Technická úroková míra

Technická úroková míra (TÚM) je úroková míra, kterou používají pojišťovny při výpočtu pojistného v životním pojištění. Představuje takové zhodnocení rezervy pojistného, na které má klient smluvní nárok. Maximální výše technické úrokové míry je v ČR regulována vyhláškou.

Definice a kontext

Zákon o pojišťovnictví z roku 2009 definuje technickou úrokovou míru jako „zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění“. Česká národní banka k tomu dodává, že jde o „zhodnocení pojistné rezervy. +more Tato rezerva je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. “.

Pojistná funkce životního pojištění

Smyslem pojištění je zmírnění škod vzniklých na hodnotách, a to materiálních i nemateriálních jako třeba zdraví a život. Pojištěný (klient) svěřuje pojistiteli (pojišťovně) své finanční prostředky (pojistné), ať už jednorázovou úhradou nebo v menších pravidelných splátkách. +more Část z těchto prostředků pojistitel užívá na pokrytí svých nákladů a část ukládá do tzv. pojistného fondu. Nastane-li pojistná událost, z pojistného fondu je vypláceno pojistné plnění pojištěnému nebo jiným oprávněným osobám (např. pozůstalým).

Finanční umístění

V době mezi přijetím finančních prostředků z pojistného a jejich vyplacením na pojistné plnění se pojišťovna snaží o jejich co nejlepší zhodnocení s cílem dosažení zisku. Použití těchto prostředků na nákup aktiv (cenných papírů, nemovitostí, uměleckých děl…) je nazýváno finančním umístěním. +more Pojišťovna tím realizuje svou investiční strategii a investiční činnost.

Technické rezervy

Vedle pojistných událostí málo pravděpodobných jako jsou např. mimořádné přírodní katastrofy nebo výjimečné úrazy, dochází také k takovým pojistným událostem, které s určitostí nebo velkou pravděpodobností nastanou, jen není známo kdy a jak velké bude pojistné plnění. +more Takovou událostí je typicky např. úmrtí pojištěného, neboť to nastane s jistotou, ale není známo kdy a za jakých okolností. Podobně s velkou pravděpodobností může nastat dožití se určitého věku, přičemž pravděpodobnost mohou pojišťovny odvodit z úmrtnostních tabulek. Pro takové budoucí závazky vytváří tzv. technické rezervy, jejichž vymezení a tvorba vyplývá ze zákona o pojišťovnictví.

Investiční činnost pojišťovny má přímý vliv na výsledky jejího hospodaření a v případě životního pojištění mohou špatné investice významným způsobem ohrozit splnitelnost závazků vůči klientům. Pro zaručení, že pojišťovna bude schopna dostát svým závazkům, je povinna udržovat finanční umístění svých technických rezerv podle zákonem stanovených zásad, limitů a v určeném složení. +more Zjednodušeně řečeno: musí s nimi zacházet obezřetně a hospodárně a musí být schopna je včas zpeněžit. Výše technických rezerv je přitom stanovena pojistně-technickými výpočty podle vyhlášky.

Podle údajů ČNB tvořily v roce 2011 čisté technické rezervy českých pojišťoven částku přesahující 242 miliard korun, to jest 61 % všech jejich pasiv (zdrojů financování). Dalších 13 % tvořily čisté technické rezervy takového životního pojištění, u něhož je nositelem rizika pojistník, tedy osoba platící pojistné (tj. +more investiční životní pojištění). Více než 70 % z celkových rezerv tvořily rezervy z životního pojištění, zbytek byl z neživotního pojištění.

Spořicí funkce životního pojištění

Právě v případech, kdy s určitostí dojde k pojistné události, připomíná pojištění svou povahou spoření. Klient postupně střádá prostřednictvím pojišťovny částku, kterou později dostane vyplacenou. +more Vedle své hlavní pojistné funkce plní takové pojištění i funkci spořicí. Tyto druhy pojištění jsou nazývány rezervotvorná pojištění a patří mezi ně např. pojištění pro případ smrti nebo dožití (kapitálové životní pojištění), důchodové pojištění, univerzální životní pojištění, investiční životní pojištění a další. Obecně jde o pojistné produkty spojené s dožitím se určitého věku.

Zatímco u pojištění jde v principu o ochranu pojištěného proti rizikům a pojišťovna vystupuje v roli poskytovatele služby, za kterou si klient platí, u spoření jde více o poskytnutí finančních prostředků, s kterými může pojišťovna volně disponovat, zhodnocovat je a těžit z nich zisk. Proto se očekává, že poskytne pojištěnému podíl na tomto zisku, zaplatí mu za možnost investovat jeho prostředky. +more Takto v rovině poplatků působí přidaná spořicí funkce proti funkci pojistné a prostředky uložené v rezervách pro klienty pojištění zlevňují.

