Cesko.wiki Test věcné správnosti
Author
Albert FloresTest věcné správnosti je metoda, která se využívá v informatice a umělé inteligenci k ověřování správnosti logických tvrzení. Tato metoda se zaměřuje na testování tvrzení a je založena na sémantické analýze jazyka, ve kterém jsou tvrzení vyjádřena. Cílem testu je zjistit, zda dané tvrzení odpovídá skutečnosti a jestli je pravdivé nebo nepravdivé. Test věcné správnosti se využívá především v oblasti umělé inteligence a strojového učení, kde je potřeba prověřit správnost a úplnost logických tvrzení. Metoda funguje na základě tzv. formálního zápisu tvrzení, který je interpretován a analyzován pomocí logických pravidel a znalostí. Test věcné správnosti je často využíván v různých aplikacích, jako je například rozpoznávání řeči, překladové systémy, chatboti nebo expertní systémy. V těchto aplikacích je důležité, aby systém správně porozuměl uživatelskému dotazu a vygeneroval správnou odpověď. Test věcné správnosti tedy slouží k ověření, zda systém zpracoval dotaz správně a odpověď je skutečně pravdivá. V praxi se test věcné správnosti provádí pomocí různých algoritmů a metod, které vyhodnocují odpovědi systému a porovnávají je s referenčními daty nebo znalostními bázemi. Tyto algoritmy a metody se neustále vyvíjejí a zdokonalují, aby bylo možné dosáhnout co největší přesnosti a úspěšnosti testu. Test věcné správnosti je tedy důležitým nástrojem v oblasti umělé inteligence a strojového učení, který umožňuje ověřit správnost a úplnost logických tvrzení. Díky tomu je možné vytvářet sofistikované a spolehlivé aplikace, které efektivně komunikují s uživateli a poskytují jim správné a relevantní informace.
Test věcné správnosti se považuje za jednu z klíčových činností ve fází provedení auditu - 3. fázi auditu. Provádění testů věcné správnosti předchází plánování těchto testů ve druhé fázi auditu. Slouží především k ověřování věcné správnosti zůstatků vykazovaných v účetní závěrce.
Plán testů věcné správnosti
Jádro tohoto plánování spočívá v určení takových významných chyb, které se mohou vyskytovat, avšak nebyly zjištěny vnitřními kontrolami podniku. Plán provedení testů věcné správnosti záleží na stanoveném riziku a na spolehlivosti vnitřní kontroly, které riziko snižují. +more V případě, že auditor považuje vnitřní kontrolní systém za spolehlivý, naplánuje provést pouze základní stupeň testů. Od vyšší míry nespolehlivosti vnitřního kontrolního systému odvozuje auditor střední stupeň a detailní stupeň testů věcné správnosti.
Provádění testů věcné správnosti
Analytické testy věcné správnosti
Tato forma testů věcné správnosti spočívá v porovnání vykazovaných účetních zůstatků s jejich očekávanými hodnotami, cílem je ověření správnosti zaúčtovaných zůstatků. Během tohoto testování je doporučený následující obvyklý postup: # výběr testovaných částek, dá se zefektivnit rozložením celkové částky na dílčí zůstatky # odhad očekávané hodnoty vykazovaných položek, použijí se př. +more srovnatelné údaje předchozího období vykázané v účetní závěrce, plánů nebo nezávislých odhadů # určení mezní hodnoty - maximálně tolerovaného rozdílu mezi očekávanou a skutečně vykázanou hodnotou # porovnání skutečně vykazovaných a očekávaných hodnot # prověření rozdílu přesahující tyto mezní hodnoty - př. diskuse s pracovníky # vyhodnocení výsledků a závěrečné posouzení.
Testy detailních údajů
Auditor by měl získat dostatečnou míru jistoty, že účetní závěrka nevykazuje významné nesprávnosti. Doporučený postup je následující: # výběr částek k testování a míry desagregace # posouzení rizika - určení potenciálních nesprávností a jejich důsledků. +more Nesprávnosti mohou mít dva důsledky - nadhodnocení aktiv a nákladů nebo podhodnocení pasiv a výnosů. S tím souvisí i směr testování - zkoumá-li nadhodnocení, vychází od vybraných účtů z hlavní knihy a získává důkazy, které potvrzují platnost položek. U podhodnocení vychází z účetních operací zanesených do účetních knih. Ze souboru vybírá jednu položku a ověřuje její ocenění a zda byla zahrnuta do celkového zůstatku účtu. Př. auditor vybere pro zjištění podhodnocení tržeb dodací listy, ke kterým vyhledá faktury, které měly být správně zaúčtovány na účet 601 a porovná je se skutečností na účtu. # vybrat položky k testování - všechny položky, vybrané položky - účetní operace s určitými charakteristikami, reprezentativní vzorek # prověřit potenciální nesprávnosti # výběr způsobu získávání důkazních informací - fyzickou inventurou, pozorováním postupů prováděných jinými osobami, dotazování, výpočty # zhodnocení výsledků a vyslovení závěrů - jedná se o vytvoření souhrnného přehledu chyb a posoudí, zda se suma chyb nachází pod nebo nad hladinou významnosti.
Konkrétní testování - testy věcné správnosti u výnosů
Analytické testy věcné správnosti
Auditor posuzuje, zda je výnos uznávaný za realizovatelný dle podnikem vydaných směrnic. Výnosy mají v účetnictví poměrně široký záběr - nejsou vázány jen na účetní informace, tedy účtování na účtech třídy 6, ale ovlivňují i spoustu mimoúčetních faktorů. +more Takto nejvíce mimoúčetně vázané jsou pravděpodobně tržby z prodeje, které navazují na dodavatelsko-odběratelské vztahy, podmínky prodeje, dohodnuté slevy aj. Audit musí z informací a skutečností ovlivňující tržby vybrat relevantní informace. Př. to mohou být auditované náklady související s prodaným zbožím nebo výrobky, rozpočty, sezónní vlivy, uzavřené smlouvy, marže.
* Auditor využívá výše probraného srovnání zúčtovaných a očekávaných výnosů, které porovnává se stanovenou mezní hodnotou. Případné rozdíly musí klient - podnik zodpovědět pro identifikaci příčin.
Detailní testy věcné správnosti
Tyto testy auditor provádí při nemožnosti využití analytických testů, které jsou jednodušší. Vybírá položky z nezávislého zdroje, pokud by začínal v hlavní knize, pravděpodobně by nezjistil chybějící položky. +more Pro testy za zboží se hodí k posouzení prodejní faktura, správný výpočet ceny a DPH, zúčtování ve správném účetním období, zúčtování na správný účet aj.
* Testy věcné správnosti se jeví jako nedílné součásti externího auditu, podporují totiž jeden z cílů externího auditu - věcnou správnost účetnictví. Jejich primární význam je jako zdroj informací pro podnik.
Odkazy
Reference
Literatura
SEDLÁČEK J. Základy auditu. +more Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2011. . 181 s. * Zákon č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů * Komora auditorů České republiky. Testy věcné správnosti. (cit. 2013-05-16). Dostupné z: http://www. kacr. cz/testy-vecne-spravnosti-1110.