurzů Biura Informacji i Propagandy.
25. května 1943 se spolu s Wacławem Bojarským a Zdzisławem Stroińským zúčastnil akce položení věnce s bíločervenou stuhou a nápisem „Geniálnímu Polákovi Mikuláši Koperníkovi ke 400. +more výročí smrti Podzemní Polsko“ u Koperníkova pomníku. V důsledku policejního zásahu a ostřelování hlídkou německých četníků byl Wacław Bojarski smrtelně raněn a Zdzisław Stroiński zatčen. Gajcymu se podařilo utéct.
Ve varšavském povstání bojoval na Starém Městě v útočné skupině poručíka Jerzyho Bondorowského (krycí jméno Ryszard).
Zemřel 16. srpna 1944 ve Varšavském povstání jako voják Zemské armády v domě v ulici Przejazd 1/3 (dnes ul. +more Generała Andersa), který němečtí vojáci vyhodili do povětří. Spolu s ním zemřel básník Zdzisław Stroiński. Některé, ačkoli méně početné zdroje uvádějí jiné možné datum a místo úmrtí: 22. srpna 1944 ve varšavském Arsenału. To je však mnohem méně pravděpodobné.
Básníkovo tělo bylo exhumováno na jaře 1946 na popud jeho rodiny. Teprve tehdy se podařilo určit, kde padl. +more Podle nalezených zranění zemřel v důsledku udušení pod hromadou suti. Byl pohřben v oddělení povstalců na Vojenském hřbitově Powązki.
Dne 2. srpna 2009 mu byl polským prezidentem Lechem Kaczyńskim posmrtně udělen řád Polonia Restituta za mimořádný přínos nezávislosti Polské republiky a za úspěchy v oblasti polské kultury.
Dílo
Psát začal velmi brzy, ale jako šestnáctiletý své „juvenilní“ básně zničil. V letech 1938-1939 tvoří poezii, kterou začíná brát vážně. +more Je v ní patrná touha po filosofickém porozumění světu i lidského údělu a života. Převažuje reflexivní, pesimistické a místy buřičské ladění, ale objevují se i pozitivní akcenty. Od jiných básníků této doby se Tadeusz Gajcy liší především odlišným a neopakovatelným způsobem, jakým psal o brutální válečné realitě. Básník odmítá tvořit snadné či líbivé básně, vyhýbá se také přímému popisování válečných krutostí. Představuje je v podobě apokalyptických vizí, které jim neubírají nic z jejich ukrutnosti, ale neunavují doslovností popisu. Jeho dílo je plné neobvyklých metafor a odvážných asociací převzatých z hovorového jazyka, které jsou charakteristické téměř pro jakýkoli básníkův text.
Debutoval v roce 1942 básní Wczorajszemu otištěnou v almanachu Sztuka i Naród (Dílo a národ). Od redakce časopisu Biuletyn Literacki obdržel dvě ceny za básně Uderzenie, Śpiew murów a Rapsod od Warszawie. +more Jeho texty se objevovaly také v měsíčníku Kultura Jutra. Mezi literáty z jeho okolí se mimořádného uznání dočkala poéma Do potomnego. Původně tvořil v duchu vlastenecky orientované elegické lyriky, později začal realizovat vlastní vizi poezie. Navazoval na katastrofismus a tvorbu básníků tzv. Druhé avantgardy. Toužil ve své tvorbě ukázat mystický smysl oběti ve jménu lásky k lidem a vlasti (báseň Przed odejściem). V jeho básních však nenajdeme prvoplánové vlastenectví; jeho patriotismus je upřímně promyšlený i prožívaný. Připravoval dvě sbírky: Widma a Grom Powszedni.
V básních psaných pod dojmem války a okupace se několikrát objevuje intuitivní jistota blížícího se údělu, předtucha budoucí tragédie. Básnířka Józefa Radzymińska na tento problém upozornila, když se zamýšlela nad tím, co mohl znamenat verš „ojca twarz w żałobnej ramie“ v poémě Do potomnego, která vznikla v době, kdy byl Gajcyho otec ještě naživu. +more Tentýž signál se objevuje v básni Przed odejściem a svědčí o něm následující slova: „Lecz nim pożegnam go [„mój kraj“] dłonią z męczeńskiej gliny“, „porównam żywioł z żywiołem, gwiazdę zawistną nazwę, co nad mą głową czeka“, „(. ) gdy przyjdzie spocząć pod krzyżem“. Nad neodvratným osudem si nicméně nezoufá. V poezii z válečného období se Gajcy věnuje mimo jiné těmto nadčasovým otázkám: dospívání, hledání hodnot a vytváření základů pro budoucí dospělý život.
Napsal pouze pět eroticky laděných básní inspirovaných láskou k Wandě Suchecké. Jedna z nich, Miłość bez jutra, je pokládána za jednu z nejkrásnějších v polské lyrice.
Gajcy se věnoval také překladům úryvků Homérových děl a zajímal se o fotografii.
Gajcy v populární kultuře
V roce 2009 vyšla nákladem Muzea Varšavského povstání kompilace pojmenovaná Gajcy. , která obsahovala díla současných představitelů hudební scény s básníkovými texty. +more * V roce 2016 vyšlo album Sierpień hudební skupiny Fabryka, které obsahuje dvě písně s texty Tadeusze Gajcyho - O nas (pod názvem Modlitwa o nas) a Wezwanie.
České překlady
V roce 2014 vyšla u příležitosti 70. výročí Varšavského povstání sbírka Zády opřen o věčnost, která obsahuje třináct Gajcyho nejznámějších básní v překladu Josefa Mlejnka a odborný doslov od Macieje Ruczaje.
Fotogalerie
Soubor: Tadeusz Gajcy - Świadectwo urodzenia. jpg|Rodný list Tadeusze Gajcyho Soubor: Tadeusz Gajcy, portrait 2. +morejpg|Portrét Tadeusze Gajcyho Soubor: Tadeusz Gajcy - Świadectwo ukończenia gimnazjum. jpg|Gymnaziální vysvědčení Tadeusze Gajcyho Soubor: Tadeusz Gajcy Grave. jpg|Hrob Tadeusze Gajcyho ve Varšavě.
Odkazy
Reference
Související články
Krzysztof Kamil Baczyński * Varšavské povstání
Externí odkazy
[url=http://www. polskieradio. +morepl/5/3/Artykul/533731,Tadeusz-Gajcy-poeta-czasow-wojny]Tadeusz Gajcy - poeta czasów wojny[/url]. Polskieradio. pl [online]. 2012-02-08. * [url=http://www. polskieradio. pl/8/367/Artykul/253744,Wiersze-pokolenia-Kolumbow]Wiersze pokolenia Kolumbów[/url]. Polskieradio. pl (Dwójka) [online]. 2010-08-01.
Kategorie:Generace Kolumbů Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští básníci Kategorie:Narození 8. +more února Kategorie:Narození 1922 Kategorie:Narození ve Varšavě Kategorie:Úmrtí 16. srpna Kategorie:Úmrtí 1944 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí ve Varšavě.