Zaručené zhodnocení

Při naplňování spořicí funkce jde o to, že pojišťovna investuje úspory klientů s očekáváním zisku. Investice jsou z principu zatíženy určitou mírou rizika. +more Protože však primární funkcí pojištění zůstává funkce pojistná a klienti očekávají především zabezpečení proti rizikům, také od pojišťovny mnohdy očekávají určité záruky zhodnocení těchto investic. Pojišťovna tak pojištěncům smluvně zaručuje alespoň minimální míru zhodnocení finančních prostředků. Tato garantovaná míra zhodnocení je vyjádřena pomocí technické úrokové míry.

Působení TÚM

Zhodnocení vyjádřené technickou úrokovou mírou se netýká celého zaplaceného pojistného, ale jen jeho části, po odečtení ceny rizik krytých pojistkou a nákladů pojišťoven na uzavření a správu pojistné smlouvy. Jde o zhodnocení pojistné rezervy. +more Výsledná garantovaná pojistná částka je ovlivněna nejen výší TÚM, ale též výší nákladových koeficientů, které snižují celkovou rezervu a výší podílu na zisku přiznaného klientovi, která závisí na konstrukci pojistného produktu.

Příklad

:Zjednodušený příklad jednorázového kapitálového pojištění pro případ dožití ukazuje následující tabulka. Pojistné je složeno jednorázově, jsou odečteny počáteční náklady na uzavření smlouvy, poté každý rok administrativní náklady a výsledná částka je zúročena technickou úrokovou mírou ve výši 2,5 %. +more V příkladu je pro zjednodušení vynechán odečet rizikové části pojistného určené na krytí rizik plynoucích z pojistky. Při vkladu 100 000 Kč je po pětiletém trvání pojistné smlouvy dosaženo pojistné částky 104 790 Kč, přestože v prvních dvou letech náklady převyšují zhodnocení a celková rezerva tak nedosahuje ani výše pojistného.

:

Ve skutečnosti pojišťovna může dosahovat i většího zhodnocení než jaká je výše technické úrokové míry. Může tedy klientovi vyplatit větší podíl na zisku např. +more formou prémie k pojistné částce. Skutečné zhodnocení se pak skládá ze dvou složek: z technické úrokové míry a z podílu na zisku. Pokud se pojišťovně naopak nepodaří aktiva dostatečně zhodnotit, musí chybějící výnosy dorovnat z vlastních zdrojů nejméně do výše TÚM.

Vyšší TÚM znamená pro klienta levnější pojištění, pro pojišťovnu však větší tlak na zhodnocování aktiv a větší riziko platebních problémů. Nižší TÚM naopak pro klienta pojištění zdražuje a pojišťovně snižuje konkurenceschopnost. +more Případný podíl ze zisku formou prémie totiž může nižší TÚM vyrovnat, ale je nejistý a konzervativní klient může dávat přednost garantovanému zhodnocení před nejistou prémií. Výše TÚM se proto stává nástrojem konkurenčního zápasení mezi pojišťovnami.

Regulace v ČR

Aby pojišťovny v konkurenčním zápasení o klienty neslibovaly až nereálně vysoké zhodnocení, stanovovalo Ministerstvo financí ČR a od roku 2006 stanovuje Česká národní banka vyhláškou maximální výši technické úrokové míry.

Hodnota limitu je zvolena tak, aby pojišťovna byla dlouhodobě schopna dosahovat tohoto výnosu a o tento úrok byla schopna zhodnotit své pojistné rezervy. Kdyby se pojišťovna zavázala k vysoké TÚM, ale nedokázala by ve skutečnosti rezervy sama dostatečně zhodnotit, musela by garantovanou míru dorovnat ze svých prostředků. +more Stát tak regulací usiluje o stabilitu celého sektoru, aby chránil klienty pojišťoven, které by jinak slibovaly přemršťané garance, jaké by nebyly schopny dodržet, a zkrachovaly by. Minimální výše TÚM upravena není.

První regulace byla ustanovena už od 1. +more dubna 2000 vyhláškou č. 75/2000 Sb. , tehdy ve výši 4 %. Předtím byly nabízeny i pojistky s 5-8% garantovanou úrokovou mírou.

V roce 2004 byla maximální výše snížena vyhláškou Ministerstva financí č. 303/2004 Sb. +more na 2,4 %. Vyhláška reagovala na evropskou směrnici z roku 2002, upravující rámec životního pojištění.

K 1. +more dubnu 2006 došlo legislativní změnou ke sjednocení dohledu nad finančním trhem a Česká národní banka převzala funkce Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (ÚDPP). Nadále už je to ona, kdo vyhláškou reguluje maximální TÚM.

Vyhláška České národní banky č. 434/2009 Sb. +more ze dne 24. listopadu 2009 upravila s účinností od 1. ledna 2010 postup pro výpočet TÚM: „Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % váženého aritmetického průměru průměrných výnosů státních dluhopisů v korunách českých s dobou splatnosti nejméně 5 let vydaných v průběhu posledních 36 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci, kdy bude zveřejněna maximální výše technické úrokové míry. “ V únoru 2010 došlo formou úředního sdělení ČNB k další změně, tentokrát k nepatrnému zvýšení na 2,5 %.

