Tempera

Technology

12 hours ago

Author

Giotto di Bondone: Madonna, desková malba temperou, 1305-1310. Egon Schiele: Objímající se ženy, tužka a tempera na papíře, 1915.

Tempera (původně italský výraz: Al Tempera) je malířská technika, pro niž jsou charakteristické krycí rychleschnoucí nelesklé barvy s nesplývavými tóny, jejichž ředidlem je ve vodě rozpustná emulze (směs oleje a vody) - zejména v minulosti byla používána tzv. vaječná tempera.

Dnes jsou pigmenty pojeny emulzí s emulgačním činitelem jako je klíh, kasein, vejce a vosk.

Historie

Tempera byla oblíbená ve středověké malbě nástěnné a deskové do 15. +more století.

V 15. +more století si Jan van Eyck přizpůsobil tradiční středověkou temperu a vytvořil techniku, kterou přejala nizozemská malba 15. a 16. století: na křídový podklad nanášel temperovou podmalbu a obraz dokončoval barevnými lazurami spojenými fermeží, jimiž dosahoval hloubky tónů a lesku barvy.

Olejová tempera byla přechodným stupněm k olejomalbě. V olejové malbě je tempera používána k podmalbě nebo malbě detailů. +more Zejména v minulosti byla požívána tzv. vaječná tempera. Dnes jsou pigmenty pojeny emulzí s emulgačním činitelem jako je klíh, kasein a vosk.

Vlastnosti

Zasychají rychle a po zaschnutí jsou spíše matné a nepříliš světlostálé. Zasychání lze regulovat přísadami. +more Po zaschnutí barva lehce změní sytost. Tempera je ředitelná vodou. Od akrylových barev se tempera liší možností znovurozmytí po zaschnutí.

Tempera dovoluje jemnou kresbu, její nevýhodou je rychlé schnutí a proměna tónu po zaschnutí.

Barvy se míchají na plastových nebo dřevěných paletách. Můžeme s nimi malovat štětcem či použít špachtli, hustou barvou nebo v barevných vrstvách, popřípadě kombinovat s olejovými barvami. +more Jako podklad se používá papír i dřevo.

Zacházení s temperovými barvami se podobá akrylovým barvám a konzistencí jsou blízké kvašovým barvám.