Tepelenë

Tepelenë je město na jihu Albánie, severně od Gjirokastëru. Má zhruba 11 000 obyvatel. Nachází se v horském údolí řeky Vjosa, na jejím levém břehu. Je vymezeno příkrými svahy do trojúhelníkovitého tvaru.

Poloha

Tepelena se nachází na levém břehu řeky Vjosy, na náhorní plošině nad řekou. Vjosa se zde stáčí na sever, když o několik kilometrů dříve prolomila horské pásmo v soutěsce Këlcyra. +more Navíc se v tomto místě vlévá řeka Drino. Severně od města poté do Vjsoy ještě přitékají Bënça a Kundelesh.

Historie

Město vzniklo na strategickém místě; na vyvýšenině mezi soutokem řeky Vjosa a Drino. V roce +more_n. _l. '>198 př. n. l. zde došlo k rozhodné bitvě mezi římskou a makedonskou armádou. Byzantská říše v blízkosti dnešního města vybudovala skromné opevnění, které bylo později zdokonaleno a rozšířeno za vlády Osmanské říše. Současné město je poprvé připomínáno roku 1506.

Turecký cestovatel Evlija Čelebi (Evliya Çelebi) navštívil Tepelenu okolo roku 1670. Řád bektašiů zde provozoval vlastní tekke (tekiji).

V 18. +more století bylo město známo především díky jinému místnímu správci, a to Ali Paši Tepelenskému, který pobýval střídavě v Ioannině a střídavě v Tepelenë.

Na počátku 19. století se místní obyvatelé vzbouřili proti tureckému spávci, Eminu Pashovi.

V letech 1809-1810 navštívil Tepelenë George Gordon Byron. Další Angličan, David Erhart, navštívil město v listopadu 1813. +more O čtyřicet let později zde nějakou dobu pobýval také Edward Lear.

V roce 1909 se uskutečnilo v Tepelenë setkání tzv. Mladoturků, kteří se pokoušeli zverbovat albánské nacionalisty na svojí stranu. +more Město bylo následně těžce poničeno během zemětřesení v roce 1920 a následně bylo přestavěno.

Během druhé světové války se zde nacházely zajatecké tábory, které byly po skončení konfliktu používány pro politické odpůrce albánského komunistického režimu. Uzavřeny byly v roce 1954. +more Později v nedaleké lokalitě Bënça existovala věznice pro politické odpůrce režimu. Vězněn zde byl např. Fatos Nano.

Po válce bylo západně a jižně od pevnosti vybudováno moderní město s bytovými bloky, které přiléhají na původní pevnost.

Ekonomika

V blízkosti města jsou stáčeny minerální vody, které se vyváží z Albánie také do Řecka a do okolních zemí. Pramen nese název Ujë i Ftohtë.

Pamětihodnosti

Samotnému městu dominuje Ali-pašova pevnost, která se tyčí na strmém skalnatém výběžku vysoko nad řekou Vjosou. Stejně jako v dobách Osmanské říše je pevnost integrální součástí města; město Tepelenë i albánská vláda ji nicméně chtějí obnovit a učinit z ní historický památník. +more Pevnost je dochována i s opevněním a bastiony.

U vjezdu do centra města se nachází také památník Ali Paši.

Nedaleko Tepelenë na silnici do města Përmet u obce Dragoti je Dragotský most přes řeku Vjosa, který je evidován jako kulturní památka.

Na svahu jihozápadně od města se nachází hřbitov partyzánských bojovníků .

Doprava

Díky své poloze na soutoku těchto dvou údolí byla Tepelena vždy důležitým dopravním uzlem v jižní části Albánie. Městem dodnes prochází silnice celostátního významu č. +more SH 4 a nejdůležitější spojnice s jižní Albánií. Na východě odbočuje silnice do Përmetu a Korçi.

Zdravotnictví

Ve městě stojí nemocnice .

Známí rodáci

Ali Paša Janinský (Tepelenský) (1741-1822), turecký správce * Tafil Buzi (1792-1844), albánský obrozenec * Selam Musai (1857-1920), albánský obrozenec * Valentina Leskaj (* 1948), politik * Gramoz Ruçi (* 1951), politik * Muhedin Targaj (* 1955), fotbalista * Fotaq Strakosha (* 1965), fotbalový brankář

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Albánii Kategorie:Gjirokastër (kraj)