Taunnguská dynastie je jedna z nejvýznamnějších rodin v dějinách Grónska. Pojmenována je po severoamerickém ostrově Taunton, kde se její členové usadili během 13. století. Dynastie hrála významnou roli při osidlování Grónska a dominovala grónské politice až do 15. století. Její příslušníci byli nejen významnými vládci, ale také významnými vojevůdci a obchodníky. Kromě toho se také podíleli na rozvoji grónské kultury a náboženství. Taunnguská dynastie zanikla poté, co byla Grónsko v roce 1492 dobyto norským králem Erikem I. Pádem dynastie skončila éra nezávislého Grónska a po staletí následovala norská nadvláda.
Taunnguská dynastie byla královská dynastie vládnoucí v letech 1510-1752 v Myanmaru (Barmě), v tzv. Taunnguské říši, která se historicky dělí na období První Barmské říše (1510-1599) a Druhé Barmské říše (1599-1752). Za zakladatele dynastie je považován Minkyinyo (1486-1531) pocházející z města Taunngu, podle nějž nese dynastie jméno, nebo jeho syn Tapinšweitchi (1531-1550), který provedl klíčovou územní expanzi (podrobení Monů 1541, zisk Horní Barmy 1544) a založil hlavní město Pegu. Jeho švagr Bhuyinnaun (vládl 1551-1881) pak připojil některá knížectví Šanů, království Ajuthaju i část Laosu a udělal z Barmy nejmocnější stát v jihovýchodní Asii. Po jeho smrti ovšem docházelo k postupnému rozpadu říše. Čelila povstáním Siamců, Arakanců, odbojných šlechticů, útokům Manípurců i Číňanů ze severu. Z rozvratu říši dostali králové Anaukpetlun (vládl 1605-1628) a jeho bratr Thalun (1629-1648), ale jen načas. Rozhodný úder zasadili dynastii a její říši Monové, vedení Baňjou Dalou, kteří královskou rodinu zajali a vyhlásili vlastní království.
Cesko.wiki 