Tan Kah Kee

Technology

12 hours ago

Author

Tan Kah Kee (21. října 1874 - 12. srpna 1961) byl singapurský podnikatel a filantrop čínského původu, aktivní kromě Singapuru i v V první polovině 20. století byl vůdčí postavou mezi singapurskými Číňany, obchodní aktivity i dobročinnost, zejména podporu školství a vzdělání, rozšířil kromě Singapuru a Malajska i do Hongkongu, Šanghaji, Sia-menu a Kantonu. Organizoval pomoc singapurských Číňanů pevninské Číně během sinchajské revoluce (1911), Severního pochodu (1925-1926) a čínsko-japonské války (1937-1945). Od konce 40. let žil v Čínské lidové republice, kde zastával prestižní politické funkce - člen Ústřední lidové vlády (1949-1954), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1954-1961).

Život

Mládí, v Singapuru

Tan Kah Kee se narodil roku 1874 v Sia-menu v provincii Fu-ťien. V roce 1890, když mu bylo 16 let, odcestoval do Singapuru, aby pomohl svému otci, který vlastnil firmu obchodující s rýží. +more V roce 1903, po krachu otcova podniku, založil Tan vlastní společnost a postupně vybudoval obchodní impérium z kaučukových plantáží, dílen, pil, konzerváren, nemovitostí, zprostředkování dovozu a vývozu, námořní dopravy a obchodu s rýží. Jeho podnikání bylo na vrcholu v letech 1912 až 1914, kdy byl znám jako „malajský Henry Ford“.

Tan měl vedoucí úlohu mezi 110 zakladateli školy Tao Nan v Singapuru, v roce 1919 založil v Singapuru Čínskou střední školu (nyní Institut Hwa Chong). Již dříve, v roce 1918, založil Ťimejskou školu (nyní Ťimejská univerzita) v Sia-menu. +more Tan byl také členem rady Anglo-čínské vysoké školy a podílel se na jejím financování. V roce 1921 založil Siamenskou univerzitu a finančně ji podporoval až do jejího převzetí kuomintangskou vládou Čínské republiky v roce 1937. V roce 1920 Tan domluvil sňatek své dcery Tan Ai Leh s Lee Kong Chianem, svým chráněncem a obchodníkem.

Za čínsko-japonské a druhé světové války

Tan byl jedním z významných zámořských Číňanů, kteří během druhé čínsko-japonské války poskytovali Číně finanční podporu. Zorganizoval mnoho pomocných fondů, v nichž dokázal shromáždit v roce 1937 shromáždit značné sumy. +more Byl také poslancem Zákonodárného jüanu kuomintangské vlády v Čchung-čchingu. Poté, co Japonci v roce 1942 napadli a obsadili Malajsii a Singapur, Tan ze Singapuru uprchl ještě před jeho pádem a ukryl se v Malangu, městě na východě Jávy v Indonésii. Důrazně odmítal návrhy na vyjednávání s Japonci a považoval takové pokusy za zradu. Od spolupráce s Japonci se snažil odradit i Wang Ťing-weje. V roce 1943, během pobytu na Jávě, začal Tan psát své paměti Vzpomínky zámořského Číňana z Jižního oceánu ( Nan-čchiao chuej-i-lu), které se později staly důležitým dokumentem k historii zámořských Číňanů v jihovýchodní Asii.

Byl faktickým vůdcem čínské komunity v Singapuru, působil jako předseda tamní Čínské obchodní komory a pomáhal organizovat Singapurské hokkienské sdružení. O pozici v čele komunity však přišel, když se pod vlivem čínské občanské války singapurská čínská komunita rozdělila na příznivce Komunistické strany Číny a Kuomintangu. +more Kvůli korupci v Kuomintangu se Tan postavil na stranu komunistů.

V Čínské lidové republice

V roce 1947 založil Tan v Hongkongu bankovní společnost Chiyu, která měla být trvale udržitelným podnikem a jejíž zisky měly být věnovány na vzdělávání v Sia-menu a zbytku provincie Fu-ťien. Po vítězství komunistů v Číně a vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se Tan v roce 1950 pokusil vrátit do Singapuru, ale britské koloniální úřady, které se obávaly komunistického vlivu v Singapuru a Malajsii, mu vstup odepřely. +more Poté se natrvalo přestěhoval do Číny. V Číně byl zvolen do vysokých prestižních politických funkcí, byl členem Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (1949-1954), členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS, 1949-1954), místopředsedou celostátního výboru ČLPPS (od 1954, znovuzvolen 1959).

Zemřel 12. srpna 1961 v Pekingu. +more Vláda Čínské lidové republiky mu vystrojila státní pohřeb. V Singapuru byl na památku tohoto filantropa založen Stipendijní fond Tan Kah Kee, který se později stal známým jako Nadace Tan Kah Kee.