Tesla RVI

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Tesla RVI je československý vrtulový letoun vyvinutý v roce 1947 konstruktérem Milanem Steindlerem. Byl vyráběn společností Tesla se sídlem v Praze. Vznikl jako náhrada za letouny zničené během druhé světové války a měl sloužit pro výcvik pilotů československého vojenského letectva. Letoun byl poháněn dvěma motory Walter Minor 6-II o výkonu 105 koní. Celkem bylo vyrobeno 120 kusů tohoto letounu, které sloužily jak v Československu, tak i ve všech zemích východního bloku. Tesla RVI se vyznačovala jednoduchou konstrukcí, dobrými letovými vlastnostmi a spolehlivostí. V současné době již nejsou žádné exempláře letounu Tesla RVI zachovány.

Tesla RVI je typ metalhalogenidové výbojky používané na osvětlování velkých prostranství, zejména sportovišť. Podobně jako barevné metalhalogenidky RVIM a RVIZ byly RVI vyráběny v letech 1968 až 2005, původně firmou Tesla, později Teslamp. Wattáže, ve kterých se výbojka sériově vyráběla byly 400, 1000, 2000 a 3500W. Konstrukce výbojky je relativně klasická, křemičitý hořák je usazen v kovové konstrukci, jež jej drží v baňce. Patice, jíž je výbojka vybavena má u všech wattáží velikost E40. Světlo, jež výbojka emituje je bílé s příměsí žluté.

Základní technické informace

Hořák výbojky je plněn podobně jako u jiných metalhalogenidových výbojek argonem o velmi nízkém tlaku. V hořáku je dále přítomna rtuť, ovšem v relativně malém množství a ve většině případů není přítomna jednotná kapka. +more Použitý metalhalogenid je jodid lithný, jež se začíná do prostředí hořáku odpařovat až při teplotě kolem 1171 °C, hořák běžící výbojky se tedy rozžhavuje na velmi vysokou teplotu, v ose výboje se pak dosahuje teplot několika tisíc °C. Elektrody jsou podobně jako u jiných metalhalogenidek z wolframu smotaného do formy cívky, jež je zevnitř naplněna oxidem barnatým, strontnatým a oxidem vápenatým (páleným vápnem), jež působí jako emisní materiály, jež ulehčují emisi elektronů z elektrod. Při rozběhu barva výboje je ze začátku modrá (výboj v argonu), během pár sekund žloutne a přechází v bílou s příměsí modré. Jak se metalhalogenidy v hořáku začíná horké plazma zahřívat na jejich bod varu, dostávají se tyto do prostředí hořáku, kde se společně se rtutí mísí v plynné podobě a jejich atomy ve výbojovém kanálku, jež se v tento moment začíná rozšiřovat, dosahují siné ionizace. Barva světla získává zelený odstín, jež nakonec přechází ve finální bílou barvu s lehkou příměsí žluté. Rozběh trvá cca. 6-7 minut.