Define $tum = color:mod width:20 Colors= id:lgr value:gray(0. 9) id:dgr value:gray(0. +more7) id:blc value:rgb(0,0,0) id:wht value:rgb(1,1,1) id:aaa value:rgb(1,0. 62,0. 24) id:mod value:rgb(0. 2,0. 2,1) legend:Maximální_technická_úroková_míra_(v_%) ImageSize = width:500 height:300 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 Period = from:0 till:5 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:dgr increment:5 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lgr increment:1 start:0 BackgroundColors = canvas:wht Legend = orientation:vertical left:257 top:257 LineData = at:0 layer:back color:black BarData= bar:2000 text:2000 bar:2001 text:2001 bar:2002 text:2002 bar:2003 text:2003 bar:2004 text:2004 bar:2005 text:2005 bar:2006 text:2006 bar:2007 text:2007 bar:2008 text:2008 bar:2009 text:2009 bar:2010 text:2010 bar:2011 text:2011 PlotData= bar:2000 $tum from:0 till: 4 bar:2001 $tum from:0 till: 4 bar:2002 $tum from:0 till: 4 bar:2003 $tum from:0 till: 3. 25 bar:2004 $tum from:0 till: 2. 4 bar:2005 $tum from:0 till: 2. 4 bar:2006 $tum from:0 till: 2. 4 bar:2007 $tum from:0 till: 2. 4 bar:2008 $tum from:0 till: 2. 4 bar:2009 $tum from:0 till: 2. 4 bar:2010 $tum from:0 till: 2. 5 bar:2011 $tum from:0 till: 2. 5 PlotData= fontsize:9 bar:2000 at: 4 text: 4,0 shift:(-7,5) # Zdroj: http://aplikace. mvcr. cz/archiv2008/sbirka/2000/sb026-00. pdf bar:2001 at: 4 text: 4,0 shift:(-7,5) # Zdroj: http://aplikace. mvcr. cz/archiv2008/sbirka/2000/sb026-00. pdf bar:2002 at: 4 text: 4,0 shift:(-7,5) # Zdroj: http://ekonom. ihned. cz/c1-18433800-zivotni-pojisteni-nenechte-se-oklamat bar:2003 at: 3. 25 text: 3,25 shift:(-7,5) # Zdroj: http://ekonom. ihned. cz/c1-18433800-zivotni-pojisteni-nenechte-se-oklamat bar:2004 at: 2. 4 text: 2,4 shift:(-7,5) # Zdroj: http://ekonom. ihned. cz/c1-18433800-zivotni-pojisteni-nenechte-se-oklamat bar:2005 at: 2. 4 text: 2,4 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20130513172001/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_26345. html bar:2006 at: 2. 4 text: 2,4 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20130513033803/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_32531. html bar:2007 at: 2. 4 text: 2,4 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20120811075007/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_40182. html bar:2008 at: 2. 4 text: 2,4 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20130515071409/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_48032. html bar:2009 at: 2. 4 text: 2,4 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20130515083837/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/financni_trh_55972. html bar:2010 at: 2. 5 text: 2,5 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20130515140829/http://www2012. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fintrh_publikace_63112. html bar:2011 at: 2. 5 text: 2,5 shift:(-7,5) # Zdroj: https://web. archive. org/web/20130515085041/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fintrh_publikace_70675. html TextData= fontsize:S pos:(20,20) text:"Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Ekonom" # https://web. archive. org/web/20121102053253/http://www. mfcr. cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fintrh_publikace. html # http://ekonom. ihned. cz/c1-18433800-zivotni-pojisteni-nenechte-se-oklamat # http://aplikace. mvcr. cz/archiv2008/sbirka/2000/sb026-00. pdf.

Regulace ve světě

Kontrola horní hranice technické úrokové míry má v národních ekonomikách velký význam pro zachování stability pojistného sektoru. Existují však mezinárodní rozdíly v přístupu k regulaci. +more Liberální přístup s ponecháním větší zodpovědnosti na pojišťovně uplatňuje např. Austrálie. Institucionální regulaci podobně jako Česká republika uplatňovalo ve stejné době např. Německo, Portugalsko či Finsko a postupně ji zavedla celá Evropská unie.

Slovensko začalo stanovovat maximální technickou úrokovou míru referenční sazbou podobně jako ČR koncem roku 2003, v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady EU č. 2002/83/ES. +more Na základě zákona č. 95/2002 Z. z. ve znění novely zákona č. 430/2003 Z. z. bylo Ministerstvo financí SR od 1. listopadu 2003 oprávněno stanovit maximální výši technické úrokové míry. Později přešla tato pravomoc na Národní banku Slovenska a ta ji poprvé uplatnila vyhláškou č. 172/2006 Z. z. s účinností od 31. března 2006, jíž stanovila maximální TÚM na 2,5 %. Snížila tak předchozí sazbu, která byla stanovena vyhláškou MF č. 50/2004 Z. z. z 19. ledna 2004 ve výši 4 %.

Poznámky

Reference

Kategorie:Pojišťovnictví Kategorie:Pojistné právo