Terezianum (Bratislava)

Terezianum je název zaniklého barokního paláce na Bratislavském hradě, postaveného v roce 1768. Jeho výstavba je spojena s působením vévody Alberta Sasko-Těšínského, zetě Marie Terezie (za manželku měl její čtvrtou dceru Marii Christinu) jako uherského místodržícího (v letech 1765-1780). Po zrušení místodržitelství palác upadal, roku 1811 po požáru zanikl.

Palác uherského místodržícího

V roce 1766 se nově jmenovaný místodržící se svou manželkou nastěhoval do přestavěných prostor královského paláce na hradě. Albert byl velkým milovníkem umění a hradní sály se brzy zaplnily uměleckými sbírkami. +more Vzhledem k dispozičně nevyhovujícím místnostem paláce jakož i skutečnosti, že nesplňovaly nároky na komfortní bydlení, rozhodla Marie Terezie o vybudování přístavby ke královskému paláci na Bratislavském hradě, která by měla ve všech ohledech naplnit touhu manželů po lepším bydlení.

Výstavba

Albert Sasko-Těšínský V roce 1767 podle Albertových představ projekt vypracoval Franz Anton Hillebrandt, hlavní architekt uherské královské stavební komory, jehož honosné přestavby císařských rezidencí se staly velmi obdivovanými. +more Stavba byla původně známa jednoduše jako "nová budova", později (až v druhé polovině 19. století, kdy už ze stavby zbyly jen ruiny) dostala jméno "Terezianum".

V této souvislosti za povšimnutí stojí fakt, že v Národní knihovně ve Vídni byly v roce 2008 objeveny dosud neznámé mapy, které byly identifikovány jako projekty palácové přístavby Bratislavského hradu.

Již v roce 1768 byla budova dokončena, ale interiérové ​​úpravy probíhaly ještě další dva roky. Ve stavbě Hillebrandt projevil svůj cit pro klasickou architekturu. +more Výsledkem jeho práce byla třípodlažní stavba, těsně přiléhající k východní fasádě hradního paláce.

Architektonickým ztvárněním stavba vůbec netvořila soulad se budovou starého paláce. Svými proporcemi a velikostí exteriérů i vnitřních prostor spíše vyjadřovala požadavek menších, ale útulných prostor, lépe vyhovujících potřebám soukromého života, bez ceremonií a oficiální, ale zato ve veškerém pohodlí. +more Její malé rozměry nejlépe vystihuje skutečnost, že její třetí patro bylo na úrovni prvního podlaží starého paláce.

Interiérové ​​vybavení

Přes zdánlivě malý prostor zde bylo dost místa pro plánované využití. Přízemí stavby zabírala Albertova sbírka zbraní a obrazárna starých mistrů. +more V prvním patře byla rodinná galerie, jakož i sbírka grafických listů a knihovna. Druhé a třetí patro vyplňovaly obytné prostory: druhé bylo vyhrazeno Marii Terezii, na třetím býval místodržitelský pár. Kromě toho budova disponovala i dalšími místnostmi; byly zde předsíně, přijímací salon, toalety, pokoje pro služebnictvo, jídelna.

Velmi vyhraněný vkus manželského páru (i Marie Kristýna byla umění velmi nakloněna) se projevil i v interiérovém vybavení a bytových doplňcích. Na stěnách byly čínské tapety, vyřezávané dřevěné obklady zdobené zlatem, nástěnné malby i čalouněné obložení stěn. +more Stejně tak nábytek, pocházející z různých zemí, zdobené krby, zrcadla a svítidla byla výrazem dobové módy a vkusu majitelů.

Největším bohatstvím Tereziana však byla Albertova umělecká sbírka. Podle inventarizace, provedené v roce 1781 z důvodu zrušení místodržitelského úřadu, se v Terezianu a v místnostech starého paláce nacházelo kolem tří set obrazů. +more Mnohé z nich byly práce významných umělců období renesance (Tintoretto, Veronese, Tizian) či baroka (Rubense). Tyto umělecké poklady se později staly základem sbírek Albertiny, známé vídeňské galerie.

Když se místodržitelský pár v roce 1770 nastěhoval do Tereziana, bylo nutné provést ještě několik stavebních úprav doplňujících celkový obytný komfort. Především byl propojen se zahradním pavilonem severní zahrady novým schodištěm. +more Byly postaveny nové budovy míčovny (výmalbu stropu vytvořil Franz Anton Maulbertsch) a zimní zahrady.

Úpadek a zánik

Úpadek stavby započal zrušením místodržitelského úřadu v Bratislavě. Původně královský majetek se z důvodu nepotřebnosti dostal po přechodném období existence generálního semináře do rukou vojenské správy, která na hradě zřídila kasárna. +more Dílo zkázy dovršil v roce 1811 požár, který zničil nejen palác a přilehlé stavby, včetně Tereziana, ale podlehla mu i značná část podhradí.

Rekonstrukční práce zahájené v polovině 20. století s cílem obnovy hradního areálu však se znovuvybudováním Tereziana nepočítaly. +more O podobě někdejší stavby se tak dozvídáme pouze ze starých rytin a maleb, či z dobových zápisů. Stavba někdejšího Tereziana se váže na období největší prosperity a rozmachu Bratislavského hradu.

Odkazy

Reference

Literatura

A. Fiala a kol., Bratislavský hrad, Alfa-press, Bratislava, 1995 * A. Markovich, J. Huťťanová, Príbeh hradu Bratislava, vydavatelství Kala, 2007

Externí odkazy

[url=http://www. bratislavskenoviny. +moresk/najnovsie-spravy-z-bratislavy/pamatnici-historie/vymysly-nepomozu-imidzu-bratislavy. html. page_id=190197]Článek na www. bratislavskenoviny. sk[/url] * [url=http://www. bratislavskenoviny. sk/najnovsie-spravy-z-bratislavy/pamatnici-historie/novy-palac-dala-postavit-maria-terezia. html. page_id=164250]Nový palác dala postavit Marie Terezie[/url] * [url=http://www. bratislavskenoviny. sk/najnovsie-spravy-z-bratislavy/pamatnici-historie/za-marie-terezie-postavili-novy-palac. html. page_id=104573]Za Marie Terezie postavili nový palác[/url].

Kategorie:Bratislavský hrad Kategorie:Zaniklé stavby v Bratislavě Kategorie:Barokní stavby na Slovensku Kategorie:Stavby nazvané po osobách Kategorie:Marie Terezie Kategorie:Postaveno na Slovensku 1768 Kategorie:Zaniklo 1811 Kategorie:Požáry v roce 1811