Talgo

Podvozek Talgo se samostatně uloženými koly a vzduchovými pružinami na sloupech. Talgo je označení španělského článkového vlaku s jednonápravovými podvozky. Původ názvu je ve španělštině - Tren Articulado Ligero Goicoechea Oriol, což v překladu znamená lehký kloubový vlak doplněné o jména zakladatelů společnosti: vynálezce Alejandro Goicoechea a mecenáš José Luis Oriol. Od roku 1950 existuje stejnojmenná firma vyrábějící tyto vlaky. Dnes tato firma působí na několika místech na světě a její produkce se zaměřuje i na jiné typy kolejových vozidel.

Princip vlaků Talgo

Koncepce vlaků Talgo pochází z roku 1941. Zakladatel společnosti Alejandro Goicoechea se snažil docílit snížení hmotnosti vlaků. +more Z jeho návrhu vyšel vlak, který byl tvořen jednonápravovými vozy. U jednotlivých vozů (článků) bylo dvojkolí umístěno vždy v zadní části vozu (podle obvyklého směru jízdy) a přední část spočívala na předchozím voze. První vložený vůz se opíral o lokomotivu. Kromě úspory hmotnosti v pojezdové části, došlo k úsporám i na vozových skříních - vozy byly neobvykle nízké. Tento znak si udržely až do dnešních dob. Jelikož byly vozy opatřeny pouze zadními dvojkolími, měla dvojkolí v oblouku záporný úhel náběhu (úhel mezi ideální, t. j. radiální a skutečnou polohou dvojkolí v oblouku), což přispívalo k nízkému opotřebení, větší bezpečnosti proti vykolejení a kvalitě chodu vůbec. Nevýhodou byla nemožnost jízdy vlaku opačným směrem (kromě posunu), soupravy bylo nutné v koncových stanicích otáčet.

Dnešní vlaky Talgo se skládají z nejvýše 26 článků. Každý článek je opatřen jednonápravovým podvozkem, který se u spojených článků nachází mezi těmito články. +more Druhý konec článku spočívá na článku předchozím. Délka článků (vzdálenost mezi osami podvozků) činí 13,14 m. Krajní články jsou na koncích neseny také jednonápravovými podvozky umístěnými v obvyklém místě pod skříní článku. Tyto články jsou opatřeny nárazníky a šroubovkou, případně automatickým spřáhlem.

Podvozky jsou konstruovány s masivním rámem, který je nad koly vyklenutý vzhůru, zatímco mezi koly je prohnutý dolů, aby přechod mezi články byl v jedné úrovni s podlahou článků. Na rámu spočívají dva sloupy, na nichž jsou uloženy vzduchové membránové pružiny. +more Důsledkem takto vysoko uloženého vypružení je samočinné naklápění skříně vozidla v oblouku vlivem odstředivé síly, to je však vykoupeno nevýhodou absence primárního vypružení.

Vlaky nemají klasická dvojkolí. Náprava každého kola je opatřena na obou koncích ložisky a pomocí zvláštního mechanismu uložena v rámu podvozku. +more Tento mechanismus umožňuje změnu rozchodu, která je potřebná pro přechod na francouzskou železniční síť i na novou síť španělských vysokorychlostních tratí. Další výhodou tohoto řešení je zamezení sinusovému pohybu dvojkolí. Podvozky jsou vedeny mechanismem tvaru Z - z obou sousedních článků vycházejí stejně dlouhá táhla, která jsou spojena vahadlem, ke středu vahadla je kloubem připojen rám podvozku. To zaručuje radiální polohu dvojkolí v oblouku se všemi výše uvedenými výhodami. Dvojkolí krajních článků jsou také vedena táhly, jejich poloha je svázána s natočením sousedního článku.

Donedávna byly vlaky Talgo pouze taženými vozidly. V současné době jsou dodávány i ve variantách s krajními články opatřenými stanovištěm strojvedoucího, pohonnou jednotkou a dvounápravovým hnacím podvozkem - Talgo XXI s pohonem elektrickým nebo motorovým, nebo jako vysokorychlostní jednotka s nejvýše dvanácti články a krajními čtyřnápravovými elektrickými hnacími vozy odvozenými z německých ICE 1 a 2 - Talgo 350 patos, čili kachna.

Vývoj v datech

1941 - 21. srpna španělský inženýr Alejandro Goicoechea úspěšně vyzkoušel ojedinělý způsob vedení dvojkolí kolejových vozidel. +more Mezi stanicemi Leganés a Villaverde dosáhl se zkušební soupravou (spíše jen konstrukcí) rychlosti 75 km/h.

* 1942 - postaven první vlak Talgo I. Pohon obstarával podvozek s dieselovým motorem Ganz o výkonu 200 koňských sil. 28. října téhož roku byla založena společnost Talgo Patents S.A.

* 1950 - v březnu dorazila ze Spojených států amerických zásilka tří lokomotiv a 32 vozů Talgo II. Vlaky byly vyráběny firmou C. +moreA. F. podle španělské dokumentace a pod španělským vedením. Od 14. července byly tyto vlaky nasazeny na trasu Madrid - Hendaye.

* 1964 - v srpnu zahájily provoz soupravy Talgo III na trase Madrid - Barcelona. Lokomotivy ř. 2000 T jsou odvozeny z německé V 200.

