Terezie Panklová

Terezie Panklová, celým křestním jménem Marie Magdalena Terezie, rozená Novotná (8. listopadu 1797 Kladsko - 4. prosince 1863 Zaháň) byla matka Boženy Němcové.

Život

Mládí a narození dcery Barbory

Matkou Terezie byla Marie Magdalena Novotná, rozená Čudová (1770 Dobruška-Křovice - 1841 Vídeň), předobraz babičky ve stejnojmenném díle Boženy Němcové. Otec Jiří Novotný (kol. +more 1763 Dobruška - 17. května 1805 Kladsko) byl dobrušský tkadlec, který před vojenskou službou uprchl do Kladska; tam však byl odveden do pruské armády. Roku 1792 se s Marií Magdalenou Čudovou v Kladsku oženil.

Terezie Novotná měla osm sourozenců, z nichž čtyři předčasně zemřeli. Po úmrtí otce opustila s matkou a sourozenci Kladsko.

V matrice narozených Alservorstadt u Vídně je Terezie Novotná k datu 4. února 1820 uvedena jako matka nemanželské dcery Barbory Novotné, pozdější spisovatelky Boženy Němcové, kterou po svatbě legitimizoval Johann Pankl. +more Moderní výzkumy datum narození Boženy Němcové zpochybňují a přiklánějí se k názoru, že byla starší. (Někteří badatelé se domnívají, že Barbora nebyla dcerou Terezie a Johanna Panklových, a snaží se jí přiřknout šlechtický původ; jde však o názor podložený pouze indiciemi. ).

Sňatek a pobyt v Ratibořicích

Když se v roce 1819 hrabě Karel Rudolf von der Schullenburg oženil s Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, vstoupil Johann Pankl do jejich služeb jako kočí. V létě roku 1820 se Pankl spolu s Terezií, dcerou Barborou a dalším služebnictvem kněžny Zaháňské přesunuli do Ratibořic. +more V České Skalici se konala 7. srpna 1820 svatba.

V Ratibořicích Terezie Panklová pracovala jako pradlena. Za obydlí bylo rodině vykázáno panské bělidlo nedaleko skleníku, vpravo od východu z parku (zbořeno 1830, přesné místo neznámé). +more Roku 1825 se k nim nastěhovala její matka, Magdalena Novotná. Roku 1830 babička odešla k mladší dceři Johaně a rodina se z panského bělidla přesunula do ratibořického dvora; zde žila do roku 1845 a pak se přestěhovala do Zaháně.

Manželé Panklovi měli celkem třináct dětí - Barboru (pozdější Boženu Němcovou) a dále děti (převážně předčasně zemřelé): Jan Josef (1821), Johana (1823-1824), Josef Ludvík (1824-. ), Ferdinand Ludvík (1826-1826), August (1827-1828), Konstancie (1829-1836), Marie Teresie (1830-. +more), Augustin (1832-1834), Adelheida (1833-1834), Adelheida (1835-1888, též zvaná Adéla), Gustav (1837-. ), Otto Vilém (1840-. ).

Pobyt v Zaháni

Ratibořický zámek přešel od roku 1842 na jiné majitele a budoucnost tamních zaměstnanců byla nejistá. Dne 20. +more dubna 1844 získala nejmladší sestra Kateřiny Vilemíny Zaháňské Dorothea v dražbě od sestry Paulíny zaháňské panství. Dorothea nabídla místo v Zaháni Johannu Panklovi, který se osvědčil dlouholetou službou u její sestry Kateřiny. Pankl se do Zaháně přestěhoval na jaře 1845 s manželkou Terezií a tehdy žijícími dětmi (Adéla, Gustav, Otto Vilém) i již dospělými syny Janem a Josefem. Božena Němcová byla v té době již úspěšnou spisovatelkou a pobývala s manželem a dětmi v Praze. V letech 1856-1858 žil v Zaháni i druhý syn Boženy Němcové Karel, který byl na zkušené v místní zámecké zahradě.

Terezie Panklová byla roku 1857 propuštěna ze zámecké služby a s malou penzí žila v Zaháni do roku 1863, kdy zemřela.

Věk Terezie Panklové

Základní životopisci Boženy Němcové (Václav Tille (1867-1937), Miloslav Novotný (1894-1966) se domnívali, že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou čtrnáctileté služky Johany Barbory Terezie Novotné. To, že šlo o záměnu a že skutečná matka byla její starší sestra Marie Magdalena Terezie Novotná (jméno Terezie bylo jméno kmotry a u sester se opakovalo), se podařilo prokázat až v 70. +more letech 20. století.

Dalším problémem je, že různé dokumenty uvádějí u Terezie Panklové různý věk narození. Badatelé vyvozují, že se vědomě či nevědomě dělala mladší.

Božena Němcová a Terezie Panklová

V dopise neznámému adresátovi z konce roku 1854 charakterizovala Božena Němcová svůj vztah k rodičům v době, kdy jí bylo dvanáct až třináct let:

Své matce psala Božena Němcová německy. Zachovaly se dva její dopisy (6. +more května 1856, dopis č. 166 a z července 1856, dopis č. 279), ve kterých vyjadřuje znepokojení, že její syn Karel, který do Zaháně odjel na zkušenou, jí nepodává žádnou zprávu. Zprávy o životu v Zaháni podávala Němcové především její sestra Adéla (Adelheida) Panklová (1835-1888) a, v době jeho pobytu v Zaháni, též syn Karel. Dopis Terezie Panklové dceři není znám.

Odkazy

Poznámky

Reference

Kategorie:Ženy Kategorie:Božena Němcová