Cesko.wiki Teplický incident
Author
Albert Flores{ "type": "FeatureCollection", "features": [ { "type": "Feature", "properties": { "marker-color": "#0000ff", "marker-size": "medium", "marker-symbol": "pitch", "title": "Budova Turnvereinu na Königshöhe", "description": "Budova Turnvereinu (dnes sokolovna) na Letné (dříve Královská výšina), kde se ve dnech 16. a 17. října 1937 odehrávala schůze SdP." }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [ 13.830046355724335, 50.6364586094804 ] } }, { "type": "Feature", "properties": { "marker-color": "#0000ff", "marker-size": "medium", "marker-symbol": "theatre", "title": "Budova Krušnohorského divadla", "description": "Budova Krušnohorského divadla, kde probíhala nedělní dopolední schůze SdP za předsednictví poslance Zippelia. Vystoupili zde i Henlein a Frank. Oba dva sály divadla (Velký byl tehdy větší než dnes) byly plně zaplněny." }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [ 13.828060179948807, 50.64008024106596 ] } }, { "type": "Feature", "properties": { "marker-color": "#0000ff", "marker-size": "medium", "marker-symbol": "building", "title": "Budova staré teplické radnice", "description": "Budova staré teplické radnice, v níž bydlel poslanec Zippelius, který po dopolední schůzi v divadle hostil Konrada Henleina." }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [ 13.82399931550026, 50.64132878021786 ] } }, { "type": "Feature", "properties": { "marker-color": "#ff0000", "marker-size": "medium", "marker-symbol": "police", "title": "Schodiště před radnicí", "description": "Schodiště před radnicí, které se stalo dějištěm incidentu" }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [ 13.824054300785065, 50.64110424973761 ] } } ] }
Teplický incident byla na první pohled neškodná šarvátka mezi politikem Sudetoněmecké strany Karlem Hermannem Frankem (který jej vyprovokoval) a československou policií. Odehrál se v neděli dne 17. +more října 1937 odpoledne v Teplicích. Potyčka vyústila až do celoevropské záležitosti, která ještě více vyhrotila vztahy mezi československými obyvateli a německou menšinou.
V lázeňském městě Teplice probíhal ve dnech 16. -17. +more října 1937 sraz Sudetoněmecké strany. Oba dny se nesly v duchu protistátních projevů a snahy o vyvolání roztržek, které však byly českými úřady velkoryse přehlíženy až do nedělního incidentu.
Události před incidentem
Ve třicátých letech 20. století se do popředí v Německu dostala Hitlerova Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP). +more Její myšlenky časem i pronikají do Československa, kde jsou přijímány a podporovány německou menšinou. Ta tvořila nejpočetnější menšinu, a zvláště po roce 1929 začínala být se svým postavením nespokojená. Po vzniku ČSR měli Němci problém se uplatnit ve státní správě jako předtím. Důvodem byla hlavně povinná zkouška ze znalosti českého jazyka, kterou mnoho Němců nezvládlo. Také němčina jako úřední jazyk byla povolena pouze v obci, kde bylo nad 20 % občanů hlásících se k německé menšině.
Tím započala aktivita německých negativistických politických stran v ČSR. Dne 1. +more října 1933 vznikla Sudetoněmecká strana (SdP), jejíž předsedou se stal Konrad Henlein. Měla sdružovat Němce v ČSR. Do jejího vedení se dostal i hlavní aktér Teplického incidentu Karl Hermann Frank, který byl poslancem. Strana podporovala německé myšlenky, příslušníci nosili uniformy a projevovali protistátní názory.
Samotný incident
K incidentu došlo v neděli 17. října 1937. +more Po schůzi SdP, která se konala v teplickém divadle, byl Henlein hoštěn v bytě poslance a předsedy teplické schůze Friedricha Zippelia, jenž bydlel v budově staré radnice na Tržním náměstí ( dnešní Náměstí Svobody). Konflikt se odehrál po společném obědě, kdy Henlein vycházel ze Zippeliova bytu, aby odjel na dožínky do Litoměřic. Šarvátka proběhla krátce po 14. hodině na schodech pod radnicí v severní části náměstí.
Obě strany, německá i česká, měly své interpretace události. „Německá” verze se opírá ovšem pouze o vyjádření K. +more H. Franka a dalších přítomných poslanců SdP, kdežto „česká” je potvrzena jak policií, tak kolemjdoucími svědky. Podle německých výpovědí z budovy vycházeli Henlein a Frank, kolem jejich auta, které je mělo odvézt, se shromáždilo množství přívrženců SdP, kteří chtěli vyjádřit svou podporu. Policie dohlížela na pořádek celé situace. Podle Frankovy výpovědi k němu přistoupil jeden z policistů, když stál vedle auta a zaútočil na něj. Měl na něj křičet něco česky, čemu nerozuměl, a tlouci ho pěstmi. Když se bránil, zasáhly i ostatní příslušníci policie a Frank skončil s pouty a následně byl předveden na policejní stanici. Vyjádřil se, že s ním bylo hrubě zacházeno.
Naopak přítomni čeští obyvatelé a také samotní policejní příslušníci ji popisují jinak. Frank a Henlein měly přijít dolů k autu, do něj nastoupil jen Henlein. +more Policisté poručili občanům, aby autu ustoupili, a ti bez odporu poslechli. Když už se auto chystalo k odjezdu, přišel neznámý muž a odmítl ustoupit. Po upozornění policisty je začal napadat a jednoho z nich zranil. Frank zraněnému policistovi vytrhl obušek z ruky a po vyzvání ho odmítl vrátit. Policejní příslušníci ho proto zpacifikovali a odvedli na policejní stanici. Samotný Henlein se střetu nijak aktivně neúčastnil, ovšem již v Litoměřicích, kam po incidentu odjel, sepsal otevřený dopis prezidentu Benešovi, v němž incident popsal, zkritizoval zacházení státních orgánů se sudetskými Němci a žádal neodkladnou autonomii. I když se jednalo o malý incident, hlavně díky zneužití propagandou SdP vyvolal v tisku velký ohlas. Zabíral titulní strany novin v Německu, Československu, Anglii, Francii i dalších státech Evropu. Hlavně německé noviny jej značně dramatizovaly. Berlín se snažil rozpoutat kampaň proti Československu, to se snažilo situaci v zemi uklidnit a poukázat na skutečný průběh událostí. Zahraniční média vyjadřovala nad danou situací své obavy.
Co se týče SdP, rozdělilo ji to podle bakalářské práce Jany Maříkové na dvě křídla - radikální a umírněné. Umírněné křídlo chtělo situaci uklidnit a co nejvíce vytěžit pro stranu, pokud by byl případ posouzen komisí. +more Naopak radikální křídlo prosazovalo propagandu incidentu a odmítalo o něm mlčet. Žádalo trest pro příslušníky policejního sboru.