* 1966 - v červnu dosáhla souprava Talgo III na trati Seville - Los Rosales rychlosti 200 km/h

* 1968 - v listopadu poprvé přijelo Talgo III RD (rodadura desplazable - měnitelný rozchod) s lokomotivou KM 3001 do Paříže

* 1969 - v červnu zahájen provoz na trase Barcelona - Ženeva

* 1972 - v lednu byly vyřazeny z provozu vlaky Talgo II. V květnu dosáhla lokomotiva 3005 T se soupravou Talgo III rychlostního rekordu motorových lokomotiv - 222 km/h

* 1974 - v květnu zařazeny do provozu spací vozy

* 1980 - 15. července zahájen pravidelný provoz vlaků Talgo Pendular se samočinným naklápěním. Stalo se na trati Madrid - Zaragoza

* 1986 - v červenci zvýšena nejvyšší dovolená rychlost vlaků Talgo na 160 km/h

* 1988 - úspěšné zkoušky ve Spojených státech a v Německu. V Německu dosaženo rychlosti 292 km/h.

* 1994 - vlaky Talgo nasazeny do pravidelného provozu ve Spojených státech a v Německu.Zahájeny zkoušky prototypu Talgo 350, na trati Madrid - Seville dosaženo rychlosti 303 km/h, v Německu 360 km/h

* 1995 - v dubnu vlaky Talgo 200 znovuzahájily osobní dopravu na trati Seattle - Vancouver

* 1996 - zkoušky v Rusku

* 1998 - v dubnu podepsána dohoda o spolupráci s firmou ADtranz (dnes Bombardier) na vývoji vysokorychlostní lokomotivy (350 km/h) a pohonu pro hnací článek Talgo BT

* 2001 - v březnu Talgo 350 překonalo rychlostní rekord španělských železnic - na trati Madrid - Sevilla dosáhlo rychlosti 359 km/h

* 2002 - v červenci ustavilo Talgo XXI nový rekord dieselové trakce - 256 km/h

* 2003 - v červenci byly dodány dvě soupravy Talgo Kazašským železnicím

* 2005 - v únoru zahájily provoz s cestujícími na vysokorychlostních tratích jednotky Talgo 350 (AVE S-102). V červnu téhož roku představila finská pobočka Talgo Oy projekt dvoupodlažní jednotky na principu Talgo XXI

Jednotky

Existuje několik jednotek, které patří do rodiny Talgo, konkrétně: * Talgo I, * Talgo II, * Talgo III, * Talgo Pendular, * Talgo VII, * Talgo 8, * Talgo 250, * Talgo 250 Hybrid, * Talgo 350, * Talgo XXI, * Talgo AVRIL.

Talgo 250 (Alvia 130)

Jednotka Talgo 250 Talgo 250 je dvousystémová (25 kV ~ 50 Hz a 3 kV =) elektrická jednotka s maximální rychlostí až 280 km/h, ale v běžném provozu s cestujícími jezdí nejvýše 250 km/h. +more Jednotka se skládá z 11 vložených vozů shodných s vozy jednotek Talgo VII, a na každém konci má ještě jeden hnací vůz. Podvozky mají měnitelný rozchod, což ji umožňuje přejíždět z širokého rozchodu 1 668 mm na běžný 1 435mm. Změna rozchodu probíhá ve speciálním zařízení, a to za jízdy. Jednotku používají hlavně španělské železnice. Vzhledem k tvaru čela se vlaku se jednotce přezdívá patitos (káče).

Talgo 250 Hybrid (Alvia S730)

Jednotky Talgo 250 Hybrid jsou upravené jednotky Talgo 250, v druhém a předposledním voze se nachází diesel agregát. Počet vozů pro přepravu cestujících byl snížen z jedenácti na devět, ale jednotka není závislá na trolejovém vedení.

Talgo 350 (AVE S102)

Jednotka Talgo 350 Talgo 350 je vysokorychlostní jednotka s konstrukční rychlostí až 350 km/h, ale s cestujícími dosahuje pouze rychlostí do 330 km/h. +more Stejně jako Talgo 250 se skládá z dvou hnacích vozů umístěných na obou koncích jednotky a několika vložených vozů typu Talgo VII s vylepšenými brzdami. I tato jednotka je primárně využívána ve Španělsku. Její přezdívka je patos (kachna).

Obrázky

Image:Talgo_III_irun_1.jpg|Talgo III s lokomotivou ř. 352 RENFE Image:Talgo_III_irun_2.jpg|Těsné spojení Image:Talgo_III_irun_3.jpg|Zadní čelo se samočinným spřáhlem Scharfenberg

Image:Talgo pendular portbou 1. jpg|Talgo Pendular v Portbou (Španělský hraniční přechod do Francie u středomořského pobřeží) Image:Talgo pendular portbou 2. +morejpg|Talgo Pendular míjí Talgo III RD tamtéž Image:TEE Catalan Talgo at Geneve-Cornavin, 1979. jpg|TEE Catalan Talgo v Ženevě v roku 1979.

Talgo při předváděcí jízdě v Praze v březnu 1991

Image:Talgo_v_praze1.jpg|Talgo opouští hlavní nádraží Image:Talgo_v_praze2.jpg| Image:Talgo_v_praze3.jpg|Smíchovské nádraží

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. talgo. +morecom]Stránky společnosti Talgo[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070714015900/http://www. modellbahnarchiv. de/Talgo/index_java. shtml]popis na modellbahnarchiv. de[/url] *, [url=https://web. archive. org/web/20060602104038/http://talgo. ifrance. com/]vyčerpávající popisy vozidel Talgo[/url] * [url=http://www. rail. sk/arp/europe/tlg/tlg01. htm]Talgo[/url] na Rail. sk.

Kategorie:Konstrukce kolejových vozidel Kategorie:Vysokorychlostní vlaky Kategorie:Železniční doprava ve Španělsku