Tchien-kung

Technology

12 hours ago

Author

Tchien-kung ( pchin-jin: Tiāngōng; česky: Nebeský palác) byla série tří čínských stanic určených pro testování všech činností potřebných pro výstavbu velké modulární vesmírné stanice, především setkávání a spojování kosmických těles. Po vypuštění prvních dvou plánovaných stanic Tchien-kung 1 v roce 2011 a Tchien-kung 2 v roce 2016 byl záměr vypustit třetí testovací laboratoř zrušen a Čína začala v roce 2021 budovat Vesmírnou stanici Tchien-kung.

Popis stanice

Záměr Číny postavit vesmírnou stanici spatřil světlo světa v roce 1998. Model stanice byl poprvé představen 25. +more ledna 2009 v čínské televizi CCTV.

Řada Tchien-kung byla odvozena od kosmické lodi Šen-čou, nicméně s výraznými odlišnostmi. Stanice se skládaly ze dvou základních částí, válcových modulů o různých délkách a průměrech, spojených 1,1 metru dlouhou kónickou sekcí, v níž byla umístěna většina zásob systému zabezpečení životních podmínek.

Obytný modul o celkové délce 5 metrů a průměru 3,35 metru byl ve své přední části vybaven androgynním stykovým uzlem APAS-89, analogickým k uzlům z modulu Kristall stanice Mir. K němu se připojovaly návštěvnické lodi, jejichž posádky mělo při přístup do stanice a stěhování materiálu k dispozici průlez o průměru 80 cm. +more Vybavení obytného modulu tvořilo okno pro vnější pozorování země, sklopný jídelní stůl, ovládací pult a 2 obytné kóje. Na povrchu modulu se nacházel rozlehlý radiátor termoregulačního systému.

Servisní modul měl délku 3,3 metru a průměr 2,5 metru. Byl osazen napájecím systémem s párem solárních panelů, pohonným systémem, systémem zajištění života a komunikačním systémem. +more Každé křídlo solárních panelů se skládalo ze 4 segmentů a dosahovalo celkových rozměrů 3,1 x 10 metrů. Celkové rozpětí solárních panelů tak bylo zhruba 23 metrů. Průměrný výkon křemíkových panelů dosahoval 2,5 kilowattů (kW), maximální 6 kW. Součástí napájecího systému dále byly stříbrozinkové akumulátory, které zabezpečovaly napětí 28 voltů (V) pro napájecí síť stanice. Optimální pozici panelů vůči Slunci zajišťovaly senzory a motory servisního modulu.

Pohonný systém lodi, odvozený od kosmické lodi Šen-čou, byl vybaven párem hlavních raketových motorů YF-50D o tahu 2 x 490 newtonů (N) s vysokým expanzním poměrem a dále 24 menšími tryskami pro jemné manévry stanice, klopení, bočení a rotaci. Jako pohonné látky sloužila kombinace monometylhydrazinu a oxidu dusičitého. +more Ty byly uloženy ve čtyřech tancích o objemu 230 litrů a celkové kapacitě 1 tuny, pod tlakem 2 megapascalů (MPa). Tlakování systému zajišťovaly dva dvacetilitrové vysokotlaké tanky s dusíkem s pracovním tlakem 23 MPa.

Hmotnost stanice byla kolem 8,5 tuny, celková délka 10,4 metrů. Objem využitelného vnitřního prostoru činil 14,4 m3 (2.0 x 1.8 x 4.0 m).

Seznam vypuštěných stanic

Tchien-kung 1

Na oběžnou dráhu kolem Země stanici se startovní hmotností 8,5 tuny vynesla nosná raketa Dlouhý pochod 2F 29. +more září 2011. Dne 2. listopadu 2011 se ke stanici zkušebně připojila kosmická loď Šen-čou 8 bez posádky na palubě. V rámci testování se během svého letu od stanice jednou odpojila a znovu připojila. Další připojenou lodí byla 18. června 2012 loď Šen-čou 9 se tříčlennou posádkou včetně první čínské kosmonautky Liou Jang. Také tato loď se během své desetidenní návštěvy od stanice jednou odpojila a znovu připojila, stejně jako Šen-čou 10, která na třináctidenní společnou testovací misi přiletěla 13. června 2013. Čína poté nad stanicí s předpokládánou dvouletou životností ztratila kontrolu a v roce 2016 prohlásila misi za ukončenou. Stanice nakonec samovolně vstoupila do atmosféry a zanikla nad Pacifikem v noci z 1. dubna na 2. dubna 2018.

Tchien-kung 2

Oproti své předchůdkyni se druhá stanice se startovní hmotnosti 8,6 tuny, vypuštěná 15. září 2016, lišila vnitřním experimentálním vybavením a doplněním o vnější 10 metrů dlouhou robotickou rukou. +more Při startu byl na vnějším povrchu stanice upevněn satelit Banxing 2, který se od ní později oddělil a v samostatném letu pořizoval fotodokumentaci. Ke stanici se 18. října 2016 připojila kosmická loď Šen-čou 11 s dvoučlennou posádkou, která během necelých 30 dní pobytu prováděla vědecké a technické experimenty a pozorování. O půl roku později, 22. dubna 2017, k Tchien-kung 2 odstartovala a v úspěšně se s ní spojila automatická kosmická loď Tchien-čou 1, která testovala postupy automatizovaného doplňování paliva a další technologie potřebné pro stavbu budoucí velké kosmické stanice. Před definitivním opuštěním stanice se od ní dvakrát a znovu se připojila. Tchien-kung 2 pak ještě testovala manévrování na oběžné dráze a 19. července 2019 řízeně zanikla v atmosféře nad jižním Tichým oceánem.

Tchien-kung 3

Stanice Tchien-kung 3 měla být podle informací z roku 2014 vynesena na oběžnou dráhu v letech 2020-22. Na základě výsledků předchozích dvou misí a zkušeností získaných čínskými vědci, techniky a kosmonauty byl v roce 2017 záměr na vypuštění třetí testovací stanice zrušen s tím, že Čína již přikročí k výstavbě velké orbitální stanice.

Ta pak byla skutečně zahájena vypuštěním centrálního modulu Tchien-che 29. +more dubna 2021. K obsluze Vesmírné stanice Tchien-kung budou sloužit lodě Šen-čou pro dopravu posádek a nákladní lodě Tchien-čou.